Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován

Má smysl požadovat po filozofii normativní poselství? Je vědecká teorie lepší, když více předpovídá, nebo více vysvětluje? Lze jednoznačně odlišit vědu od pseudovědy? Skončí sociální a humanitní obory jako karikatury uměleckých spolků? Můžeme veškeré vědy naturalizovat? Navrhnout řešení zmíněných problémů, nebo dokonce poskytnout jednoznačné odpovědi se pokouší kniha Nástin filozofie vědy. Publikace

Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti. Nejprve Funda sám popisuje svoji cestu od protestantské teologie přes kritickou religionistiku ke kritickému racionalismu. Na toto ohlédnutí pak navazují příspěvky věnované Fundovu

Súbor textov k českým dejinám a českej filozofii.

Tato kniha nizozemského lékaře Alberta Soesmana přináší zásadní a zároveň nesmírně živé rozpracování nauky Rudolfa Steinera o dvanácti smyslech. Jako je dvanáct znamení zvěrokruhu, má člověk také dvanáctero smyslů.

Kniha představuje náčrt Aristotelova myšlení o živém, zaměřený zejména na problematiku rozmnožování a vzniku živočichů. Obsahuje překlad první knihy spisu O plození živočichů (De generatione animalium), textovou přílohu s vybranými pasážemi z dalších biologických spisů a výklady o vybraných souvisejících tématech (vědecká metoda, teorie kauzality, klasifikace živočichů, problematika duše a života...).

MIROSLAV ŠEDINA (*1955) ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty na Univerzitě Palackého v Olomouci se podílel na vydávání Stromat Klementa Alexandrijského. V současné době dokončuje vydání Órigenova spisu Proti Kelsovi.

Monografia sa zaoberá problémami súčasného rozvinutého akademického sveta. Autor charakterizuje vzťahy spoločnosti (štátu, politiky, biznisu, médií) a akademických inštitúcií, venuje sa premenám a transformáciám, ku ktorým dochádza po roku 1945 a ktoré vyúsťujú do krízových fenoménov súčasného neoliberálneho akademického kapitalizmu.

Ernst Bloch je klasickým filosofem 20. století, kterého proslavila především práce Princip naděje. Jeho myšlení mělo zásadní vliv na tradici neortodoxního marxismu, ale také např. na československý marxisticko-křesťanský dialog.

Kniha přibližuje vývoj rozborů „spravedlivé války“ v evropské politické filosofii a etice. Německý politický teoretik a etik Bernhard Sutor objasňuje pojetí spravedlivého mírového soužití a odpovídá na následující aktuální otázky: Proč si lidstvo, srostlé dnes v osudové globální společenství, světovou válku už nemůže dovolit?

V tomto nevšedním díle autor ověřuje hypotézu, že pokrok společnosti souvisí s její otevřeností vůči tzv. „iracionalitě“ - idejím inspirovaného a paranormálního původu. Kniha líčí dramatickou historii moderního spiritualismu (a spiritismu) od jeho vzniku až do současnosti.

Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním cílem Manifestu je překonání postmodernismu

Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí. Z četby dopisů vyvstává plastický obraz vzájemně propojené učenecké, aristokratické a církevní komunity, která hrála významnou roli nejen v rámci celé Kircherovy korespondence, ale i ve formulaci badatelských témat přírodní filosofie v českých zemích.

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka. V úvodu se zabývá některými metodologickými nesnázemi, které takový projekt nevyhnutelně obnáší, především složitým vztahem mezi gestikulací a znakovým jazykem.

Dielo z roku 1929 je posledným dielom o logike, ktorému mohol dať definitívnu podobu ešte Husserl sám.

Antisemitizmus predstavuje špecifický variant ľudskej predpojatosti, ktorého pochopenie môže prispieť k zodpovedaniu širšej otázky predsudkov. Univerzálnu a v zásade prenosnú povahu predpojatosti a jej schopnosť absorbovať rozmanité ideologické zdrojeavýchodiská sa práca snaží preukázať prostredníctvom filozofickej analýzy základných príčin, štruktúr a mechanizmov protižidovského sentimentu a jeho

\"Mikor bukott el Akhilleusz? Amikor Patroklosz meghalt? Távolról sem! Akkor, amikor haragra gerjedt, amikor a nő elvesztését siratta, amikor megfeledkezett róla, hogy nem azért van ott, hogy szeretőket szerezzen magának, hanem azért, hogy harcoljon. Ezek az igazi bukások az ember életében, ez az ostrom, ez a kapituláció: amikor a helyes nézetek megsemmisülnek, amikor kivesznek az emberből.\" Epiktétosz

Pain, Loneliness, Grief, Injustice ... Hope? Life is hard - as the past few years have made painfully clear. From personal trauma to the injustice and absurdity of the world, sometimes simply going on can feel too much. But could there be solace - and even hope - in acknowledging the hardships of the human condition? Might doing so free us from the tyranny of striving for our \"best lives\" and help

Soubor statí a přednášek a poznámek k problematice postavení člověka ve světě a v dějinách (Kacířské eseje, Platón a Evropa, Evropa a doba poevropská atd.).

\"Není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží!\" Snad žádné jméno na světě se dnes nepronáší tak často jako jméno Muhammada, postaru Mohameda. Vždyť stamilióny muslimů je denně vyslovují při modlitbách. Pro mnoho Evropanů a jistě i Američanů může být islám čímsi jako vírou zla - viz bojovný a nesmiřitelný Talibán, zabijácká al-Ká´ida a Írán s touhou po jaderných zbraních. A Muhammad, prorok, legenda