Kniha obsahuje originály a kopie všech nejznámějších starých map Čech, Moravy a Slezska včetně poštovních map, miniatur a různých kuriozit. Kniha má nezvykle velký formát A3 a je sešitá sponkou, kterou si může každý oddělat. Díky tomu si může čtenář jakoukoli mapu zvlášť vyjmout a dát jako obrázek na zeď nebo pod sklo na stůl. Jedinečná kniha, která nemá na našem trhu obdoby.

Kniha se zaměřuje na zajímavé osoby a události našich dějin. Začíná obdobím lovců mamutů, přes Kelty, praotce Čecha, Velkou Moravu až do 19. století. Popisuje hlavní osoby stěžejních období naší země a jejich osudy. Historie – to je velká kniha příběhů, které prožívali skuteční lidé. A mnohdy příběhů tak zajímavých, že fantazie romanopisce by na jejich vymyšlení nestačila. Historie není dána jednou

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí,

V edici Zmizelé Čechy prezentuje autor obrazovou dokumentaci zaniklých památek a jiných staveb města Chomutov. Odborný úvod seznamuje s historií města ve vazbě na architekturu.

Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.

Kniha predstavuje dnes už zabudnutý rod Lausserovcov, ktorý patril k elitám prešporského a viedenského meštianstva. Dvaja bratia z tohto rodu dokonca stáli na čele Prešporka aj Viedne, dvoch susedných metropol na Dunaji.

Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa. Šestice českých exilových stran (národní socialisté, sociální demokraté, agrárníci, lidovci, národní demokraté, živnostníci) fungovala ve velmi provizorních podmínkách,

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti.

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek... Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii, případně

Ján Ševčík patrí medzi neprávom zabudnuté osobnosti našich dejín. Bol legionárom, za 1. ČSR pôsobil ako tajomník poslaneckého klubu Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, po vyhlásení Slovenského štátu sa zapojil do ilegálneho odboja a po vypuknutí SNP bojoval ako partizánsky veliteľ proti Nemcom.

Kniha pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky,

Nebezpečná myšlienka a netransparentnosť komunikačných sietí v čase nepokoja 1789-1799 Revolučné desaťročie na konci 18. storočia umožňuje vnímať, ako sa šírili netolerované myšlienky v atmosfére represie a strachu, ktorá prišla po ére jozefínskej „slobody“. Autorka pracuje s predstavou utajených komunikačných sietí formujúcich sa ako kompenzácia zákazu a tlaku. Ukazuje, ako obdobie spoločenského a

Publikace předkládá edici vybraných vzpomínek na dobu první světové války. Jejím základem je Databáze dějin všedního dne Historického ústavu Akademie věd České republiky, přičemž téma první světové války vykrystalizovalo jako výsledek prvotních rešerší uskutečněných v rámci této databáze.

Kniha o poprednom slovenskom a európskom historikovi Prof. PhDr. Matúšovi Kučerovi, DrSc., ktorá obsahuje okrem najlepších materiálov jeho článkovej tvorby o vzniku Veľkomoravskej ríše aj najzaujímavejšie medzníky vo vývoji dejín Slovenska a Slovákov z pohľadu historika.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, vnichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému

Kolektivní monografie Česká politická pravice v letech 1938–1945 se věnuje působení dominantních českých pravicových politických proudů – liberálního nacionalismu, agrarismu a katolického konzervativismu – v osovém období českých dějin od roku 1938 do května 1945, a to především na domácí scéně. V šesti kapitolách podává nástin činnosti a role předmětných politických směrů, respektive jejich představitelů

Synagoga na Palmovce v pražské Libni je jednou z mála zachovaných připomínek dávné historie této kdysi významné židovské lokality. Příběh židovské čtvrti a jejích obyvatel je plný zákrut, stoupání a často klesání prudkými serpentinami do temných hlubin, tak, jak se převracely osudy židovského národa v českých a evropských dějinách.

Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího založení na konci čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Editor s několika spolupracovníky z řad studentů tak činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky – někdejšími pedagogy katedry – a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů i beletrie založené

Tím, že vladaři z rodu Přemyslovců získali královský titul, zařadili se do nevelké skupiny evropských panovníků, jimž královská koruna propůjčila posvátné postavení. Královská hodnost byla znamením vladařské suverenity, jejímž duchovním zdrojem byla „milost Boží“. Zisk královského titulu tedy zásadním způsobem definoval status vladaře a zároveň i jím ovládaného teritoria.

Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen, který zaznamenává nejen osobní život první československé profesorky, ale i vývoj československé historické vědy a kultury v jejich provázanosti s politickou scénou první republiky. Korespondence je svědectvím