Jméno Jevgenije Prigožina ještě před několika lety znali pouze lidé, kteří podrobně sledovali dění v Rusku. Jiní možná slyšeli novinářské klišé „Putinův kuchař“, který snad měl zasahovat do amerických prezidentských voleb nebo vytvářet jakousi žoldáckou skupinu.

Denník bol písaný v rokoch 1914 a 1915 a jeho súčasťou sú aj fotografie. Zachytáva tak nielen písané pocity vojaka, ale je tam veľa snímok dokumentujúcich front a každodenný život bojujúcich.

Čitateľ dostáva do rúk štvrtý, a zároveň posledný diel série monografií Slovenská armáda v ťažení proti Sovietskemu zväzu (1941 – 1944). Tematicky nadväzuje na záverečnú kapitolu tretieho dielu, ktorá zachytila reorganizáciu Rýchlej divízie na 1. pešiu divíziu uskutočnenú na Kryme v lete 1943. Štvrtý diel je netradičný v tom, že má dve samostatné časti.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů.

Začínajú sa najväčšie a najdramatickejšie preteky histórie! Kto sa stane nesmrteľným hrdinom? Kto vyšle do kozmu prvých ľudí?

Během okupace Československa odešlo v letech 1938–1945 bojovat za svou vlast do zahraničí mnoho našich občanů. Ve Spojeném království jich během druhé světové války působilo více než deset tisíc.

Osmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zachycuje konflikt, který propukal daleko od Evropy za Atlantickým oceánem na pomezí dnešních USA a Kanady, kde soupeřily Francie s Velkou Británií. Přelil se do Středozemního moře a poté vzplanul v Sasku, Čechách, ve Slezsku i na Moravě, kde spolu od předchozí války o rakouské dědictví zápolily Prusko s habsburskou říší.

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 1700–1721 a Válce o dědictví rakouské 1740–1748.

Po divokých válečných zážitcích se vojáci československých legií konečně začali během roku 1919 vracet do vlasti, a sice na palubách zaoceánských lodích cestou kolem celého světa. Kniha popisuje každodennost těchto plaveb, na základě deníků a pamětí vykresluje psychické rozpoložení vojáků, návštěvy exotických přístavů, neobvyklé kratochvíle včetně lovu žraloků a zmiňuje také jeden zajímavý transport

Řeky a mosty mají ve vojenské strategii své místo od nepaměti. Během tzv. dánské fáze třicetileté války sehrál výjimečnou roli most u Desavy.

V posledních letech se na veřejnost dostává stále více detailů týkajících se dlouhou dobu neznámých zbraňových systémů, projektů a vynálezů německého válečného výzkumu. Nejnovější poznatky dokazují, že Německo bylo na špici nejen ve výzkumu konvenčních zbraní, ale i v oblasti chemického a jaderného výzkumu a vývoje a rozhodujícím způsobem ovlivnilo dnešní úroveň vojenských technologií.

„Tato kniha vás doslova pohltí… Je těžké ji odložit rozečtenou, protože sotva dočtete jednu stránku, nebudete se moci dočkat, až začnete číst další. Vážně vám bude hrozit dehydratace, protože si ani nedojdete pro další pivo, abyste nemuseli od ní odcházet.

Vzpomínky vojáka císařské gardy na Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812.

Po rozpadu Sovětského svazu na počátku90. let 20.století získali vojenští historici přístup ke zdrojům informací, k nimž se předtím nikdy nemohli dostat. Vzápětí je měli k dispozici také soukromí badatelé a sběratelé uniforem.

Koncem léta 1944 už nikdo nepochyboval o tom, že válka v Evropě spěje ke svému konci a Německo bude poraženo. Přesto od září 1944 do února 1945 probíhaly jedny z nejkrvavějších bojů 2. světové války – boje v Hürtgenském lese.

Kniha predstavuje to najdôležitejšie z veľkého množstva uniforiem (doplnených odznakmi a ďalšími honosnými časťami), ktoré boli používané vojakmi, príslušníkmi polovojenských formácií a inými zamestnancami v Nemecku za čias Tretej ríše.

Encyklopedie ručních zbraní a dělostřelectva nabízí podrobný přehled zbraní od 2. světové války až do současnosti. Obsahuje řadu unikátních fotografií a ilustrací.

Mark Urban vypráví příběhy deseti výjimečných vojáků, kteří po sobě zanechali stopu v Británii i ve světě. Jména některých z nich – a to včetně Wellingtona, Kitchenera a Montgomeryho – jsou součástí národní mytologie.

Autor – přímý účastník bojů – čerpal jak ze svých vzpomínek, tak z archivních materiálů a rozhovorů s ostatními bývalými vojáky různých šarží. Vše doplnil fotografiemi, mapami a náčrtky.