18. září roku 1934 přivedl vůdce Svazu pro Němectvo v zahraničí (VDA) Hans Steinacher k Rudolfu Hessovi, zástupci vůdce všech Němců pro věci politické, zajímavou návštěvu. Byl jí novopečený vůdce Sudetendeutsche Heimatfront, Konrad Henlein. Hess právě trávil jistě zaslouženou dovolenou poblíž rodného města Wunsiedel, ve vile situované v malebných Smrčinách. Setkání nebylo plánované, tedy alespoň Hess

Zkušený autor literatury faktu se v této knize zaměřuje na strhující, třaskavý a četnými dramatickými protiklady provázený rozpad nacistické moci v posledních měsících války. V pestré a mnoha postavami zalidněné mozaice se tu v rychlém sledu střídají události na frontách i v zázemí, na politické a diplomatické scéně i v dlouho skrývaném přítmí tajných teroristických organizací, jejichž příslušníci

Wolf Gruner ve své knize dokazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady. Iniciativní opatření Prahy leckdy předjímala centrální rozhodnutí v Německé říši a na dalších obsazených územích, jako například roku 1941 v otázce označení Židů. Na základě dosud neznámých týdenních zpráv Židovské náboženské obce

Monografie přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a německého nacismu v letech 19231945, tedy v období od Hitlerova pivnicového puče v listopadu 1923 do konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945. V kontextu mezinárodních událostí 20.40. let 20. století se pokouší zbavit vatikánsko-německé vztahy nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání

Ma már talán nem gondolunk így rá, de a modern magyar történelem meghatározó alapeseménye az 1918-as októberi forradalom. Az első világháború négy pusztító éve után a történelmi Magyarország 1918. október 31-én összeomlott. Győzött az „őszirózsás forradalom”. A régi rendszer jelképét, Tisza Istvánt meggyilkolták. Nem sokkal később megszűnt a királyság, kikiáltották a „népköztársaságot”. Ez a modern

Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor. Odhaduje se, že tam bylo zastřeleno kolem 8000 obětí, především Židů. Pro další tisíce vězňů se stal Plaszów přestupní

Hogy honnan jött és mit tett Horthy Miklós a háború nehéz küzdelmei között a magyar haza védelmezésében, a nemzeti hadsereg megszervezésében, a belső rend és biztonság helyreállításában és fenntartásában, valamint, hogy milyen elévülhetetlen érdemeket szerzett magának a pusztulás és végenyészet szélére jutott ország megmentésében, - arról ebben a könyvben kívánunk most számot adni. Pilch Jenő hadtörténész

Bruno Sutkus (1924–2003), pocházející z litevsko-německé rodiny usazené ve Východním Prusku, působil za druhé světové války jako odstřelovač v 68. pěší divizi wehrmachtu a za pouhých šest měsíců na frontě prokazatelně zneškodnil 209 sovětských vojáků – rekord, který v německé armádě patrně nemá obdoby. V této autobiograficky laděné knize Sutkus detailně popisuje své zážitky z války, založené na pečlivě

Tuto antologii nejlepších i „normálních“ odstřelovačů druhé světové války sepsali vojenští historici i profesionálové, kteří mají k odstřelovačům blízko, nebo jimi dokonce sami byli. Každý z autorů předvádí vybraného odstřelovače jako plnokrevnou osobu a při popisu jejich smrtelně nebezpečné práce často uvádí detaily, jež dosud nebyly publikovány. K nejslavnějším postavám, o nichž tato unikátní kniha

80 let poté, kdy došlo v pražské holešovické zatáčce k akci, jejímž cílem byla likvidace jednoho z nejprominentnějších mužů německé Třetí říše – Reinharda Heydricha, by se mohlo zdát, že bylo již vše podstatné zjištěno, popsáno, ba i zfilmováno. Zdání ale klame! Bádání není zcela určitě u konce! Jeden z autorské dvojice této knižní publikace, Jaroslav Kulhánek, člen příbuzenstva Jiřího Potůčka alias

Strhující líčení letecké ofenzívy Spojenců za 2. světové války v Evropě, zejména na území Velkoněmecké říše. Bez masivního nasazení US Air Forces by Spojenci nikdy nedosáhli vzdušné převahy na západní frontě a celkového vítězství.

