Reflexe moci bezpochyby jeden z klíčových pojmů politického myšlení se stala výzvou pro autory jednotlivých kapitol předkládané kolektivní monografie. Jejich cílem nebylo dobrat se konečného a nezpochybnitelného výměru moci, neboť takové ambice by nevedly než ke snaze se pojmu zmocnit a využít ho jako nástroje k hodnocení, či přímo k ovládání skutečnosti. Autorským vkladem proto není instrumentalizace

Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života. Jednou z hlavních Schellingových myšlenek je nutnost konstrukce (nikoli rekonstrukce): vědec a učitel má být schopen konstruovat celek své vědy ze sebe. Tuto

Dnes převládající pojetí smyslu je snadno pochopitelně založeno na představě \"šťastného vědomí\". Lidské vědomí však naproti tomu využívá veškerou vůli k vytvoření polarit, jako jsou štěstí a smutek, pouze k zajištění trvání napětí mezi \"uvnitř a vně\". Pokud může člověk k zachování smyslu nějak přispět, pak tedy jedině nevědomě. Znamená to, že nemůže nic vskutku důležitého udělat?

Kniha přináší český překlad tří raných programových textů francouzského „novosokratika“ a „filosofa dialogu“ Gabriela Marcela (1889–1937), který pořídila Peluška Bendlová. Jsou to jednak eseje Existence a objektivita (1925) a Postavení ontologického tajemství a jeho konkrétní přiblížení (1933), jež se upínají k Marcelovu Metafyzickému deníku z let 1914–1923, jednak přednáška Můj základní záměr, kterou

„Čo oprávňuje muža alebo ženu, aby učili inú ľudskú bytosť, čo je prameňom ich autority? A naopak, ako vzniká odozva u toho, kto je učený?“ Otázka, ktorú si kládol už sv.

V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu.

Kniha přináší biografický a spirituální portrét jednoho z výrazných žáků otce Josefa Hesychasty, který spolu s ním byl roku 2020 pravoslavnou církví kanonizován. Papa Efrém (1912–1998) žil od roku 1933 celý svůj aktivní život mezi skalami Katunakie na jižním cípu hory Athos.

Publikace, volně navazující na knihu Politická filozofie. Aktuální problémy, je tentokráte zaměřena na významné osobnosti a témata soudobé politické filozofie.

Autor je historik antického myslenia. Sústreďuje sa na sókratovskú tradíciu, ale venuje sa aj moderným interpretáciám starovekého myslenia (Nietzsche, Heidegger, Patočka, Foucault). Táto kniha sa zaoberá myslením neskorého Foucaulta, ktorý patrí k hlavným predstaviteľom francúzskej intelektuálnej avantgardy 2. polovice 20. storočia.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil.

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů.

Filosofický úvod do Aristotelova myšlení. Jeho autor si volí stejné východisko jako sám Aristotelés, který v první větě své Metafysiky tvrdí, že všechny lidské bytosti touží svojí přiroze-ností po porozumění.

Kniha vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku. Hluboké změny, započaté italskou renesancí, německou reformací a ranou modernitou 17. století, se promítají do lidské psychiky a přes osvícenství až po dnešek vedou k požadavkům větší svobody a autenticity.

Zborník textov zo 4. medzinárodného pražského platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 9. -11.10. 2003.

Šestnásta kniha latinsko-českého vydania základnej stredovekej encyklopédie vedomostí pojednáva o drahých kameňoch, kovoch a horninách.

Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století.

Svoboda je nepostradatelnou součástí ryzího křesťanství. Hledání křesťanské svobody je pokračováním knihy Krize svědomí . Ukazuje, jak v minulosti proniklo nahlodávání této svobody do raného křesťanství a jak se objevuje v církvi i dnes. Na příkladu svědků Jehovových je ukázáno, jak se loajalita k organizaci může stát důležitější než víra. Mnozí křesťané musí řešit podobné problémy, když se ve své

The landscape of social theory has changed significantly over the three decades since the publication of Anthony Giddens and Jonathan Turner\'s seminal Social Theory Today. Sociologists in the twenty-first century desperately need a new agenda centered around central questions of social theory. In Social Theory Now, Claudio E. Benzecry, Monika Krause, and Isaac Ariail Reed set a new course for sociologists,

Prvý preklad textov svetoznámeho filozofa a kritika umenia Arthura C. Danta do slovenčiny. Autor v knihe vychádza z pojmu krásy, ktorý je pevne zakotvený v estetickej teórii a filozofii umenia a pýta sa na jeho relevantnosť vo vzťahu k dianiu na poli súčasného výtvarného umenia. Je možné vnímať ho a definovať ako krásne alebo sú potrebné iné formy prístupu? Erudované úvahy Danto ilustruje príkladmi