I lidé s mentálním postižením mají své potřeby, příběhy a bláznivé činy. Lehce humorná a provokativní sonda do milostného života mladíka, který má o kolečko méně v hlavě, ale o kolečko více v srdci, a na dvou kolečkách prchá z ústavu sociální péče. Laurin Petrska se narodil s lehkým stupněm mentálního postižení a po rodinné tragédii a nejrůznějších životních peripetiích skončil v Ústavu sociální péče

Dobra pracuje pro úspěšnou talk show a je zvyklá plnit příkazy i očekávání. Má přítele, kterého jiní obdivují. Má nesnesitelnou šéfovou, pro niž je ale nepostradatelná. Nepříjemné myšlenky zahání vínem. Navenek je milá. Poslušná. Tuší, že ji ostatní zneužívají, ale odmítá si to přiznat – protože tak se dá pohodlně žít. Anebo se jednou konečně probudí a začne se bránit. Naučí se používat zlo. Zkusí

*Gaudeamus igitur, iuvenes dum sumus*, zazní v knížce studentská hymna. Útrapy dětství a mládí ale mohou mít tolik podob a ve svých maskách se tak rády vrací, aby potrápily zas a znovu. Není nakonec jistější spolehnout se na to, že klid a štěstí přijde až s dospělostí? Nebo to i v době osobní zralosti bude zase ta stejně smutná písnička? Anebo jsme jen přehnaně pesimističtí? A stačí si pro společný

Díky autismu nejste zákonitě ani sexy, ani geniální matematik, to je jen klišé z filmů,“ vysvětloval Martin Selner ve své prvotině Autismus & Chardonnay. Nyní pokračuje třeba tím, co vás autismus dovede naučit. „Začal jsem si uvědomovat, že co se zdá být snazší, nemusí být zároveň správné. Někdy je ve světě autismu prostě správné rajčata ze salátu vyndat, až když je salát hotový, než je tam vůbec nedávat.“

Po velkém mezinárodním úspěchu knihy Jezero vychází nový román Bianky Bellové Mona. On a je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která

Románová trilogie - ústřední beletrictické dílo přední české autorky, která obdržela za titul Točité věty ocenění Magnesia Litera 2016. Je literárně magickým hledáním duchovního smyslu a mystickou cesta za poznáním. Když Daniela Hodrová v sedmdesátých letech psala Podobojí, netušila, že právě začíná ze vzpomínek, mýtů, příběhů postav reálných i fiktivních, slavných i neznámých budovat románový svět,

Poslední knihu, kterou Jiří Mucha napsal, celkem čtrnáctou v pořadí v rámci souborného vydání díla J.M. v nakladatelství Eminent, označil autor předmluvy Stanislav Motl jako \"Jobovu knihu\" Československa minulého století. Je částečně autobiografickým příběhem člověka, vystaveného dějinným proměnám a tragickým událostem, kterými procházely naše země.

Střídavé štěstí je další povídková kniha oblíbených autorů první poloviny minulého století, jejichž příběhy vyprávějí o tom, kolik trápení musí člověk unést, aby neklesl, kolik odvahy a vůle je potřeba vynaložit, aby mohl znovu vykročit.

Knížka Vlastiny Svátkové Sama Sebou je psaná stylem krátkých autentických příběhů a osobních výpovědí. Rozvod, péče o dva malé syny, hledání smyslu života a humoru, i když zrovna klečíme na kolenou a učíme sa znovu vstát. Velmi citlivá, upřímná a ženská knížka v novém obalu.

Básník Martin Švanda předestírá ve své čtvrté sbírce imaginativně, emocionálně a smyslově bohatý básnický svět plný obrazů z dávných dob, z dob podvědomí a předvědomí, přenesených do současnosti. Netajená láska a (ne)bezpečné uzavření se do úzkostného prostoru rodiny zde přerůstají v lásku a úzkost všelidskou.

