Nechat se prostoupit láskou – to je dobrý život. To je to největší a nejkrásnější, co si můžeme navzájem dát.

Pojem stvoření se objevuje v několika částech Akvinského Sumy. V současném překladu pojednání o stvoření v první části Sumy, otázky 44–49 je předběžná studie převážně filozofických předpokladů speciálních otázek, které jsou později probírány s hlubokou teologickou erudicí, např. šest dní stvoření, stvoření andělů, stvoření lidských bytostí atd.

Pouť od Ježíšova vzkříšení k našemu osobnímu vzkříšení patří k základním otázkám života. Kniha formou rad duchovního otce mladým lidem odkrývá proces poznání toho, kým máme před Bohem být a co dobrého dokážeme vykonat.

Lekcionár I/B obsahuje čítania a medzispevy na nedele a slávnosti v liturgickom roku B. Využíva sa ako jedna z hlavných liturgických kníh počas slávenia svätej omše.

Kniha svátků (Sefer hachagim) provede čtenáře, děti a spolu s nimi jejich rodiče či pedagogy, tradicemi a významem jednotlivých židovských svátků. Ilustrace tvoří nedílnou součást knihy a poměrně podrobný text doplňují, odlehčují, a přitom nezlehčují.

Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím, jež ve svém důsledku vedlo k přetransformování pohanské slovanské mytologie do její pokřesťanštěné podoby.

Nečekejte plané řeči o Božích trestech a zlověstných znameních konce světa. Podobných laciných výkladů je všude plno.

Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace.

„Cesta je taková jako ten, kdo jde po ní s námi. Cesta je taková jako ten, koho s sebou na ni vezmeme.

Francis Collins rozoberá vzťah vedy a náboženstva s rozumom a s úctou. Jeho kombinácia jasného vedeckého výkladu a osobnej reflexie je presiaknutá intelektuálnou aj duchovnou poctivosťou.

Denní modlitba církve na Východě a na Západě.

Pozoruhodný portrét Martina Luthera vychází u příležitosti velkého výročí reformace (1517-2017). Jaké byly Lutherovy duchovní kořeny? Jaké měl zázemí a na čem stavěl duchovní život?

Otázka zmyslu smrti je otázkou zmyslu života. Preto ju treba riešiť tak vážne, ako je to len možné.

Autor nás v tejto knihe uvádza do mystického a spirituálneho rozmeru udalostí, legiend a príbehov Adventu a Vianoc.

Pomazanie chorých, sviatosť útechy a nehy – s chorobou a smrťou nie je ľahké vyrovnať sa. No môžeme v nich stretnúť Boha, ktorý trpí, ale ktorý aj lieči.

Knížka je stručnou syntézou charakteristických prvků spirituality svatého Dona Boska a jeho duchovních kořenů. K nim náleží světecké osobnosti, jako byl Ignác z Loyoly, Filip Neri, František Saleský, Vincenc z Pauly či Josef Cafasso, duchovní vůdce Dona Boska.

Texty vycházejí z třetího olomouckého setkání spirituálních teologů ve dnech 28.-29. května 2010, se sjednocujícím tématem Duchovní život a liturgie. Zahrnují: Lectio divina a Božská liturgie Jana Zlatoústého, slovníkové heslo o Zázraku, dále studii Zbožnost, iniciace a mystagogie, z hudebních témat životní pouť J. D. Zelenky, exkurzi do hudebních aktivit zakladatele redemptoristů, Alfonsa Liguori,

Kniha odhaluje smysl slov „skutečná, bezpodmínečná láska“. Autor, dnes už klasik spirituální literatury, se v ní zamýšlí nad podmínkami takového vztahu, kdy si přestáváme jakékoli podmínky klást, protože druhého milujeme takového, jaký je, s tím, co k němu patří, co dělá, jak mluví a co vyznává. Láska totiž nepatří do kategorií, které vládnou tomuto světu a které vyjadřujemeslovy: Co z toho budu m

Severus z Ašmúnajnu otevřel ve fátimovském Egyptě rozvoj arabské křesťanské literatury v linii apologetických výkladů křesťanské nauky proti herezím i filosoficko-teologických disputací mezi křesťany a muslimy. Severovým specifikem se stalo spojení arabského prvku s křesťanským v jeho helénistické i koptské tradici a vlídná, neútočná polemika s tezemi islámu, v níž především mířil na arabskou definici

„Žena si bere muže s úsměvnou představou, že ho změní, a on ji s pošetilou myšlenkou, že bude stejná.“ „Mluvil jsem o manželství s více než stovkou tisíc lidí různých kultur, dostávám tisíce dopisů. Nemám naprosto žádné iluze o obtížích, které člověk v manželství zažívá.