Záměrem předložené publikace je objasnit Schellingovu koncepci přírody, jak ji vypracoval v rámci svých soukromých přednášek, konaných ve Würzburgu v roce 1804. Svůj výklad přírodních fenoménů vsazuje Schelling do rámce spinozovsky inspirované ontologie absolutní substance. Aktuálnost takto metafyzicky koncipované filosofie přírody lze spatřovat v jeho úvahách o organismu, jenž tvoří její centrální

Francouzský filosof André Glucksmann se ve své eseji zamýšlí nad teroristickými útoky proti USA z 11. září 2001. V rozpětí jedné hodiny, kdy v srdci New Yorku padly mrakodrapy Twin Towers pod útoky letadel řízenýc islámskými teroristy, se svět otřásl v základech a nástoupila nová éra v dějinách lidstva, éra globálního nihilismu.

Zamýšľanie sa nad zmyslom života, dobrom a zlom, nezmyselnosťou tradičného náboženstva, prírodou a vesmírom... Autorovým posolstvom je vpodstate toto: Nemáme možnosť voľby a výberu, neunikneme kolobehu života a smrti, sme iba \"mravce v mravenisku\" , nemáme právo hľadať útechu vo viere alebo v duchovnom poznaní...

Podľa Foucaultovho názoru vysloveného v tejto knihe blíži sa čas, keď sa rozplynú chiméry humanizmov a ukáže sa, že antropologická koncepcia ľudského bytia je nezlučiteľná s bytím jazyka. Kniha sa stala kultúrnou udalosťou šesťdesiatych rokov a vynie sla svojho autora na popredné miesto na svetovej intelektuálnej scéne.

Audiokniha formou dialogu titul předkládá názory A. Einsteina, týkající se životních hodnot jednotlivce i lidstva jako celku.

\"Nincs a világon kiegyensúlyozottabb, mint az ég; az ég alatt szinte semmi kiegyensúlyozottabb, mint az emberi test; e testben pedig semmi sem kiegyensúlyozottabb, mint a szellem. Tehát a kiegyensúlyozott dolgok révén újul meg a szellemben lakozó életerő.\" Milyen tanácsokat adhat a reneszánsz kori Firenzében egy orvosi képzésben is részesült újplatonikus filozófus, teológus, asztrológus a barátainak,

Tento palčivý problém vychází ze současného stavu věcí, jeho řešení se opírá o teologii a Bibli. Je spíše intuitivní než spekulativní, přestože mnoho stránek má velmi solidní základ. Dokládá je svědectví autorova vlastního příběhu a mnišské zkušenosti.

Sedmý svazek ediční řady Platónovy spisy.

Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny. Ústředním tématem je myšlení dění, jež se Deleuze

Machiavelliho Vladár patrí k základnému fondu diel svetovej literatúry. Florentský sekretár, vyslanec a teoretik doň vložil myšlienky, vyvierajúce zo skúseností, ktoré nazbieral za svojej verejnej činnosti. Machiavelli je realista a jediný prostriedok na to, aby vlasť bola slobodná a nezávislá, vidí v tom, že opraty vlády chytí silná ruka, človek, ktorý sa nezľakne žiadneho nástroja, aby dosiahol svoj

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

Večný svár - medzi Darwinom a jeho práci O pôvode druhov a výkladom Biblie ako kreacionistickej \'vedy o stvorení\'...

Reflexe moci – bezpochyby jeden z klíčových pojmů politického myšlení – se stala výzvou pro autory jednotlivých kapitol předkládané kolektivní monografie. Jejich cílem nebylo dobrat se konečného a nezpochybnitelného výměru moci, neboť takové ambice by nevedly než ke snaze se pojmu zmocnit a využít ho jako nástroje k hodnocení, či přímo k ovládání skutečnosti.

Autorka dokázala prosít to nejlepší z dějin filozofie, kterou tak dobře zná. Proto její slova dýchají ozvěnou jí obdivovaného Marka Aurelia, stoického filozofa, který nás naučil odhalit univerzální zákon, jenž tepe v hvězdném nebi, což o mnoho staletí později učinil jinými slovy také Kant.

Kolektívna monografia sa systematicky venuje hlavným filozofickým problémom Platónovej Obrany, najmä starostlivosti o dušu, povahe múdrosti a poznania a vzťahu filozofa k náboženstvu, smrti a k obci. Zvláštna pozornosť je venovaná dramaturgickým kulisám, teda situácii na súde, a jedinečnej postave Sokrata.

Predkladaná kniha je pokusom o nový a ústretový výklad istej konštruktivistickej myšlienky v oblasti filozofie histórie.

Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako „celek toho, co jest“, nebo jako „skutečnost“, jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto metafysická filosofie. Zčásti objasnit tento, vzdor starobylosti inspirací radikálně nový pohled na svět, zčásti pak vykonat první kroky na takto získané půdě, to je základním úkolem úvah, nesoucích souhrnný

Spis má být transcendentálně-filosofickým komplementem filosofie přírody a tvořit s ní jednotný celek Schellingova filosofického systému. Zatímco filosofie přírody vychází z objektu a končí subjektem, u transcendentální filosofie je tomu naopak, tj. ukazuje, jak z jistých základních duchovních činností inteligentní bytosti se pro ni ustavuje vědomí objektivního světa.

Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést.