Touto knihou sa slovenským čitateľom po prvý raz predstavuje poľská spisovateľka, umenovedkyňa, literárna vedkyňa a prekladateľka z francúzštiny Agnieszka Taborska, jedna z najvýznamnejších svetových odborníčok na surrealizmus. Pôsobí ako pedagogička v USA na The Rhode Island School of Design, kde prednáša dejiny a teóriu umenia a dizajnu.

Německý originál knihy byl publikován v roce 2017 v prestižní řadě „rukovětí“ nakladatelství Metzler a je reprezentativním kolektivním dílem současné české i zahraniční germanistiky zabývající se německy psanou literaturou českých zemí. Publikace je nejvýraznějším krystalizačním bodem a materiálově nejbohatší realizací nového přístupu k této literatuře, který odmítá zažité dělení na humanistickou a

Zkoumání podstaty estetických prožitků v díle francouzského modernisty. Hledání ztraceného času Marcela Prousta představuje už sto let výzvu nejen pro badatele, ale především pro čtenáře, kterým je jeho extrémní rozsah často nezdolatelnou překážkou.

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Novátorská popularizační kniha o slovníkářství byla vytvořena především kolektivem pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK. Uvádí zájemce o tuto disciplínu do aktuálního bádání i praxe.

Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmuzde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací

Předkládaná kniha má dvě části. V úvodní obsáhlé studii editor svazku Jan Zatloukal líčí historii česko-francouzských kulturních vztahů, které byly na vrcholu v období československé první republiky.

Literárny vedec, prekladateľ a básnik Viliam Turčány pracoval v SAV v rokoch 1952 - 1988. Jeho akademické i mimoakademické pôsobenie pri príležitosti jeho 85. narodenín v roku 2013 bilancoval a analyzoval seminár Pamäť literárnej vedy, ktorého zámerom je posilňovať vedomie tvorivej a kultúrnej kontinuity modernej slovenskej literárnej vedy cez aktualizáciu odkazu vedeckého diela predchádzajúcich generácií

Kniha Hledání nové modernosti je zaměřena na desátá léta dvacátého století, zejména na čtyři pozoruhodné roky před první světovou válkou. Její úvodní část analyzuje dobový teoretický diskurz, v němž si moderně cítící výtvarníci a literáti vyjasňovali základní filozofické a estetické rámce své tvorby.

Alexander Matuška je známy ako burič a boriteľ ustálených hodnôt a kritik oficiálnych osobností, stotožňujúci sa s postavami idúcimi proti prúdu. V profilových statiach (Sládkovič, Hurban, Štefánik, Hviezdoslav, Vajanský, Rázus, Hronský, Rúfus, Tatarka...) uznáva hodnoty našich klasikov, vzdáva im náležitú úctu, ale vyhýba sa ich okiadzaniu a nechýba polemický náboj.

Kniha se váže k souběžně vydávanému výboru z prací Růženy Grebeníčkové O literatuře výpravné. Úvodní studie přibližuje způsob autorčina psaní a na vybraných příkladech se pokouší rekonstruovat postupný vznik jejích textů.

Kniha, jak už její název naznačuje, navazuje na svazek, který byl publikován v Karolinu v roce 2005. Je sumou Jankovičových prací za posledních zhruba patnáct let.

Northrop Frye byl jedním z nejuznávanějších literárních vědců dvacátého století a přes padesát let význačným profesorem Torontské univerzity. Sám popsal Dvojí vidění jako „o něco kratší a přístupnější verzi“ Velkého kódu a jeho pokračování, Mocných slov.

Klaiscká literárnovedná publikácia zachytáva základné rysy modernej lyriky, ako je zlom a deformácia, rozširovanie hraníc, diktátorská fantázia, jazyková mágia a pod., od polovice 19. storočia do polovice 20. storočia.

Autor ostro polemizuje s autormi kritických reflexií, ktoré neodôvodnene a necitlivo ubližujú spisovateľom a ich dielam.

Literárnohistorická práca prinášajúca pramennú dokumentáciu k historizácii a mýtizácii osobnosti slovanského sveta, v respektíve analýzu prameňov.

Publikace Antonína K. K. Kudláče je knižním souborem statí o literatuře, které autor publikoval v různých periodikách během uplynulého desetiletí. Pro toto souhrnné vydání byl svazek navíc rozšířen o několik zcela nových, původních textů.

Publikácia pokračuje v mapovaní podôb populárnych žánrov, a zároveň chce predviesť širokú škálu kultúrnych diel, ktoré využívajú prvky utópie a antiutópie. Nejde len o pôvodné opisy fiktívnych spoločností v klasických utópiách.

Antologie představuje reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli zahraniční badatelé (bohemisté, ale i nebohemisté) v šedesátých až devadesátých letech 20. století. Jedná se například o články E. Holensteina, P. Grzybeka, W. F. Schwarze, H. Schmidové, W. Steinerové, T. G. Winnera, P. V. Zimy a dalších.

Teprve v 90. letech minulého století poprvé vyšel soukromý deník proslulého zakladatele francouzské moderní poezie Guillauma Apollinaira, který si básník s určitými přestávkami vedl po dvacet let – od roku 1898 až do své smrti v roce 1918. Je třeba říci, že tyto texty zcela nenaplňují to, co rozumíme pod pojmem deník.