Baladický príbeh z východného Slovenska. Od rána mi niečo našepkávalo, že bude zle.

Kdo by neslyšel o kouzelníku Merlinovi, Robinu Hoodovi a jeho „veselých mužích“ nebo o legendárním netvoru Grendelovi? Anglická mytologie a folklor jsou staré jako sama země, bohaté na symboliku a plné příběhů o výpravách a hrdinských činech.

Dramatické príbehy plné citu, tragédie, ale aj vernej lásky i odvahy tvoria srdce slovenských povestí. Pred našimi očami odkryjú životy mocných vládcov aj biednych poddaných, z ktorých mnohí netušili, ako do ich osudov zasiahnu nadprirodzené sily a čím sa vykúpi zrada alebo utrpenie.

Myslíte si, že niekto vie, koľko máme tajomných príbehov, ktoré naši predkovia uložili do legiend a povestí? Hoci sa to snažia zistiť už generácie Slovákov – zberateľov (etnografov) aj tvorcov (spisovateľov), presnú odpoveď doteraz nepoznáme.

Německá mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy.

Nik nemiluje búrlivejšie, neháda sa vášnivejšie, netúži dychtivejšie, nesníva odvážnejšie a nepodvádza prefíkanejšie ako grécki bohovia a bohyne. V mnohých ohľadoch sú ešte ľudskejší než my – celé nebesia, zem s božským Olympom, moria aj podsvetie sú scénou pre ich hrdinské činy, ale aj dobrodružstvá, lásky, samopaš, výčiny, hádky, akty pomsty, žiarlivosti či závisti.

Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva.

V předešlé knize spisovatelky Jarmily Zobačové (1953) a výtvarnice Evy Znojilové (1951) Mezi námi hvězdáři jsme se seznámili s vesmírným světem, hvězdami a kometami. V Tachumraketum na Špilberku si přečteme příběhy o Brně, jeho tajemstvích i podivuhodnostech.

Samotář i gentleman. Mladinký greenhorn i bojovník s nadlidskou silou, jenž zkrotí mustanga, ať chce či nechce, a udolá holýma rukama příšerného medvěda.

Príbehy, ktoré autorka počúvala v čase svojho detstva, oživila v knižnej podobe. Záhadné príbehy spod Tríbeča prinášajú kus nefalšovanej histórie jedného kúta Slovenska, z obcí spod Tríbeča.

Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech. Také v této knize vystupují hastrmani, čerti, hejkalové nebo bludičky.

Příběhy o proroku Eliášovi, tajemném poutníkovi, si vyprávějí lidé skoro po celém světě. Eliáš putuje nebem i zemí, pouští i mořem.

Sbírku inuitských pověstí doprovázejí ilustrace Arona z Kangequ (1822–1869), grónského umělce, který jako první vylíčil tyto drsné příběhy ze zorného úhlu původních obyvatel Arktidy. Největším kladem knihy je maximálně autentické zachycení grónské lidové slovesnosti, a to nikoli zvenčí, ale očima rodilého pozorovatele.

Komentář k Sáze o Hervaře nabízí osvětlení a výklad stěžejních témat, které textem ságy pronikají a určují tak její kulturní význam. V rámci pětice tematických studií však autor překračuje pouhý historický či literární komentář a rozvíjí bohatou síť souvislostí, která umožňuje propojit tematické okruhy středověké skandinávské dobrodružné ságy s motivy známými ze eddické mytologie, ale i světových náboženství,

Středověké i novější příběhy, legendy a báje, spojené se stovkou českých hradů a zámků, jejichž prostřednictvím poznáte skutečné osobnosti našich dějin. Každou lokalitu – Andělskou Horou počínaje a Žebrákem konče – uvádí krátké shrnutí jejích osudů dovedené až do dnešních dnů a dobová ilustrace.

Povesti, príbehy a humorné rozprávania z oblasti Dalmácie (Chorvátsko) a Istrie. Povesti často vysvetľujú názvy niektorých miest alebo rozprávajú o osobnostiach z tejto oblasti (kúzelníci, strašidlá, démoni).

V této knize ožívají nejvýznamnější postavy indické mytologie plné všemocných bohů, laskavých i krutých bohyň, zarputilých asketů a splněných přání. Setkáte se v ní nejen s Brahmou, Višnuem a Šivou, základní trojicí hinduistického panteonu, ale i s \'menšími\' bohy, kteří dodnes vládnou vodě, ohni, větru anebo smrti.

Podľa Homérovho životopisu, ktorý je pripisovaný Hérodotovi, sa Homéros narodil v maloázijskom meste Smyrne. Pretože ho matka Krétheis porodila pri rieke Melés, dala mu meno Melésigenés.