Nejstarší český letopisec, pražský kanovník Kosmas, se narodil kolem poloviny 11. století a zemřel 21. října 1125. Ve svém latinsky psaném díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Kosmas zformuloval prvotní

Rozhodnutie prezidenta Václava Havla z 1. januára 1990 o amnestii pre viac než 21 000 odsúdených v československých väzniciach bolo veľkým revolučným predelom - symbolickým krokom k rozchodu s praktikami komunistického súdnictva a zároveň prvým zásadným politickým rozhodnutím nového prezidenta, ktoré sa stalo trvalou súčasťou jeho politického a morálneho odkazu. Aj vďaka medializovaným prípadom trestných

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb pomníky připomínající oběti první světové války. Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla. Tato kniha systematicky zpracovává jejich výskyt na území Jihočeského

Vypuknutie Slovenského národného povstania znamenalo pre Hlinkovu gardu na rozdiel od iných prorežimných organizácií doslova vzkriesenie. Vďaka tomu, že po 29. auguste 1944 zostala verná slovenskej vláde v Bratislave a jej vedenie povstaleckú akciu radikálne odsúdilo, dostala možnosť – hoci v konečnom dôsledku len nakrátko – opätovne realizovať svoje mocenské ambície, tentokrát v podaní najortodoxnejších

Tridsiate roky. Z pohľadu udalostí dosť dramatická doba, poznačená svetovou krízou, predvojnovým stavom, ale i novými technologickými vymoženosťami ako rozhlas a film. Medzi médiami dominovali noviny a časopisy. Rád listujem v starých, zožltnutých novinách a časopisoch. Človek v nich nájde niečo, čo sa v učebniciach nikdy nedozvie. Na prvých stránkach sú väčšinou reakcie na hlavné udalosti v krajine

Siedmy zväzok dejín časovo nadväzuje na predchádzajúce časti knižného cyklu. Rozpráva sa v ňom o udalostiach po smrti Žigmunda Luxemburského, o vláde ďalšieho veľkého kráľa Mateja Korvína, ale aj panovníkov, ktorí nemali také šťastie ako on, o Ladislavovi Pohrobkovi a poľských Jagelovcoch. Ešte vždy platí, že pre Slovensko to bolo mimoriadne významné obdobie. Ťažba drahých a farebných kovov ho udržiavala

Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. Akční výbory jako hlavní prostředek očištění společnosti se ukázaly jako nesmírně efektivní, propaganda fungovala, volby na konci května toho roku se podařilo zmanipulovat. Puč příliš nezkomplikovala ani

V osadě Koloredov stálo na přelomu 18. a 19. století množství úpravárenských podniků a dalších hospodářských zařízení, v nichž nacházeli své uplatnění místní drobní podnikatelé, kteří se výrazně angažovali v rozvoji protoindustrializace v regionu. Práce se postupně věnuje mandlům, valchám, vinopalně, hostinci, šenku, židovské jídelně, koželužně, draslárně, kovárně a chlebovým boudám.

Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události.

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií.

Autori sa v štrnástich kapitolách zamerali na skúmanie rôznych aspektov politickej, oficiálnej, systémovej a organizovanej korupcie v Uhorsku, na Slovensku a v Československu v 19. a 20. storočí. Sústredili sa na tri tematické oblasti: volebnú korupciu, „čierne“ financovanie politických strán a štátny, resp. režimový klientelizmus a protekcionizmus.

Ucelený pohľad na právne dejiny na území Slovenska. Kniha jerozdelená na dve časti, prvá sa venuje obdobiu, keď Slovensko bolo súčasťou uhorského kráľovstva, to znamená, že na Slovensku platilo uhorské právo.

Letopočtům s osmičkou na konci je v naší historii často přičítán magický význam. Typickým příkladem je 20. století s přelomovými roky 1918, 1938, 1948, 1968.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války. Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla.

Ťažiskom vedeckého záujmu autorky je výskum kultúrnohistorického pozadia obdobia slovenskej moderny a vôbec slovenskej kultúry, rámcovaný rokmi 1918-1948, s dôrazom na analýzu pôsobenia slovenských vzdelancov ako prevažne umeleckých tvorcov, najmä však ako prirodzených iniciátorov a účastníkov verejného diskurzu o základných otázkach slovenského jestvovania v prvej polovici moderného dvadsiateho storočia.

Druhý diel trilógie zachytáva príbeh ďalšej kategórie drotára – na príbehu Pavla Žilinčára-Cipána, neskôr jeho zaťa Imricha Saka predstavujú autori históriu drotárov - podnikateľov, ktorí si vybudovali svoje dielne, prípadne továrne, mimo územia Slovenska. Pavol Žilinčár-Cipán patril k najúspešnejším rovnianskym drotárom.

První díl Zápisů ze schůzí československé vlády v Londýně přináší edici dokumentů k jejímu 1.–43. zasedání v letech 1940–1941 a dále obsahuje úvodní historické studie, ediční úvod a rejstříky.

Kniha zhŕňa sebareflexiu viacerých autorov 50. rokov 20. storočia. Nájdeme tu štúdie Václava Černého, Josefa Lukla Hromádku, Ladislava Jehličky, Boženy Komárkovej, Jana Křena, Jaroslava Marka, Jaroslava Mezníka, Jana Patočku, Petra Pitharta...

Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace. Na časové ose, vedoucí od obsazení k osvobození, jsou představena místa spojená s nacistickými koncentračními a internačními tábory, úřadovnami gestapa,okupačními úřady, vysokými školami, českou

Heinrich, otec druhého stavitele pražské katedrály Petra Parléře, vzešel patrně z Kolína nad Rýnem, kde vyrůstala kolosální stavba nové katedrály. Usadil se ve Švábském Gmündu a tam působil na stavbě kostela sv.