Kniha esejí mapuje, o čom autor medituje v súčasnosti. Autor esejí i románovej pentalógie Třetí přání, ktorý pravidelne zverejňuje vo svojom denníku krátke zamyslenia nad vecami, ktoré ho stretávajú.

Lucia, hrdinka románu, nie je príliš nadanou čarodejnicou. Do umenia, ktoré sa v jej rodine už stovky rokovprenáša z matky na dcéru, aj napriek tomu zasvätí svoje dve dcéry - dvojčatá, hneď ako dosiahnu iniciačný vek dvanástich rokov.

Druhé dějství napínavé trilogie o otroctví a boji za jeho zrušení v 18. století. Píše se rok 1787.

Kniha radostná i bolestná, tajomná a nezabudnuteľná ako samotné detstvo. Kniha Viem, prečo vtáčik v klietke spieva zachytáva túžby osamelých detí, brutálnosť bigotnosti a zázrak slov, ktoré môžu napraviť svet.

Milena Zingerová, mimoriadne hudobne nadaná Bratislavčanka, smeruje s prvým ženským transportom do Osvienčimu. Vystrašené dievča odsúdené na pomalú smrť chce za každú cenu prežiť peklo nemeckého vyhladzovacieho tábora.

Slovensky vychádza táto Hesseho novela po prvý raz. V diele s výrazne autobiografickými črtami bankový úradník Friedrich Klein spreneverí peniaze, sfalšuje doklady a je na úteku nielen pred políciou, ale aj pred konvenciami meštiackej morálky.

„Můj deník je tou částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla by nazmar.“ Americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau si vedl deník čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti.

Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na „diner“ pro přátele a známé.

Strhujúci debut autorky svetového bestsellera Stehlík. Úprimná spoveď hlavného hrdinu Richarda Papena, ktorý sa v spomienkach vracia do svojich študentských rokov na malej vermontskej univerzite, kde našiel taký životný štýl, po akom vždy túžil - prenikne do skupiny bohatých a svetáckych študentov, ktorých si charizmatický profesor klasických jazykov vybral do svojho seminára.

Ken Follett bol dlho považovaný za majstra trileru, ale keď napísalhistorický román Piliere zeme a ešte úspešnejšie voľné pokračovanie Na veky vekov, získal si milióny čitateľov na celom svete. Nečakaný a aj závratný úspech Follettových románov ho viedol k rozhodnutiu napísať monumentálnu historickú trilógiu Storočie, v ktorej mapuje najnovšie dejiny ľudstva.

Melmoth Helen Franklinová už pred mnohými rokmi odišla z Anglicka. V Prahe, kde pracuje ako prekladateľka, našla pokojné útočisko.

Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil.

Eleanor Olifantová je čudáčka. Vymyká sa všeobecným predstavám o spoločenskom správaní a má vo zvyku povedať presne to, čo má na jazyku.

Narodil se v Praze, v deseti přišel do Německa a v sedmnácti začal studovat Němce – jejich knihy, jejich ženy, jejich chyby. Billerova autobiografická kniha zachycuje tragikomický příběh Žida, který se stane spisovatelem v zemi, v níž už žádní Židé žít neměli.

Jejich milostný poměr vyvolává skandál evropských rozměrů. Alžběta Tudorovna se prohlašuje za Panenskou královnu, ale nedokáže odolat svému oslnivému, ale ženatému nejvyššímu štolbovi, lordu Robertu Dudleymu.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho \"duchařské\" povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra

Román Zločin a trest (1866) sa pokladá za jeden z najvyšších vrcholov diela Fiodora Michajloviča Dostojevského, práve ten z neho urobil hviezdu veľkej svetovej literatúry. Začal ho písať roku 1865 v zahraničí po smrti manželky a brata Michaila, keď sám musel splácať veľké dlhy.

Román vyšiel prvý raz v roku 1959 a už vtedy zaznamenal skvelý ohlas u čitateľov i odbornej kritiky. Prináša panoramatický obraz sociálneho napätia v tridsiatych až päťdesiatych rokoch 20. storočia v nemeckej spoločnosti.

Kniha naväzuje na predošlú knihu Blues černýho kafe (Maťa 2002) a obsahuje denníkové záznamy z koncertných šnúr. Témy sa znova dotýkajú drog, politiky hudobných nakladateľstiev, sexu, samoty...

Dej románu sa odohráva za vlády sultána Murada III. v priebehu desiatich dní v roku 1591 v zasneženom hlavnom meste Osmanskej ríše, v Istanbule. Podobne ako spisovateľ Italo Calvino, aj Pamuk rozpráva celý príbeh z rôznych perspektív a mnohohlasne.