Leonardo Padura (1955) je jedným z najprekladanejších kubánskych spisovateľov novej generácie. Román Ako prach vo vetre je kronikou spoločensko-politickej situácie na Kube od druhej polovice minulého storočia po súčasnosť.

Čas nezadržitelně uhání, a než se nadějeme, koloběh roku nás opět dovede k období adventu, kdy se den namnoze krčí pod nadvládou temné noci zabydlené zlovolnými bytostmi a nastávají takřka dokonalé podmínky pro vypravování úděsných, tajuplných příběhů. V duchu přísloví do třetice všeho dobrého i zlého proto přinášíme již třetí pokračování antologie štědrovečerních hororů, jež znovu poodkryje radostnou

Píše sa rok 1772 a dlhá zápalná šnúra Americkej revolúcie sa už rozhorela. V uliciach Bostonu umierajú ľudia a v odľahlých lesoch Severnej Karolíny horia chalupy.

Dějištěm tohoto románu je Livonsko, území dnešního Lotyšska a Estonska, patřící carskému Rusku. Na pozadí bojů Lotyšů a Litevců proti germanizačním snahám zdejší německé menšiny líčí Verne osud profesora Dimitrije Nikoleva, jenž je neprávem nařčen z loupežné vraždy bankovního sluhy Pocha.

Sbírka Dvě hostiny uvádí pod svým poněkud metaforickým názvem výběr povídek předních vietnamských představitelů dvou etap moderní vietnamské realistické literatury. K první generaci Vietnamců, kteří měli možnost ve své zemi dosáhnout vzdělání moderního západního typu, náležel Nguyen Công Hoan.

I Pánbůh někdy potřebuje dovolenou, aby si odpočinul nejen od ďábla a jeho zlotřilých intrik, ale také od nevděčného a neustále válčícího lidstva. Bůh se ale nemůže jen tak sebrat a někam odjet nebo odletět - musí za sebe najít náhradu.

Pozoruhodná sbírka třinácti povídek, tak zvláštních, že je velmi obtížné vypudit je z mysli. Zasahují do světa fantasy, magického realismu, science fiction i severských lidových pověstí s imaginárními bytostmi.

Padesátník Todd Aaron je těžký autista, žijící od dětství ve specializovaném sanatoriu. V klidu si znovu a znovu pročítá encyklopedii a je nejraději, když se nic neděje.

Zadumaně krásné Orkneje u břehů Skotska představují „ostrovy plovoucí k severu“ a jejich zneuctěný aristokrat ducha Magnus Erlendson se na nich konečně dočkal statutu svatého mučedníka a patrona. George Mackay Brown převyprávěl ságu o tomto středověkém šlechtici – mimo jiné figurujícím ve folkloru této výspy Evropy jako nemrtvý přízrak – s odvahou, jež se směle měří se zanícenými výkony dávných bardů

Kniha Jen Lien-kcheho, mistra sžíravé satiry a magické absurdity, vypadá na první pohled jako pohádka o dvou znepřátelených rodech vládnoucích ve vesnici, která se během několika desetiletí čínské hospodářské expanze mění v mnohamilionové město. Složité rodinné a milostné vazby se proplétají s těmi mocenskými, rozkvět rodu jde ruku v ruce s rozkvětem města Rozpukov.

Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel

Marie-Laure žije s otcom v Paríži neďaleko Národného prírodovedného múzea, kde otec pracuje ako kľučiar a zámočník. Ako šesťročná prichádza o zrak, a tak otec postaví dokonalú repliku štvrte, kde bývajú, aby sa dcéra naučila orientovať hmatom a trafila domov.

Keď 15. apríla 1942 zomrel v Ženeve Robert Musil, len malý okruh jeho priateľov a súčasníkov vedel, koho stráca rakúska a nemecká literatúra. Patril medzi nich Thomas Mann, ktorý už dávnejšie predpovedal jeho dielu veľkú budúcnosť (bola to predpoveď mannovsky veľkorysá, pretože Musil nemal veľa pochopenia pre úsilia úspešnejšieho spisovateľa), Hermann Broch, ktorý autora monumentálneho románu Muž bez

Príbeh z predvojnovej Varšavy, kde sa v krivoľakých uličkách a maličkých obchodíkoch odohráva príbeh Maxa Brabantera, Źida z buenos Aires, ktorý prišiel o syna a hľadá vo Varšave \'zabudnutie\'...

Autor, rozprávač príbehu, napísal pre Le Monde erotickú poviedku o žene svojho života. Táto poviedka však ukončila ich vzťah.

Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války \"přežívá\" dvanáct \"veteránů\", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců.

Dorothy, dcera ovdovělého faráře, vede chudý, ale zbožný život – odolává svodům místního chlípníka, za sebemenší zhřešení, byť jen myšlenkou, se bodne špendlíkem. Jednoho dne se probudí po osmidenní ztrátě paměti na ulici a musí se protloukat spolu s vandráky – sbírá chmel, přespává v ubytovnách, nakonec skončí ve vězení pro potulku.

Mark Haddon je uznávaným britským spisovatelem střední generace, který od tvorby pro děti přešel k psaní pro dospělé. Autor seriózních románů Podivný případ se psem (Whitbreadova cena 2004) či Problémové parie nebo ufounské taškařice Spudveč! se i v Červené domě věnuje především problematice soužití v současné rodině, ať už úplné nebo nějak narušené či zcela rozbité.

Na pozadí staleté historie obchodu s drogami se odvíjí příběh válečného veterána Tobiase, potomka rodu podloudných obchodníků, který se rozhodne vytvořit vlastní kartel a vzít vítr z plachet všem ostatním, i těm mexickým – Moralesovu a Escóbarovu. Ti si to samozřejmě nenechají líbit.

Žít dál je sbírka povídek zasazená do prostředí arménského městečka Berd, ležícího nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Autorka v jednotlivých příbězích skládá pestrou a mnohovrstevnou mozaiku rodného města poznamenaného první válkou o Náhorní Karabach a jejími tragickými následky.