Vo svojej knihe sa autor pýta na príčiny ekologickej krízy a formuluje istý návod na chovanie v podobe noriem. Za dve najvyššie normy pokladá biocentrickú rovnosť a sebarealizáciu v širšom zmysle stotožnenia sa s ďalšími ľuďmi aj mimoľudským svetom.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá?

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, \"zvířatům\", ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti.

Boje o pitnú vodu, nové výbuchy masového násilia, etnické čistky, občianske vojny v najchudobnejších krajinách sveta, nekonečné prúdy utečencov. Konflikty 21. storočia sa už neodvíjajú od ideologického súperenia medzi veľmocami, ale skôr od triednych, náboženských a zdrojových otázok. Genocídy minulého storočia nás naučili, ako rýchlo sa sociálne problémy môžu prejaviť v radikálnych a smrtiacich r

Kniha amerického permakulturního lektora a designéra vyvrací mýtus, že permakulturu můžeme vytvářet a rozvíjet jedině na venkově. Naopak, právě města se svou velkou koncentrací lidí, myšlenek a různorodých životních stylů představují ideální pole působnosti pro ty, kdo chtějí žít udržitelněji, v souladu s přírodou, méně konzumně.

Klimatická zmena pustoší celý svet. Oceány sú plné plastov, prírodné ekosystémy Zeme zničené a až jednému miliónu druhov hrozí vyhynutie.

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců.

Čo mám urobiť? Ako sa mám zapojiť?

Kniha je súborom textov, ktoré sochár, ochranár, aktivista (ale aj vášnivý bicyklista) Marián „Marko“ Huba písal v deväťdesiatych rokoch pre rôzne dobové periodiká, alebo ich formuloval v podobe prednášok, diskusných príspevkov, rozhovorov či otvorených listov. Sú vzácnym svedectvom, že spoločenské a ekologické problémy, ktoré dnes tak intenzívne vnímame, boli pomenované už pred tridsiatimi rokmi.

Publikace, na níž se podílel tým předních českých odborníků na životní prostředí, se věnuje problematice atmosféry, klimatu a kvality ovzduší v širokých souvislostech, jež přesahují pouhý přírodovědný pohled. K chemickým, fyzikálním charakteristikám ovzduší a k jejich dynamice promlouvají v dobách proměn globálního klimatu a emisí toxických látek do ovzduší měst a průmyslových aglomerací nejen přírodovědci,

Tato kniha je završením autorova dlouhodobého zájmu o vznik a vývoj české a slovenské environmentálně zaměřené filosofie. Dané téma dosud nebylo v historiografii naší filosofické tvorby souhrnněji zpracováno, přitom se jedná o problematiku bytostně filosofickou (vztah člověka a světa), navíc nabývající na naléhavosti v kontextu globální krize životního prostředí.

Stejně jako předchozí dva svazky i třetí díl předpokládané sedmidílné řady o českých a moravských pralesovitých rezervacích přináší výsledky opakovaného zkoumání dřevinného i bylinného patra a půdních poměrů, tentokrát v rezervacích Šumavy a Českého lesa. Souhrnné výsledky výzkumů objasňují historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.

Zdroje obnoviteľnej energie pre udržateľnú globálnu budúcnosť. Od fosílneho ku slnečnému hospodárstvu, využívanie slnečných zdrojov a pod.

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka.

Krajinoekologické analýzy.

Automobily se staly znakem úspěchu, bohatství a prosperity. Masové rozšíření automobilu přínáší nemalé změny v běžném životě všech obyvatel – ať již patří k aktivním řidičům či nikoliv.

Tri ekologické eseje.

Rozprávanie o štyroch obrancoch kaňonov amerického severozápadu bolo inšpirované vznikomsabotovania ako spôsobu boja niektorých ochranárov.

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus, druhý

Publikace Zelený imperativ (1995) designéra, pedagoga a teoretika designu Victora J. Papanka je druhým autorovým textem, který vychází v EDICI KATEDRA. V předešlé knize Design pro skutečný svět Papanek definoval své pojetí společensky odpovědné designérské praxe a nekompromisně se vymezil vůči převládajícímu přístupu k designu, úzce svázanému s komerční korporátní realitou a konzumním způsobem živ