Bomba je poslední knihou, kterou známý lingvista a sociální aktivista Howard Zinn stihl vydat před svou smrtí v roce 2010 a pro samotného Howarda tato kniha byla jednou z nejdůležitějších, které napsal a zároveň nejvíce osobní. Na základě vlastních vzpomínek, kdy za druhé světové války jako pilot bombardéru shazoval bomby i nad Československem, promlouvá vůči oficiálnímu výkladu dějin a apeluje na

1945 tavaszán, még a második világháború befejezése előtt megkezdték a német és magyar családok kitelepítését Pozsonyból és a környező településekről. 2018-ban egy filmrendező és egy újságíró, Géczy Dávid és Udvardy Zoltán oknyomozó dokumentumfilm forgatásába kezdett, hogy feltárják: a pozsonyligetfalui koncentrációs tábor története milyen összefüggésben áll a csehországi Přerov mellett elkövetett

Alighanem még sosem gyűlt össze annyi híres író és újságíró egy fedél alatt a világ minden részéről, mint 1946-ban Nürnbergben. John Dos Passos és Erika Mann, Erich Kästner és Martha Gellhorn, Willy Brandt és Markus Wolf: azért jöttek, hogy tudósítsanak - a háború és a holokauszt rémtetteiről, amiket a bíróság ott tárgyalt. A Faber-Castell-kastélyban laktak és írtak, vitatkoztak és táncoltak, ittak

Kniha přináší dvacet pět portrétů mužů, kteří ovlivnili konečný výsledek šest let trvající partie, v níž se hrálo nejen o miliony lidských životů, ale i o uspořádání světa na mnoho dalších desetiletí. Texty uveřejněné na stránkách Mladé fronty Dnes v

Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování. Etty psala část dopisů ze svého bytu v Amsterdamu do koncentračního tábora ve Westerborku. Měla

Dvousvazková publikace představuje střední Povltaví ve zcela jiném kontextu, než jak ho milovníci zatopeného vltavského údolí byli dosud zvyklí vnímat. V knize je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938. Přestože kvůli přijetí mnichovské kapitulace nebylo vltavské opevnění zcela dokončeno a většina

Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, kterému se v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald podařilo zachránit tisícovku dětí. Dětí, na které čekala smrt. Jmenoval se Antonín Kalina a byl z Třebíče. Doma zapomenutý, ve světě, zejména v USA a Izraeli, uctívaný. V roce 2012 se stal zatím posledním Čechem, který byl v Izraeli oceněn titulem \"Spravedlivý mezi národy\",

Moc. Pozoruhodné slovo. Geniální věrozvěst zlých časů Stefan Zweig napsal: Moc má uhrančivý pohled Medúzy. Kdo pohlédne do její tváře, už se ve snaze o její získání nedokáže zastavit a lhostejné mu začnou být jakékoli zábrany. Přesně tím Zweig pojmenoval dobu, o níž v sedmi dramatických a čtivě napsaných kapitolách pojednává tato kniha. Krok za krokem je zde popsán čas, kdy se nacistické hnutí pomocí

Účastníci a svědkové květnového povstání a osvobození jižních Čech po sobě zanechali stovky dnes takřka zapomenutých fotografií. Ve volném pokračování beznadějně vyprodané fotokroniky Květen 1945 v jižních Čechách, jež v roce 2013 získala Prémii Miroslava Ivanova, nás autor seznamuje s novými místy a novými dramaty doby, kdy do jižních Čech přicházela svoboda. Popisky unikátních snímků vycházejí z