Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného

Guglielmo Ferrero olasz történész, filozófus, regényíró és publicista az 1870-es generációhoz tartozott, akárcsak Paul Valéry, Léon Blum és Ady Endre. Egyik első könyve, az Ifjú Európa (1897) egyaránt ösztönözte James Joyce-t és Szabó Ervint. Utolsó könyve, a Genfben franciául írt és New Yorkban 1942-ben franciául kiadott A hatalom. A genfi száműzött e könyvét Franciaország lerohanása után, az angliai

Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem. Reflektuje témata metodologie fyziky, časoprostoru a antropického principu, přičemž upozorňuje jak

Současný proces globalizace otvírá i nabízí nejrůznější alternativní způsoby bytí, spolužití, uvažování i politického jednání. Postmoderní postoj znamená nic nehodnotit coby správnější, pravdivější či morálnější. Přitom se v současné době jedná o stále naléhavější nutnost správně a odpovědně se rozhodovat a chovat a nenechávat narůstat globální problémy týkající se přelidnění, úbytku nerostných zdrojů,

Rotterdami Erasmus \"A nőkről és a házasságról\" című válogatott fordításokat tartalmazó kötete egy olyan, fiatal kutatókból és tehetséges egyetemi hallgatókból alakult fordítóműhely első közös munkája, amely Rotterdami Erasmus (1469-1536) egyik legnagyobb hatású műve, a \"Colloquia\" teljes fordítását, valamint korszerű jegyzetapparátus kíséretében történő kiadását tűzte ki céljául. A munka illeszkedni

Moderní politologie se rozvinula v 19. století, kdy důraz byl kladen na studium politických systémů. Je to moderní politická věda s odklonem od formalismů k empirickým přístupům. V pojetí autora se jedná i o jakýsi průsečík v civilizačním procesu a reziduální, analytickou a syntetickou vědu a nadstavbu ostatních společenských věd. Přístup Václava Ryneše je i pokusem o metodologii v oblasti geopolitiky,

Učebné texty s názvom Päť mysliteľov predstavujú základný študijný prameň pre študentov humanitných a spoločenských vied. Základnou myšlienkou učebnice je sprístupniť študentom informácie z rôznych oblastí humanitných a sociálnych vied, tak ako ich reprezentujú jednotliví myslitelia. Aj napriek tomu, že sa výber jednotlivých mysliteľov javí ako nesystematický, predsa len má jasnú vnútornú logiku. Tillich,

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti. Zvláštní pozornost věnuje vývoji jeho myšlení v dialogu s Walterem Benjaminem a dalšími současníky. Osvětluje klíčové momenty Adornovy

Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava na predmety pred sebou. Anton Vydra svojou knihou na jednej strane predstavuje Bachelardov filozofický

Okos, aki érti az embereket; aki önmagát érti: ihletett. Hatalmas, aki másokat legyőz; aki önmagát legyőzi: erős.

Donald Davidson (1917-2003), jeden z najvplyvnejších amerických filozofov druhej polovice dvadsiateho storočia. Jeho práce z oblasti filozofie jazyka a mysle ovplyvnili diskusie azda o všetkých základných problémoch súčasnej filozofie.

Studie věnovaná vztahu duše, řeči a zla v dialogu Faidón. Společněse svazkem Duše a krása v dialogu „Faidros“ vytváří dva díly rozsáhlejšího projektu věnovaného vztahu duše a řeči v Platónově filosofii.

Zväzok Od Aristotela po Plotina jevenovaný antickej filozofii, a to približne obdobiu od 4. storočia pred n. l. do 3. storočia n. l. Filozofickými spismi Platónovho žiaka Aristotela, najväčšieho mysliteľa staroveku, zakladateľa logiky a mnohých nových disciplín, vynikajúceho bádateľa a organizátora, nadväzuje na prvý zväzok Antológie. Okrem základných filozofických diel Aristotela výber obsahuje ukážky

Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako \"soustředné kruhy\".

Porfyriova zbierka je pokusom zachytiť základné princípy Plotinovej ??náuky týkajúce sa vzťahu duše a tela, charakteristík telesného a netelesného, ??intelektu v jeho jednote a mnohosti aj \"toho, čo všetko presahuje\", o ktorom žiadnu náuku podať nemožno. Grécko-slovenské vydanie pripravila Lenka Karfíková.

Čtenář je zde přehlednou strukturovanou formou seznamován s velmi neobvyklým typem myšlenek ranného díla předního filosofa 20 století. Přestože se logika většinou nepovažuje za doménu fundamentální ontologie, snaží se kniha ukázat, že se Martin Heidegger již od samého počátku své filosofické cesty a přinejmenším až do konce 20. let soustavně vyrovnával s logickou problematikou platnosti a nezávislosti

V této práci jde o představení novotomismu na základě dekretu z roku 1914,adresovaného katolickým učitelům filosofie. Obsahuje 24 tomistických tezí, které nejsou pouhým opakováním myšlenek Tomáše Akvinského, ale živou reakcí na stav filosofie a filosofických diskusí své doby.

Kniha profesora Tondla o cestách k sémantike a semiotike nadväzuje na staršie autorove práce o redukcii dát, problémoch výberu relevantných dát a potrebách zodpovedného výberu v súdobých komunikačných procesoch.

Zborník textov zo štvrtého českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 1. - 12.. 11. 2004.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa. Člověk vedením svého života své místo spoluurčuje a nachází. Tato práce propojuje související filosofémata a jejich vypracování u Giovanniho Pika z Mirandoly, Blaise Pascala, S?rena Kierkegaarda