Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry N

O Pepsonově třetí básnické sbírce nechme promluvit osobu nejpovolanější, spisovatele a herce Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelku: „Autor stále touží po lásce a dává se jí zraňovat, ví však, že bolest zúrodňuje. A pořád naléhavěji vidí, jak je svět plný klamu, krutosti, přetvářky. A proti nim plný snů. Rozpor s rozporem. Když odhalí a pojmenuje jeden, jsou hned na obzoru další. Ale tak to je a tak

Akokoľvek sa V. Beniak opakovane potrvdzoval ako básnik rodu, vždy bol vzdielaný od úzkoprsého postoja kultúrne izolovaného nacionalistu, ktorý nevidí, nepozná a nedocení duchovnú kultúru iných národov. Aj záverečná štúdia Jána Gavuru sa dotýka citlivých miest spojenia básnictva a politických osudov národa. A dotýka sa ich citlivo. Vyhýba sa vyexponovanej dvojpólovosti: nadšeného \"za\" alebo odmietavého

Knižka Čriepky je zbierkou básničiek a veršovaných hádaniek pre všetky zvedavé deti. Je plná krásnych, tradične poňatých veršíkov, vďaka ktorým sa môžeme čo-to naučiť. O ilustrácie sa postarala talentovaná slovenská výtvarníčka Katarína Gasko.

Problémem velké části mimořádně talentovaných básníků je kromě ranních piv také past seberecyklace, která často sklapne hned poté, co ze sebe dotyčný vydá první vyzrálá díla. Zdá se, že moderní dekadent J. H. Krchovský (*1960) se ve svém životě i literární práci úspěšně vypořádal s obojím.

Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …

Hledání opory v proudu, který nás strhává. Klimatická změna, sucho, ale i jiné krize nás proměňují a je stále těžší nalézt zdroje rovnováhy.

Rubén Darío (1867 – 1916) bol španielskoamerický básnik, ktorý prežil väčšinu života mimo rodnej Nikaraguy, najmä v Čile a v Argentíne, neskôr v Paríži a v Madride. Konfrontoval sa s rozličnými kultúrami, čo sa odrazilo aj v jeho poézii.

Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“. Tomáš Tománek se zajímá o mytologii a psychologii, jejichž průniky přenáší do své poezie, která nezapře autorovy kořeny. Autor pochází z Ústí nad Labem a lze jej tak zařadit k silné

Přítomná publikace sdružuje dvě básnické sbírky, See Emily Play a Tvar slunce.

Básne Mirky Ábelovej nesie súčasný, bezprostredný jazyk, ktorý žije okolo nás v ústach ľudí a v prípade novej zbierky v ústach matiek. Vznikali totiž najmä počas prípravy na materstvo a prvých mesiacov po narodení autorkinho syna, čo sa odzrkadľuje aj v jej poézii.

Ján Gavura, nositeľ Ceny Ivana Kraska za najlepší debut v slovenčine (Pálenie včiel, 2001), sa po piatich rokoch vracia na literárnu scénu štvrtou básnickou zbierkou Kráľ hlad (2017). Autor v nej pohľadom na situáciu muža a mužský princíp vo svete nadväzuje na predošlé knihy Každým ránom si (2006) a predovšetkým Besa (2012, prémia Ceny Literárneho fondu), zároveň však stupňuje zobrazenie protichodného

Autor, príslušník staršej, no ešte vždy strednej generácie, vstupuje do literatúry lyrickou výpoveďou, predstavujúcou jeho videnie sveta, pociťovanie vzťahov a prežívanie kríz i oživení tak, ako sme videli podobné výpovede básnikov a poetiek „odchovaných“ celosvetovým, no prinajmenšom európskym, či ešte skromnejšie stredoeurópskym boom poézie šesťdesiatych rokov minulého storočia. Ide o osobnostne

Výber veršov jedného z najvýraznejších predstaviteľov mladšej írskej generácie, ktoré sa prevažne venujú prístavnej štvrti mesta na severoírskych hraniciach.

Kniha přináší soubor poezie Jana Zábrany (1931–1984) napsané do roku 1954, kdy začal pracovat jako překladatel. Jde o velmi rozsáhlé básnické dílo, obsahující vedle mnoha jednotlivých básní i tři ucelené básnické sbírky (Lyrický deník, Nápěvy a Únor 1954.

Anna Ondrejková (1954) pochádza z Liptovského Mikuláša. Pracuje ako knihovníčka, žije v neďalekom Bobrovci.

Co zůstává. Pro básnickou antologii možná překvapivý název, jenž vyžaduje vysvětlení.

Dielo predstavuje výber básní zo siedmich básnických zbierok Blanky Poliakovej. Od básnického debutu, ktorým pod názvom Požičaj mi deň vstúpila do literatúry v roku 1963, cez zbierky Zaklínadlá (1965), Malý svet (1977), Listy (1984), Nepovedala som nahlas (1998), Skôr ako potemnie slnko (2003) a Leto v kolíske jabloní (2015) píše svoju citovú autobiografiu, cez búrky, vzplanutia, sklamania, straty.

Dvojjazyčné vydání jednoho z vrcholných děl české poezie.

Autorčina nová sbírka veršů, zachovávající věrnost jejím rodovým vlastnostem i příznačným motivům, je její snad vůbec nejsilnější básnickou výpovědí. Je to vlastně úzkost z ubývání. Smrtelná úzkost z pokračující devastace a negace základních lidských a přírodních vlastností a hodnot, z podkopávání budoucího života na zemi. Způsob, jakým je /Úzkost na kost/ vyjádřena, je překvapivě jedinečný, i s invenčními