Autorka vo svojom spomienkovom románe rozpráva príbeh svojich rodičov, ktorý sa začal odvíjať v Prahe tridsiatych rokov, bol poznamenaný tragickými udalosťami svetovej vojny a vyvrcholil v politických procesoch v 50. rokoch.

Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však právě v tomto pochmurném období, jež skončilo 26. ledna 1855 Nervalovou sebevraždou v ulici de la Vieille Laterne, připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla, knihy, v nichž se stále zřetelněji otevírají

Druhé dějství napínavé trilogie o otroctví a boji za jeho zrušení v 18. století. Píše se rok 1787.

Milena Zingerová, mimoriadne hudobne nadaná Bratislavčanka, smeruje s prvým ženským transportom do Osvienčimu. Vystrašené dievča odsúdené na pomalú smrť chce za každú cenu prežiť peklo nemeckého vyhladzovacieho tábora.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY.

Epický vrchol posledného dielu trilógie: Pád titanov a Zima sveta. Follettov historický obraz 20. storočia dojíma, strháva, dokonca poburuje, a v tom je autorovo majstrovstvo.

Dva roky pred koncom druhej svetovej vojny Holandsko obsadzujú nemecké vojská. Citlivý študent Arthur, znepokojený vojnovými udalosťami, sa snaží pochopiť, čo sa okolo neho deje - spolupracuje jeho najlepší priateľ Oskar s odbojovým hnutím, alebo kolaboruje s okupantmi?

Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel Taras Prochasko přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy.

Hlavnou postavou knihy je bagdadský obchodník so starožitnosťami Hadí. Z častí tiel obetí bombových útokov vytvorí telo, ktorá nečakane ožíva a začína sa mstiť za každú obeť, z ktorej je vytvorené.

V roce 1946 se mladý švédský novinář a spisovatel Stig Dagerman vypravil do Německa a v pozoruhodném svědectví zachytil, jak smíšené pocity v něm válečné trosky vyvolávají: zkoumá utrpení, nenávist i vinu. Situace, v níž návštěvník na podzim roku 1946 zastihl německý národ, byla stručně řečeno taková, že vyvozovat z jeho ideologického postoje jakékoli závěry se jevilo jako morální nemožnost.

Po dětech si Sempé vzal na paškál venkovany a jejich styl života. Jean-Jacques Sempé (*1932) je francouzský humoristický kreslíř.

Mastičkárovi Antonovi Kosibovi sa vrátila pamäť. Z tuláka bez domova sa znova stal úspešný chirurg Rafael Wilczur, ktorého s ováciami vítali aj v najvyšších lekárskych kruhoch.

Kniha symbolických próz irského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1923 Williama Butlera Yeatse (1865-1939) nachází jednotu historických epoch, hlavních období lidského života a charakterových typů v cyklu měsíčních fází. Kniha měla být po vzoru Poundových Cantos sumou autorova poznání a představuje zdroj nejpůsobivějších Yeatsových symbolů z jeho pozdního tvůrčího období.

Ve svém skvělém románu Život za životem, jedné z nejprodávanějších knih pro dospělé v roce 2014, zkoumala Kate Atkinsonová možnosti nekonečných příležitostí – Ursula Toddová prožívala znovu a znovu převratné události dvacátého století. V Bohu v troskách obrací Atkinsonová pozornost k Ursulinu milovanému mladšímu bratrovi Teddymu – adeptu básnictví, pilotovi bombardéru RAF, manželu a otci – a sleduje

Ve své nové knize věhlasný francouzský romanopisec, jehož romány si podmaňují srdce čtenářů na celém světě, líčí neuvěřitelný, fantaskní, hravý, ale především lidsky hluboký příběh matky, která se z lásky naučila létat – příběh, který nás učí, že nic, absolutně nic, není nemožné. Láskou, vtipem a nespoutanou fantazií překypující román vypráví o jedné neobyčejné mladé dámě jménem Providencie Nebeská,

Jejich milostný poměr vyvolává skandál evropských rozměrů. Alžběta Tudorovna se prohlašuje za Panenskou královnu, ale nedokáže odolat svému oslnivému, ale ženatému nejvyššímu štolbovi, lordu Robertu Dudleymu.

Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý.

Kniha částečně navazuje na předchozí autobiografii Při loupání cibule. Je stylizována jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí (pocházejících od čtyř matek) na ne vždy lehké dětství s otcem – slavným spisovatelem, pro nějž bylo dílo vždy důležitější než rodina.

Dorothy, dcera ovdovělého faráře, vede chudý, ale zbožný život – odolává svodům místního chlípníka, za sebemenší zhřešení, byť jen myšlenkou, se bodne špendlíkem. Jednoho dne se probudí po osmidenní ztrátě paměti na ulici a musí se protloukat spolu s vandráky – sbírá chmel, přespává v ubytovnách, nakonec skončí ve vězení pro potulku.

Román je do jisté míry poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce V. Woolfové. První příběh je totiž střípkem ze života autorky v době její nemoci a líčí i její sebevraždu.