Azt mondhatnánk tehát, hogy míg mi, emberek a paradicsom nyitott kapujában tipródunk, addig az állatok angyali nyugalommal járkálnak ki-be ugyanezen a kapun. (...) Az Édenkertbe csak ugyanazon az úton térhetünk vissza, amelyiken kijöttünk. A tudás útján. A vállalkozás reménytelennek tűnik, de eltörölhetetlen múltunkban mindig akad egy-egy inspiráló történet. Mert senki sem szolgálhatja a saját javát

Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu. Skúma v nej problematiku, ktorá bola v tom čase predmetom vedecko-filozofického záujmu a istým spôsobom sa snaží doplniť riešenia, ktoré podľa nej Husserl a iní nepreskúmali dostatočne hlboko. Je to výklad skúsenosti s iným človekom

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými

Ve své knize profesor Josef Šmajs vytrvale pokračuje v prohlubování svého evolučně ontologického konceptu. Pokouší se podat obecně srozumitelný výklad skutečnosti, a to zejména v kontextu globální ekologické krize, která je důsledkem konfliktu dvou typů uspořádanosti přírody a kultury. V prvních dvou rozsáhlejších studiích se zabývá reflexí ústředních kategorií evoluční ontologie: evolucí a informací.

Na rozdiel od osvojovania poznatkov v podmienkach školskej výučby (didaktika) existuje aj osvojovanie poznatkov v podmienkach samoučenia (autodidaktika). Teda samoučením rozumieme tú zložku osvojovania poznatkov, ktorá na rozdiel od skupinového vyučovania v škole prebieha v podmienkach individuálnej mimoškolskej (spravidla domácej) prípravy autodidaktov. Záujem odborníkov o túto problematiku sa zvyšuje

První vydání dosud nepublikovaných textů Františka Bardona, vycházející k 60. výročí jeho úmrtí. Tyto texty byly původně určeny pouze jeho nejbližším žákům, sdružených v tzv. Kruhu světla. Představují velmi mocné klíče ke skrytým silám člověka. Vlastní texty jsou doplněny i studiemi jeho žáků.

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878-1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej maasijot, tradující výroky, příběhy a pohádky rabiho Nachmana z Braclavi (1772-1810), zakladatele jedné z předních chasidských škol. Úvod knihy tvoří významný esej o židovské mystice a jejím chasidském

Križujúc Kongens Nytorv v Kodani, tak obľúbené miesto pre Kierkegaardove prechádzky, ma zastavila pani predávajúca ruže a ponúkla mi jednu z nich. Z ničoho nič som stála pred štyrmi rôznymi druhmi ruží a nevedela som, ktorú si vybrať. Nakoniec som si vybrala a pobrala sa ďalej. Cestou som začala rozmýšľať, či som si nemala vybrať buď inú farbu, alebo o niečo menej rozkvitnutú ružu. Neskôr som usúdila,

Kritická studie zabývající se problémem dějin a jejich smyslu. Druhé opravené vydání.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Ión se zaměřuje především na vztah filosofie a řečnictví v klasickém Řecku.

Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu,

Nečasové úvahy vycházely postupně v letech 1873-1876. Tvoří důležitou součást Nietzschovy rané filosofie, jejíž půdorys byl rozvržen v prvotině Zrození tragédie z ducha hudby. Zejména v druhé, nejznámější úvaze O užitku a škodlivosti historie pro život přicházejí ke slovu některé náměty a postupy, které mají zásadní význam pro Nietzschovu filosofii jako celek.

Mi nők mi mindent megteszünk nap mint nap az valami hihetetlen. Szóljon ez minden nőnek, merítsetek belőle erőt vagy töltsön el titeket a büszkeség.

Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho. Na jedné straně má tematizace tradičního filosofického termínu přispět k porozumění celku zvoleného díla a na druhé má výběr jednoho z nejvýznamnějších fenomenologických děl napomoci k porozumění termínu. Zkoumání reflektuje jednotlivá použití zvoleného termínu ve Fenomenologii vnímání,

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O.

Ve svém nejznámějším díle Přirozené právo a dějiny Leo Strauss popisuje a hodnotí důvody, které vedly k odmítnutí přirozeného práva. Vysvětluje důsledky tohoto odmítnutí i to, proč argumenty proti přirozenému právu nejsou platné. Těm, kdo ho odmítli ve jménu bezbřehé tolerance, připomíná paradox jejich volby. Podle něj pak totiž platí, že čím více vzděláváme rozum, tím více vzděláváme nihilismus. A

Jana Trajtelová (1983) vyštudovala filozofiu na Trnavskej univerzite v Trnave, kde tiež získala doktorát z filozofie za prácu venovanú fenomenológii západnej mystiky. V súčasnosti pôsobí ako odborná asistentka na Katedre filozofie Trnavskej univerzity. Venuje sa predovšetkým filozofickej antropológii, filozofii náboženstva a fenomenológii, aktívne sa zapája do publikačnej a prekladateľskej činnosti.

Sün c’ (Aristoteles Ďalekého Východu): Súborné dielo (preklad zo starovekej čínštiny Marina Čarnogurská) Slovenské sprístupnenie Súborného diela starovekého čínskeho filozofa Sün c’a, považovaného aj za „Aristotela Ďalekého Východu“, prináša čitateľom odhalenie originálneho etického systému, ktorý ponúka poznanie, že sa ľudská civilizácia môže kultúrne i duchovne sformovať a dlhé tisícročia potom aj

Gotthold Ephraim Lessing (1729-1781) patří mezi ty představitele německé osvícenské filosofie, jejichž obraz je v českém prostředí velmi nevyrovnaný: Do letošního roku byla překládána buď Lessingova dramatická díla (Miss Sara Sampson, Mína z Barnheimu a hlavně Moudrý Nathan), případně jeho theatrologická pojednání (především Hamburská dramaturgie). O jeho theologická či nábožensko-filosofická pojednání