Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější

Debata o významu narativů v českém mediální prostoru se shodou nepříznivých okolností stala právě v době řešení projektu specifického výzkumu Prameny a historický narativ na Katedře historie FF UJEP až mrazivě aktuální. Užitečnost této rozpravy spočívá především v posunutí akcentu od obsahu vlastního sdělení k tvůrci a zamýšlené funkci komunikované skutečnosti.

Piaty zväzok Histórie zadnými dverami nás opäť prevedie malými i veľkými dejinami v zábavnejšej podobe. A opäť tu máme niečo nové – nové osobnosti a udalosti, starosti i radosti, niekedy trochu hanby, inokedy takmer večnú slávu.

První svazek knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“, což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem, který vychází od roku 1891. Jestliže v ekonomii přírodních národů šlo především o řešení vztahů mezi přírodou a kulturou v malých společnostech, potom jejich početnější následníci

Nejúspěšnější učebnice dějin českých zemí se dočkala nového, revidovaného a doplněného vydání. Přehledná příručka poskytuje základní orientaci a shrnuje vše podstatné o našich dějinách na úrovni středoškolských znalostí.

Počátky Keltů na území Střední Evropy, stejně jako etapa raného středověku, až do svého vrcholu, jsou na našem území stále zahaleny řadou nejistot. Autorovi tohoto základního díla se podařilo poskládat z původních i zcela nově objevených střípků historie pravděpodobný scénář vývoje, jež zahájil společným soužitím kmen Boemanů, rodu Hilů a Wolfů - Vršovců, s nově příchozím kmenem Čechů – Winidů z oblasti

Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.

Trochu zvláštní inzerát, který vyšel v Plzeňském deníku na přelomu března a dubna 2004, se tázal po osudu lidí zmizelých na počátku padesátých let při pokusu o přechod hranic. Z česko-bavorského a česko-rakouského pomezí se tehdy stala nebezpečná džungle, ve které se objevily bezcitné, bezohledné a ziskuchtivé šelmy využívající snahu lidí po útěku za hranice pro nejhorší kriminální skutky.

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury.

Emigrace katolického kléru z Čech a Moravy, jež proběhla za husitských válek, představuje unikátní fenomén evropských dějin. Katolickou, nacionalistickou i marxistickou historiografií bývaly okolnosti této emigrační vlny zjednodušovány a často líčeny podle ideologických požadavků.

Osudy vědců perzekvovaných za nacistické okupace a během druhé světové války byly dosud české veřejnosti předkládány zpravidla výběrově a bez adekvátního historického zhodnocení. Tuto mezeru se dlouhodobě snaží zacelit systematický výzkum Centra dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, jehož výsledkem je i dvousvazkový slovník, který přináší první souborný biografický přehled přímých obětí z řad

Táto výnimočná a atraktívna publikácia prezentuje kľúčové ikonické dokumenty histórie krajiny. Historické archívy príslušnej krajiny predstavujú najvzácnejšie národné vlastníctvo a ako také by sa mali aj chrániť.Nemožno ich však chápať ako inštitúcie slúžiace výlučne záujmom úzkeho okruhu historikov či amatérskych bádateľov.

Obdobie druhej republiky býva spracovávané predovšetkým v rovine politických dejín, sú preskúmané príčiny a dôsledky Mníchovskej dohody, správanie významných politických aktérov medzinárodnej a domácej politiky, kľúčové dopady politické, demografické i kultúrne. Táto kniha sa snaží priblížiť obdobie medzi podpísaním Mníchovskej dohody v septembri 1938 a obsadením zvyšku českých krajín a Moravy nemeckými

Obsáhlá monografie přibližující kodifikaci zemského práva na Moravě v 16. a 17. století. Monografii provází edice materiálů k revizi Moravského zřízení zemského z roku 1604 a z let 1605–1620.

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.

Úvodní studii předchází přehled písemných a tištěných pramenů a literatury k aktu spojení v r. 1784. Vlastní studie hodnotí vývoj pražských měst v předjosefínském období, stručně popisuje charakter doby a plány Josefa II., přibližuje časově předcházející reformu vídeňského magistrátu, podává profil josefínského úředníka a posléze rozebírá reorganizaci správy v Praze. Studii uzavírá popis dalšího obsahu

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové