Žít dnes uprostřed Evropy v éře dosud nepoznaného blahobytu znamená zakoušet strach, že o něj přijdeme. V médiích najdeme širokou nabídku hrozeb. Můžeme si vybrat, zda nás víc děsí kolaps předlužené ekonomiky či růst výdajů na zbrojení. Imigrační vlna nebo globální oteplování? Rozpad rodiny a mizení tradičních hodnot? Nástup robotů nebo expanze Číny? Genetické manipulace nebo závislost na sociálních

Dať zbohom Marxovi, zabudnúť na neho? Dá sa to vôbec vzhľadom na to množstvo kníh, ktoré inšpiroval a ktoré boli o ňom napísané? Dá sa to vzhľadom na pozitívnu a negatívnu charizmu jeho ideí? Dá sa to vôbec čo už len vzhľadom na to, akú úlohu v 20. storočí hralo politické hnutie, ktoré do veľkej miery legitimizovalo samo seba odvolávaním sa na jeho dielo? Odpoveď je jednoznačná: áno, dá sa to. Na Marxa

Louise L. Hay, mezinárodně uznávaná autorka a lektorka, vám přináší knižního průvodce ke svému bestselleru Miluj svůj život. Využívá zde techniky sebelásky a pozitivního myšlení v řadě témat, která nás všechna denně ovlivňují: Zdraví, emoce strachu, návyky, peníze a prosperita, sexuality, stárnutí, láska a důvěrnosti, práce a jiné. Louise říká: „Tato cvičení vám přinesou nové informace o sobě samých,

Učebnice kontrapunktu a fugy Antonína Rejchy byla vydána v Paříži ve dvou svazcích v letech 1824 a 1826 pod názvem Pojednání o pokročilé hudební kompozici (Traité de haute composition musicale). Českému čtenáři předkládáme český překlad této dobové učebnice v jednom svazku pod názvem Pojednání o kontrapunktu. Spis navazuje na české překlady Rejchových učebnic melodie (Pojednání o melodii, Togga, 2012;

Posláním filozofů je dle Davida Lewise zpochybňovat banality, i když se nakonec ukáže, že byly víceméně správné. Filozofové nás však přinutí o nich přemýšlet. Autor knihy sleduje napětí mezi realismem a konstruktivismem u Willarda Quinea, Hilaryho Putnama, Donalda Davidsona, Nelsona Goodmana a Richarda Rortyho. Ačkoliv sám zastává pozici realismu,provokují ho argumenty zmíněných autorů k zamyšlení.

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Kniha Tropus, symbol, figura vůbec poprvé v českém prostředí podrobněji představuje osobnost a filosofii židovského pokantovského myslitele Salomona Maimona (1753–1800). Autorka v chronologickém pořadí interpretuje jeho díla, v nichž se zabývá filosofií jazyka, a soustřeďuje se při tom na úvahy o tropech a metafoře. Maimonovy názory pak srovnává s předními předkantovskými osvícenskými osobnostmi (Ch.

V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla. První část svazku obsahuje příspěvky k fenomenologii či fenomenologicky založené filosofii.

Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse. Jedná se proto o autora, který má všechny předpoklady pro napsání výborné knihy o Arendtové - a to se mu plně povedlo.

Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie. V akademickém světě se těmito otázkami zabývají tři politicky korektní disciplíny: gender studies, animal studies a bioetika.

Jak je již z názvu patrné, tato kniha, třebaže obsahuje filosofické fragmenty a texty, je sbírkou spíše osobních autorových výpovědí a otevřeného přemítání než uzavřenou odbornou studií. Filozof, teolog a religionista Otakar A.

Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro křesťanské, a tedy evropské pojetí morálky.

Kniha obsahuje články, studie, úvahy a memoárové texty, publikované v různých časopisech a sbornících v letech 1971 až 2010. Soubor je rozdělen do čtyř oddílů.

Monografie se zaměřuje na nové nastupující technologie a koncept tzv. konvergujících technologií, které jsou reflektovány z pozice transformativních humanitních věd a filozofie dialogu inspirované dílem českého filozofa Milana Machovce. Vypracování koncepce rodového bytostného dialogu skrze transhumanistické pojetí konvergujících technologií je hlavním přínosem této práce, zejména na poli akademického

Psanci této země Frantze Fanona jsou psychiatrickou a psychologickou analýzou dehumanizačních vlivů kolonizace na jednotlivce- muže a ženu, a na národ, ze kterých plynou širší sociální, kulturní a politické důsledky příznačné pro vznik sociálního hnutí za dekolonizaci osoby a lidu. Francouzský název knihy Les damnés de la Terre pochází z úvodních slov Internacionály, levicové hymny 19. století.

Slavomír Gálik vytvoril monografiu , ktorá pokrýva širokú oblasť teoretického štúdia nových prvkov života v sociálnom prostredí a poznávania kultúry modernej spoločnosti. Monografia predstavuje úspešný pokus o zaplnenie medzery v priestore filozoficko-ontologického výkladu pôsobenia médií.

Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí.

Zbierka štúdií Josefa Piepera (1904 – 1997), filozofa, sociológa a teológa, vybraných zo zväzku kulturologických spisov jeho desaťzväzkového súborného diela, ktoré vyšlo v roku 2007 vo Felix Meiner Verlag. Autor sa v nich zaoberá témami, o kto­rých by sme pre ich aktuálnosť mali premýšľať aj na Sloven­sku: Povahou univerzitného vzdelávania; vzťahom teórie, tra­dície a kultu; skúsenosťami, ktoré sú

Sémantické učení o analogii jmen představuje klíč k pochopení a formulaci mnohem závažnějších filozofických a teologických nauk jak u Tomáše samotného, tak v tomistické tradici jeho následovníků, v níž sehrál rozhodující úlohu kardinál Kajetán, přední renesanční komentátor Tomášových děl. Analogie jako střední člen mezi jednoznačností a víceznačností umožňuje smysluplnou řeč o přesažné skutečnosti:

Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Autor v ní zavádí šest mohutností jazyka matematiky (sílu logickou, expresivní, metodickou, integrativní, explanatorickou a konstitutivní) a na příkladech z historie matematiky ilustruje jejich postupný růst. U každé mohutnosti představuje mechanismus, kterým vzniká, čímž