Kniha přibližuje osudy dvaceti kdysi známých, dnes však pozapomenutých osobností, které mají jedno společné – místo posledního odpočinku v Praze na Olšanech. (Saša Rašilov, Žižkové z Trocnova, generál J. Eminger, Friedberg-Mírohorský, A. Schebek ad.)

Andreas Nikolaus Lauda (22. február 1949 – 20. máj 2019) bol rakúsky pilot Formuly 1 a majster sveta z rokov 1975, 1977 a 1984. V roku 1985 Formulu 1 opustil a vydal sa za svojím snom v oblakoch.

Mimořádně silný, mnoho let utajovaný příběh Hany Kleinové z terezínského ghetta. Pohnutý osud své maminky vypátral až po desítkách let její syn Frank Frištenský.

Televizní moderátor Rey Koranteng, fotbalista Theo Gebre Selassie, filantropka a moderátorka Lejla Abbasová, spisovatel Tomáš Zmeškal, choreograf a tanečník Yemi A. D., sinolog Martin Kříž, spisovatelka a numeroložka Monika Ben Thabetová, televizní moderátorka Zuzana Tvarůžková a zpěvačka Madalena Joao, ty všechny vyhledal Obonete S. Ubam, aby se jich zeptal, jaké bylo jejich dětství a dospívání. Autor

Michael Třeštík ve své autobiografii vypráví o dobách dávných i nedávných. Ať už jeho ambice omezovala politická situace či pandemie, vždy měl potřebu (nejen) sám sobě něco dokazovat.

Gabrielle Chanelová (1883-1971) alebo Coco Chanel sa vyšvihla z chudobných pomerov a stala sa najvplyvnejšou módnou návrhárkou 20. storočia. V snahe nájsť v Gabrielliných príbehoch pravdu opakovane zisťujeme, že pre ňu neboli z hľadiska pravdy dôležité fakty, ale pocity.

Sbírka autentických záznamů z deníku houževnatého světoběžníka, zaníceného sokola a především uznávaného pivovarnického odborníka Rudolfa Tilleho (1892–1998). Člověka, který se v životě nebál riskovat, který vždy neochvějně důvěřoval vlastním schopnostem ajemuž osud připravil neobyčejně pestrou životní dráhu.

Příběhy pěti žen, kterým osud přichystal nejkrutější životní zážitky. Mají společného jmenovatele – přežily nacistickou genocidu, ztratily nejbližší příbuzné.

Jacques Rossi skončil jako mladý polsko-francouzský agent Kominterny za stalinských čistek v roce 1937 v Gulagu. SSSR se mu podařilo opustit teprve v r. 1961 a svůj další život zasvětil demaskování „největší lži 20. století“. Jako autor monumentálního a oceňovaného \"The Gulag Handbook\" demonstroval svoje mimořádné lingvistické nadání a skvělou paměť, v \"Útržcích životů\" čtenáře fascinuje přesným

Strhujúci príbeh o Irene Sendlerovej – hrdinke, ktorá sa stala ženskou verziou Oskara Schindlera a zachránila pred smrťou a deportáciou 2 500 detí z nacistami okupovaného Poľska.V roku 1942 dostáva mladá sociálna pracovníčka Irena Sendlerová povolenie vstúpiť do varšavského geta ako verejná zdravotná špecialistka. Počas svojej práce sa snaží dostať k židovským rodinám, chodí od dverí k dverám a prosí

Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinálová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida.

Životný príbeh intelektuála v zlomových dejinách spoločenstva, ktorých je živou súčasťou, je vzrušujúcim čítaním. Celkom samozrejme a prirodzene mapuje cestu človeka vyrastajúceho v rodine, stáva sa príbehom troch generácií a naznačuje začiatok štvrtej.

Světově známý sociolog, novinář a politik se vrací ke svému dětství a k začátkům své novinářské, vědecké i politické kariéry. Nejedná se o klasickou autobiografii nejen proto, že vyprávění končí ještě před autorovým věkem třiceti lety ale také protože se Dahrendorf nesnaží svůj život podávat jako jeden souvislý příběh, jehož jednotlivé kapitoly na sebe harmonicky navazují.

Autorka, súčasná europoslankyňa ČR, rozpráva o televíznej kríze, o tom, akú úlohu v tom hrala politika,o jej pôsobení v súčasnej dobe ako europoslankyne, o rôznych zákulisných jednaniach na pôde parlamentu.

Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové.

Autobiografia najvýznamnejšieho ruského medievalistu 20. storočia.

Novinář Charlese Laurence vypráví příběh své rodiny, kterou hluboce zasáhl pobyt v Praze v padesátých letech 20. století. Po roce 1989 se autor vrátil do Prahy a pokusil se na základě rozhovorů a dostupných dokumentů rozkrýt důvody a okolnosti, které vedly k odvolání jeho otce, vysoce postaveného britského diplomata, zpět do Londýna a poznamenaly život jeho matky a sestry.