Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu, v níž se vzpomínky prolínají se sny.

Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu

Námět knihy součastného bosenskohercegovského spisovatele je neobyčejný. Je to příběh kata, státního zaměstnance císařsko královské monarchie Rakousko-Uherska, který vzbuzuje strach a rozechvění, ale za touto slupkou je skryt křehký člověk.

Godfrey Morgan, mladý synovec bohatého průmyslníka, se měl oženit s milionářovou dcerou a chtěl ještě před svatbou zažít nějaké dobrodružství. Strýc Kolderup ho proto vypraví na cestu na své lodi.

Spisovateľ M. Cunningham, jeden z najbrilantnejších autorov svojej generácie, vzdáva románom Hodiny poctu anglickej spisovateľke Virginii Woolfovej. Tak ako autorka vo svojom slávnom diele Pani Dallowayová opísala jediný deň v živote titulnej hrdinky, aj Cunningham sa zameral na jeden deň v živote troch postáv.

Po epose Stratený raj vychádza v slovenskom preklade prvý raz – povedané slovami Samuela Johnsona – aj posledný básnický potomok Johna Miltona, miniepos Vrátený raj (Paradise Regained), takisto inšpirovaný Bibliou, tentoraz Satanovými pokúšaniami Krista, známymi z Matúšovho i Lukášovho evanjelia. Milton tu tentoraz na kratšej ploche necelých dvetisíc veršov, rozdelených do štyroch kníh, rozvíja fascinujúci

Daiyu se nikdy nechtěla podobat tragické hrdince ze slavného čínského románu, po níž dostala jméno. Stanu se někým, kdo se nebude přizpůsobovat vůli osudu, sama napíšu svůj vlastní odkaz, slibovala si.

Autobiograficky ladená próza nositeľa Nobelovej ceny ponúka čosi ako emocionálne zaangažovanú príručku pre záujemcov o nedávnu históriu stredovýchodnej Európy, brilantne napísané vyznanie európanstva, analýzu vývojových trendov prvej polovice dvadsiateho storočia. Ako hovorí sám autor, „Rodná Európa bola rovnako kázňou misionára medzi divochmi, ako aj pokusom o odpoveď na otázku, kto som. keby som

Viktor Frankenstein, posedlý touhou stvořit život, plení hřbitovy, aby získal materiál k vytvoření nové bytosti. Tu pak pomocí elektřiny probudí k životu.

„Život bez nej by bol smrťou.“ Nikdy nevydaná autobiografická novela veľkej filozofky a feministickej ikony Simone de Beauvoir, ktorú napísala v roku 1954. Vyrozprávala v nej príbeh svojho priateľstva s Élisabeth Lacoinovou, ktorú stretla ako deväťročná v súkromnej katolíckej škole Adeline Désirovej.

Příběh historického románu začíná v roce 1812, těsně před bitvou dvou velkých armád u Borodina, kdy z francouzského vojska zběhne Andrzej Rangułt, oblíbenec císaře Napoleona, jezdecký mistr a všemi obdivovaný kapitán švališérů, spolu s poručíkem Semenem Hoszowským, hloubavým synem venkovského popa. Nevinná hra v kostky, která se zvrhne v boj o život, a uloupená vojenská pokladna, představující jmění

Budo má ohromnou kliku. Je na světě už mnohem déle než většina imaginárních kamarádů.

Rok po vypuknutí prvej svetovej vojny napísal Stefan Zweig znepokojujúcu esej o počiatku tejto katastrofy. „Európa na prelome storočia: Mierové zvony ohlasovali nové, posledné storočie druhého tisícročia...“ Tak znie začiatok nespravodlivo zabudnutej práce, ktorá sa nespomína v žiadnej významnej biografii.

Sto příběhů z různých koutů světa ukazuje lidskou tvář a smysl pro humor maltského kněze a známé ho duchovního vůdce Eliase Velly. Čtenáře čeká trochu „jiný Vella“, než jakého znají z přednášek a seminářů.

Jojo má trinásť rokov a snaží sa pochopiť, čo znamená byť mužom. Môže sa inšpirovať viacerými otcovskými postavami najmä jeho černošským starým otcom, ktorému hovorí pap.

Výber z krátkych próz, čŕt a miniatúr predstavuje švajčiarskeho spisovateľa Roberta Walsera, patriaceho medzi najväčších nemecky píšucich autorov prvej polovice XX. storočia. Walser vo svojich prózach píše o konkrétnych ľuďoch a obyčajných veciach a dokáže ich vidieť v nezvyčajných polohách, dodať im prekvapujúcu hĺbku a nečakaný rozmer, pričom svojím prenikavým pohľadom odhaľuje aktuálne, ale aj budúce

Šedesátá léta znamenala zemětřesení, které navždy proměnilo tvář moderní kultury. Jedním z jeho epicenter byl New York – a jednou z jeho vůdčích osobností byl Andy Warhol.

Greenovo „srdce temnoty“ z roku 1961 rozehrává věčná témata svatosti, povolání, lásky, víry a zoufalství s mistrovstvím, pro něž bývá právem nazýván Dostojevským dvacátého století. V autobiografické knize Úniky (Kalich 2006) Greene v souvislosti s Vyhaslým případem píše: „Představa víry jako poklidného moře byla navždy tatam – víra byla spíše jako bouře, ve které byli ti šťastní pohlceni a ztraceni,

Už pred viac ako polstoročím, keď Mechanický pomaranč vyšiel prvý raz, sa stal „klasikou“ a zaradil sa medzi to najlepšie, čo priniesla moderná literatúra. Rovnomenný film, ktorý podľa nej nakrútil Stanley Kubrick, sa rýchlo stal kultovým a dodnes má svojich verných fanúšikov.

Starý Rím, mesto slávy postavené na brehu rieky neresti, sa hemží ambicióznymi a neľútostnými mužmi. Nik z nich sa však nevyrovná Marcovi Cicerovi.