The book is a new part of Series Cultural Heritage od Slovakia and presents 20 ofthe most interesting archeological sites in Slovakia. By Vladimir Turcan and co.

Pradávná minulost nám zanechala stopy v podobě fosilních záznamů, které odhalují, k jakým změnám v historii Země opakovaně docházelo. Thomas Halliday využil nejmodernější vědecké poznatky k jejich rozluštění.

Kult původně perského boha Mithry, který se po přelomu letopočtů rozšířil po území Římské říše, představuje jednu z nejzajímavějších náboženských tradic antického světa. Atlas lokalit a katalog nálezů je systematickým příspěvkem k heuristické stránce studia tohoto kultu.

Předmětem monografie je detailní studium archeologických středověkých a raně novověkých textilií, které se zachovaly v různých nálezových situacích Pražského hradu a představují jedinečný soubor luxusních předmětů dokládajících vysokou úroveň dobové textilní produkce. Monografie je rozdělena do dvou částí – textové a katalogové.

Kniha nabízí přehled výsledků několikaletého archeologického výzkumu tzv. cikánského tábora v Letech a prostřednictvím fotografického katalogu také výběr nálezů. Po stručné historii tábora a dalších osudech místa v poválečném období jsou představeny nedestruktivní metody, s jejichž využitím byla zjištěna přesná poloha tábora.

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky.

Predkladaná práca ponúka výsledky komplexného vyhodnotenia pohrebiska v Palárikove a jeho zaradenia do sústavy laténskych pohrebísk na Slovensku. Napriek tomu, že pohrebisko nebolo preskúmané celé, 95 objavených hrobových celkov prinieslo možnosť komplexného vyhodnotenia nielen jednotlivých zložiek pridaného pohrebného inventára, ale aj pohrebného rítu, sociálnej štruktúry pohrebiska a vypracovania

Kniha představuje souborné vydání doložených textů a přednášek Bedřicha Hrozného v českém jazyce, které byly nashromážděny nejen z mnoha dobových periodik 1. poloviny 20. století, ale zejména náročným bádáním v archivních materiálech. Některé texty – především Hrozného popisy cest a archeologických expedic na Přední východ –, které byly zcela zapomenuty a jsou čtenářům představeny opět po téměř sto

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016.

Tato práce je druhým svazkem řady zveřejňující výsledky Česko-uzbecké archeologické expedice v jižním Uzbekistánu. Zatímco první díl byl věnován výkopům na centrální lokalitě Šerabádské oázy zvané Džandavláttepa, druhý svazek představuje vývoj osídlení v celé této oáze rekonstruovaný na základě dat naší expedice.

Josef Antonín Jíra (1868–1930) náleží k nejvýznamnějším postavám pražské archeologie. Soukromá archeologická sbírka, kterou vytvářel od devadesátých let 19. století, patřila ve své době k nejpozoruhodnějším v celých Čechách.

Denárový soubor, nalezený v letních měsících roku 2015 v okolí obce Chýšť (okr. Pardubice) a odevzdaný v prosinci téhož roku do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích, představuje uzavřený a svou početností mimořádný celek, dokumentující jedinečným způsobem českou mincovní produkci 90. let 10. století.

Kniha představuje zpracování tématu nálezů antických mincí na českém území a podává nový komentovaný katalog těchto nálezů. Díky této pramenné základně je možné nově shrnout základní poznatky o jednotlivých etapách, jakož i hlavní tendence importu antických mincí do českých zemí.

Předmětem odborné monografie Skalní umění: portugalská naleziště Foz Côa a Mazouco je deskripce, analýza a interpretace skalního umění. Kniha je rozdělena do dvou relativně samostatných částí.

Je velkým problémem sbírek archeologické či historické povahy, nejenom mincí, pokud nejsou publikační formou prezentovány odborné veřejnosti. Prezentovat skupinu mincí zveřejněných v tomto katalogu znamená nejen je chránit jako veřejný majetek jedné konkrétní univerzity, ale dát je k dispozici celé vědecké společnosti a tím umožnit pokrok v oblasti historických a numismatických studií.

Archeologická expedice Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí v Egyptě od počátku 60. let minulého století. Pracovala a pracuje na více místech, hlavní výzkumná činnost se však soustřeďuje na Abúsír – pohřebiště s hrobkami králů 5. dynastie (ca 2435–2306 př.

Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních. Původ sinotibetské rodiny je na základě kombinace lingvistických a archeologických poznatků hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky.

Tato kniha představuje výsledky práce česko-uzbecké archeologické expedice na lokalitě Džandavláttepa jižním Uzbekistánu. Tato spolupráce vznikla jako společný projekt Archeologického ústavu Akademie věd Uzbekistánu v Samarkandu a Ústavu pro klasickou archeologii FF Univerzity Karlovy v Praze v roce 2001.

Od roku 2002 působí každoročně v jižní části Uzbekistánupoblíž městečka Šerabádu mladý tým archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst na pomyslné historické i skutečné archeologické mapě. Knížka, představuje stručný souhrn hlavních informací o této expedici, o její činnosti, výsledcích její práce, ale také vyprávění o všednodenních starostech

Publikace uceleně představuje pohřbívání a zádušní představy egyptské civilizace v proměnách času – od samotných počátků jejich vývoje, přes hlavní období faraonské historie (Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římské období) po vyústění v pohřebních praktikách arabských dobyvatelů Egypta. Jednotliví autoři zmiňují nejen hrobky králů a královen, ale i nejvýznamnější pohřebiště vysoce postavených