Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století. I nadále autor vychází z dostupných historických pramenů a spojením odborné erudice a svého vypravěčského umění vytvořil ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží jedno z nejvýznamnějších období českých dějin. Text opět doprovází

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918-1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly

Titul Trnava okolie na starých pohľadniciach je regionálnou „pohľadnicovou“ prechádzkou Trnavou a jej okolím v prvej polovici 20. storočia. Súbor takmer 200 starých pohľadníc predstavuje v prvej časti najprv najvýznamnejšie dominanty Trnavy a vizuálne sprostredkováva vzhľad dedín a mestečiek, ktoré ležia v jej bezprostrednej blízkosti. Texty v kombinácii s pohľadnicami umožnia čitateľom vrátiť sa do

Francouzská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Noviny, časopisy a knižní publikace, které vycházely v letech 1939–1945 za tzv. Protektorátu a česky v zahraničí, charakterizuje literární historik Jiří Brabec v jejich základním směřování, okruhu spolupracovníků a na příkladech profilujících příspěvků. Knihu tvoří abecedně řazená monografická hesla. Duchovní klima válečné doby skládají denní listy, periodika zaměřená k politice, zábavě, vědecké nebo

Líčení skončilo v předchozím svazku přenesením sídla proslulého císaře Rudolfa II. do Prahy. Následuje popis jeho vlády, nástup Matyáše až po potlačení stavovského povstání bitvou na Bílé hoře a vítězstvím Ferdinanda II.

Dokumentácia, identifikácia a reštitúcia kultúrnych statkov obetí II. svetovej vojny. Kniha obsahuje príspevky z medzinárodnej vedeckej konferencie v Českom Krumlove z novembra 2005.

Kniha usiluje o nový vhled do tématu romské menšiny, ve kterém se obrací na vztah křesťanských církví k Romům. Po stručném přehledu života Romů a postavení církví na českém území od roku 1918 do současnosti následuje rozsáhlý výzkum obsahující statistické údaje zahrnuté v tabulkách a grafech (zmapování situace ve vybraných církvích a vybraných lokalitách ČR). Závěr knihy obsahuje rozhovory se zástupci

Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky.

Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968. Nechybí široce a detailně pojaté historické pozadí ani pohled do každodenního života občanů i vojáků, kniha se zároveň nese v emocionálním duchu tohoto převratného období.

Sprievodca svetom kuchárov a kuchárok v období stredoveku nielen popredných šľachtických rodov, kde museli tamojší majstri-kuchári zvládať prípravy veľkolepých hostín urodzeného panstva, ale aj chudobných domácností, kde si prosté gazdiné museli vystačiť s málom. Kniha otvára dvere do stredovekej kuchyne opisom prípravy jedál, ako aj výberom stredovekých receptov, no neopomenie ani oslavu a zatracovanie

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992. Federální shromáždění vzniklo jako produkt Pražského jara 1968, avšak jeho aparát a pravidla se utvářely v normalizačním období.

Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní.

Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla vznikala – možná by bylo výstižnější napsat zrála – několik desetiletí. Během této doby objevil totiž celou řadu příběhů, a zejména lidí, kteří se stali přímými svědky událostí, jež vyústily ve válku před válkou.

Zborník nadväzuje na zborníky Židovská menšina v Československu v 20. rokoch a Židovská menšina v Československu v 30. rokoch. Z rôžnych aspektov si všíma obdobie, ktoré býva nazývané druhou československou republikou.

Ôsmy zväzok s podtitulom NOVÝ POHĽAD NA SVET zachytáva čas osvietenských vládcov od protihabsburských povstaní po začiatky slovenského národného obrodenia.

Karol Sidor /16.7.1901 Ružomberok - 20.10.1953 Montreal, Kanada/ bol slovenský politik, novinár a spisovateľ. V tridsiatych rokoch 20. stroročia bol výraznou osobnosťou slovenskej politiky a žurnalistiky.

Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení. Přináší životní tragédie podnikatelům, stejně jako zaměstnancům a jejich rodinám. Již několik generací odborníků i laiků se táže po jejich příčinách a způsobech, jak jim čelit. Mnozí došli k názoru, že

Další kniha z edice Dějiny českých měst je věnována Mělníku. Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské