Katolícky autor bestsellerov Wilhelm Hünermann opisuje v strhujúcom románovom životopise pohnutý život Jána z Boha (1495 - 1550). Po dobrodružnej etape svojho života, keď bol pastierom a cisárskym vojakom, stáva sa dobrodincom chudobných a chorých. Do histórie sa zapísal ako Žobrák z Granady a zakladateľ rehole Milosrdných bratov.

Kniha přibližuje osudy dvaceti kdysi známých, dnes však pozapomenutých osobností, které mají jedno společné – místo posledního odpočinku v Praze na Olšanech. (Saša Rašilov, Žižkové z Trocnova, generál J. Eminger, Friedberg-Mírohorský, A. Schebek ad.)

Straší ve sklepě duchové? Jaké to je mít deset sourozenců?

Kniha vzpomínek hudebního, filmového, divadelního a sportovního publicisty a básníka Jana Rejžka (* 1954), známého čtenářům z mnoha novin a časopisů, ale i z rozhlasových a televizních pořadů po dobu více než čtyřiceti sedmi let, je napsána lehkým, zábavným perem, které nezapře hlavní rysy Rejžkova psaní, jak ho dobře známe - ironii i sebeironii, sarkasmus, břitkost, nesmlouvavou kritičnost, ale i

Josef Mengele, jeden z nejhorších válečných zločinců všech dob, se stal symbolem jak strašlivého nacistického režimu, tak naprostého selhání spravedlnosti v poválečném světě. Kniha je rozdělená do několika částí mapujících Mengeleho život od jeho studia a touhy po vědecké kariéře přes službu v armádě a pozdější práci v Osvětimi, kde svými selekcemi zpečeťoval osudy nevinných a \"vědeckými\" pokusy

Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR. V jedenácti letech se svými rodiči emigroval do Estonska, strastiplná pouť byla poznamenána dokonce smrtí autorova bratra a sestry.

„Řekla jsi mi, že chceš žít,“ uslyšela Zosia od své matky. A pak společně uprchly z tábora Majdanek.

Dalajlamovo posolstvo súcitu a mieru oslovuje nielen buddhistov, ale aj veriacich rôznych vyznaní a neveriacich. Jeho myšlienky prenikli do všetkých kútov sveta, no osobne zostáva radšej v ústraní.

Streda, 15. júl 1942. Pamätaj si tento deň. Pamätaj si ho dobre.

Mgr. Jozef Sitko (*1935) je pôvodným povolaním zubný laborant.

Po úspešných a oceňovaných biografických románoch o Clementisovi a Dubčekovi sprítomňuje skúsený a uznávaný spisovateľ osudy jedného z najväčších Slovákov našej histórie. Odkrýva azda všetky vrstvy Štúrovej osobnosti a pôsobenia v kontexte neľahkej a turbulentnej doby.

Memoárový text výtvarníka Aleše Lamra pokrývá období od druhé světové války po současnost. Momenty ze soukromého života se v knize prolínají se vzpomínkami z oblasti výtvarného umění.

Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz, za něž pořizují množství věcí, které vlastně tak úplně nepotřebují a které mnohdy vznikají za nepřijatelných podmínek.

„Netreba veľmi vychovávať, treba pekne žiť, dieťa sa pridá,“ hovorí psychológ Ivan Štúr. Kniha rozhovorov predstavuje jeho názory na výchovu, život v rodine, vzťahy medzi mužmi a ženami i rodičmi a deťmi.

Když do polské Radomi dorazí němečtí okupanti a začínají zavádět krutá opatření proti Židům, Manny Steinberg žije s otcem, dvěma mladšími bratry a nevlastní matkou v relativním dostatku, prožívá svou první lásku, poslouchá moderní hudbu, vyvádí obvyklé klukoviny a netuší, co jeho i všechny známé z ghetta čeká. Zlo přichází plíživě – uzavření ghetta, zákaz podnikání, žebrácké příděly jídla, přidělování

Berlín 1940. Mladučkej Židovke Márii Jalowiczovej hrozí deportácia.

Jak by řekl klasik: „Doma není nikdo prorokem“. A to platí dvojnásob o geniální československé šachistce Věře Menčíkové, která se v předválečné době stala osminásobnou mistryní světa a mezi ženami nenašla za celý svůj život sobě rovnou. Proto hrála zásadně na mužských turnajích s těmi nejlepšími světovými šachisty, jakými byli Capablanca, Euwe, Murphy, Aljechin, Steinitz a další.

Katalóg venovaný Josefovi Polákovi, významnému historikovi umenia,organizátorovi kultúrneho života v predvojnovom Československu a osobnosti, ktorá výrazným spôsobom ovplyvnila podobu Židovského múzea v Prahe.

Autor nás v knihe zasvätene sprevádza bohatou edičnou činnosťou najväčšieho nakladateľského domu.

Literárne dielo Hviezdy, jablká a sklíčka, ktoré vyšlo v r. 1996, je prvotinou nemeckej autorky Susanne Schäferovej (nar. 1966), ktorej až v dospelosti diagnostikovali autizmus. Kniha je určená pre čitateľov, ktorí chcú nazrieť do zdanlivo nepochopiteľného myslenia, cítenia a správania ľudí s autizmom.