Nová kniha o živote našich predkov úspešnej spisovateľky a etnografky Zory Mintalovej Zubercovej. Vznikla v spolupráci s dizajnérom, fotografom a ilustrátorom Vladimírom Holinom, takže obrazová časť knihy je rovnako príťažlivá ako textová. Kniha približuje život v minulých storočiach prostredníctvom približne 300 farebných fotografií, ktoré vznikli vo viacerých slovenských skanzenoch. Čitatelia tak

Kniha Zlomená křídla Československa přináší dosud nejucelenější přehled o katastrofách vojenských letadel československého letectva, ke kterým došlo jak na vlastním území, tak v zahraničí, od skončení druhé světové války až po rok 1965. Zahrnuje rovněž katastrofy cizích vojenských letadel v Československu ve stejném období. Text doprovází přes čtyři sta fotografií, z nichž velká část je publikována

Kniha predstavuje stredovekú Bratislavu z obdobia 11. až 16. storočia, keď sa mesto prudko rozvíjalo a na sklonku stredoveku sa stalo jedným z najvýznamnejších miest v Uhorsku. Exkluzívna grafická úprava s množstvom ilustrácií, máp, listín, dobových i súčasných fotografi í a vyobrazení historických artefaktov približuje naše hlavné mesto širokej čitateľskej verejnosti, milovníkom histórie i historikom.

Po první světové válce se změnily nejen hranice států, ale i životní hodnoty a především pohled na ženy. Ať máme na onu dobu názor jakýkoli, nemůžeme jí upřít eleganci. Je to však elegance spíše nenápadná, staví na kvalitě a vychází z chování a vkusu. Je prostě diskrétní. O čem asi přemýšlely dívčí hlavy pod moderními mikády? Co musely vyslechnout ženy v kalhotách a co říkali muži s motýlkem pod vyholenou

Kniha pojednává o vývoji drobné šlechty na přelomu pozdního středověku a počátku raného novověku v Čechách. Jednalo se o složitý proces ovlivněný řadou faktorů.

Tyto skutečné kriminální případy hravě překonají fantazii autorů těch nejlepších detektivek. Případ Hepnarová.

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání.

Vnímání prostoru a krajiny je jedním ze základních rysů lidského myšlení, jeho podoba se ale v různých kulturách a časových obdobích liší. Mnohovrstevnaté téma souvisí s kosmografií stejně jako s každodenním setkáváním lidí s krajinou.

Tato kolektivní monografie je výsledkem obecně pedagogického a historicko-pedagogického výzkumu k tématu tzv. „příhodovské“ reformy. V první části publikace je zasazena otázka meziválečné reformy na primárním a nižším sekundárním stupni do filozofických a obecně pedagogických souvislostí.

V severočeských Teplicích spolu až do roku 1945 žili Češi a Němci - dokud je dějiny nerozdělily. Tři pamětníci: Čech, Němec a syn Čecha a Němky vyprávějí o svých životních cestách, které je kdysi ve škole svedly dohromady, poté rozdělily na vyhnance a ty, kteří zůstali, a dnes - po převratu - zase spojily.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Zajímavá publikace pojednává o vzniku a poštovním použití falz ve městě Vejprty. Jsou zde zobrazeny unikátní nepoužité falza známek ke škodě pošty, dále tyto padělky upotřebené místními poštovními provozy s raritními ukázkami.

Pokračování rozsáhlého projektu Repertoria rukopisů 17. a 18. století navazuje na 1. díl vydaný rovněž ve dvou svazcích v roce 2003. Obsahuje soupis dochovaných bohemikálních rukopisů z muzejních sbírek v místech počínajících písmeny K-L (1. svazek) a M-O (2. svazek). Značnou část rukopisů opět tvoří modlitební knihy, mravně nabádavé spisy, lékařské knihy a jiné praktické příručky pro běžný životní

Kniha přináší obraz zmizelého Nového Bydžova včetně úvodního textu věnovaného dějinám tohoto města..Prom. historik Jaroslav Prokop (16. 11. 1939) vystudoval obor historie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-vy v Praze a od r. 1975 pracuje v Měst-ském muzeu v Novém Bydžově. Kromě místních dějin se věnuje životu a dílu malíře Petra Brandla a dějinám venko-va.

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi. Také třetí vydání zahrnuje kromě tohoto stěžejního textu i cyklus esejů Vlastenci a bojovníci o počátcích české kolaborace a odboje, který vycházel v roce 1969 na pokračování v Listech, a dvě autorovy časopisecké

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný

Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské. Průmyslová textilní výroba v 19. století z něho učinila významné průmyslové centrum habsburské monarchie. V souvislosti s formováním moderních národů, nacionalizací společnosti a česko-německým soupeřením se Liberec zároveň