V roce 1927 koupil dům v Matoušově ulici na Smíchově vdovec, židovský právník Eduard Schwarz, aby pro sebe a svou rodinu získal důstojné sídlo. Měl štěstí, že zemřel dřív než začala druhá světová válka. Tereza Boučková, která v domě od narození do své dospělosti žila a před několika lety se tam zase vrátila, nám ve svém románu předkládá téměř sto let trvající příběh Schwarzových potomků, ale i dalších

Autor v knize představuje dvacet osm příběhů, které osobně prožil v průběhu mnoha let již od roku 1990. Část příběhů se odehrává v Paříži, jiné se udály na různých místech po celé Francii. Dotýkají se francouzské kultury, gastronomie i běžného života místních lidí. Autor čerpal z těch nejpozoruhodnějších zážitků, ale i z rozhovorů v parcích, na ulici či v restauracích francouzské vysoké kuchyně. Důležitým

Povídky, které se odehrávají od Kavkazu po Afriku, v českém pohraničí i v současném Afghánistánu, Iránu, na Sibiři i na Balkáně, v Americe i v Paříži, mají jedno společné - v krizové a vyhraněné situaci, jakou může přinést jen válka, jsou vítězové i poražení vedeni touhou po lásce, vědomě i nevědomky.

V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život, vyznává se ze svého celoživotního zájmu o dílo Jana A. Komenského, Bernarda Bolzana a Tomáše G. Masaryka. Z těchto kořenů také vyrůstá Paloušova filosofie výchovy. Žánr rozhovoru může být pozvánkou k setkání s

Kdo je lepší – Elán, nebo Jasná páka? Čemu víc obětovat – individuální svobodě, nebo domku v satelitu? Co zaručí šťastný život – středostavovská průměrnost, nebo mediální sláva? Román Nejšťastnější generace začíná na sklonku normalizace přáním gymnazisty Tomáše, aby mu třídní kráska Beáta stála modelem k talentovým zkouškám na FAMU. Ačkoliv se Tomáš nakonec na vysněnou školu nedostane, i v následujících

Paměť zrcadla jsou básnická podobenství, autorčino vnímání světa lidí, pocitů a souvislostí. Básně Lucie Paulové jsou doprovázeny fotografickými akty Lenky Hatašové, která před svůj objektiv postavila samotnou autorku básní a poté snímky počítačově dotvoř

Současný román o hledání životní cesty zavede mladého astrofyzika do prvního zaměstnání v astronomickém ústavu, kde usiluje o účast v týmu zátměňové expedice, čímž by rád potvrdil svoji hypotézu o chování magnetických polí. Během pár týdnů však hořce zjišťuje, že teorie a praxe jsou rozdílné věci a poměry ve vědě jsou mnohdy horší než u baletu nebo v parlamentu. Roman tak natvrdo poznává nejen trpkou

Je duben, rok 1988 a Kinsey Millhoneová oslaví za měsíc osmatřicáté narozeniny. Sedí sama ve své kanceláři, na stole před sebou hromadu lejster, když se nečekaně objeví zvláštní mladík. Vypadá mladší, než ve skutečnosti je, možná ani alkohol by mu v krámě

Kniha je unikátním průvodcem islandským vnitrozemím pro pokročilé řidiče vozů 4x4. Popisuje nejen krásy tohoto sopečného ostrova, ale i záludnosti cest, které autor sám osobně projel při svých opakovaných návštěvách Islandu. .

Román Vybíjená vyšel poprvé roku 2004 a patří k nejzdařilejším i čtenářsky nejúspěšnějšímknihám Michala Viewegha. S ironií a jemnou nostalgií líčí osudy několika gymnaziálníchspolužáků — jejich mladistvé zmatky, sny a naděje, první lásky, manželství, ale i zklamání, prohry či osobní tragédie. Vybíjené se dosud prodalo více než dvě stě tisíc výtisků a byla přeložena do několika světových jazyků. Nové