Padesátá léta v Československu byla dobou děsivého komunistického teroru, který znejistil mezilidské vztahy. Mnohdy nebylo vůbec jasné, komu lze a komu nelze věřit.

Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc.

Takhle o dějinách střední Evropy ještě nikdo nevyprávěl. Cesta vlakem zmizelou zemí po stopách osudové lásky.

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď.

Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni. Poprvé kniha vyšla v roce 1969, ale ještě před distribucí šel celý náklad do stoupy.

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce.

Hlavní hrdina novely Otec u porodu, „tatínek“, očekává narození prvního dítěte a tak začne tomuto neznámému tvorovi, rybičce rostoucí v „maminčině“ břiše, psát jakési deníkové vzkazy. Popisuje zážitky z práce, vypočítává položky nákupních seznamů, vypráví, co viděl a slyšel v autobuse.

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými . Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili?

Milostná novela o prekliatí doby, kedy sa každý môže stať fotografom a urobiť aspoň jednu dobrú fotku. Dôležitá je motivácia.

Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století.

Třiatřicetiletý spisovatel Jakub Hirsch se potýká s obtížnou milostnou situací. Tu ještě komplikují anonymní dopisy, které jej nabádají, aby mlčel.

Šedesátá léta 19. století. Česká společnost ožívá a hlásí se o své místo v monarchii.

Spisy Ludvíka Vaculíka pokračují dvěma komponovanými svazky. Na začátku roku 2009 vydáme svazek Tisíce slov.

Četl jsem si Skotský deník Z. J. Pojmana se stoupajícím zájmem. Autor nás totiž uvádí do dosti nezvyklého prostředí.

Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v osmanské říši.

Kniha Jana Kameníčka není pouze obrazem životní dezorientace dnešního člověka. Sled událostí, v textu nazíraných jako podobenství současnosti, je bezcílným pohybem \"mezi\", a především cestou ke své vlastní podstatě v příběhu začínajícím i končícím zdánlivým návratem k \"prvotnímu\". Pokusy bezejmenného hrdiny, lépe řečeno antihrdiny, o identifikaci okolního světa se stávají mostem k znepokojivému

Skupina tělesně postižených dětí rehabilitujících v lázních odjíždí na zážitkový kurz: kromě zmrzačených těl mají děti i ztrápené duše, jsou rozhádaní, zaťatí vůči sami sobě i vůči svému okolí. Hlavním hrdinou je třináctiletý Skin s postiženou levou rukou stíhající sen o tenisové kariéře.

Zbierka popolnočných mailov cezpoľného bežca, ktorý to naposledy otočil, i keď už všetci spali.

Houština je rozsáhlým autobiografickým románem. Svou otevřeností i hloubkou výpovědi, drsnými i něžnými pasážemi, strhujícími příběhy i zádumčivostí, čistotou i sytostí líčených osudů věčného samotáře i svým bravurně zvládnutým jazykem překvapí i ty, kteří se považují za znalce tohoto bezmála kultovního autora.

Román, ktorý možno pokojne nazvať pravou spoločenskou kritikou so zábavným príbehom, v ktorom sa nakoniec s chuťou a vlastne s pochopením zasmeje autorka nielen protagonistom, ale aj sama sebe. Preklad Jana Zoubková.