Toskánská mystička Gemma Galganiová (1878–1903) nás devět dní provází Ježíšovým životem. Texty nám pomohou zorientovat se ve spiritualitě a rozpoznávat kritické okamžiky duchovního života.

Co je největším problémem naší doby? Molekulární biolog a katolický kněz Marek Orko Vácha odpovídá na tuto otázku v sedmi obrazech.

Lekcionár I/B obsahuje čítania a medzispevy na nedele a slávnosti v liturgickom roku B. Využíva sa ako jedna z hlavných liturgických kníh počas slávenia svätej omše.

První díl pamětí česko-římského teologa, katolického kněze a pedagoga Karla Skalického vypravuje o době jeho dětství a dospívaní v jižních Čechách a v Praze a je zároveň strhujícím svědectvím mladého člověka, který se z touhy po kněžství odhodlal k dramatickému útěku z komunistického Československa do Rakouska a posléze do Italie.

Nečekejte plané řeči o Božích trestech a zlověstných znameních konce světa. Podobných laciných výkladů je všude plno.

Teologie náboženství, různé podoby postmoderní teologie a teologie osvobození patří k nejvíce diskutovaným oblastem teologie posledních desetiletí. Studie \"Christologie z pomezí: Jacques Dupuis, Roger Haight a Jon Sobrino\" přináší původní příspěvek českého teologa Petra Jandejska, který na vybraných osobnostech současné světové teologie přibližuje stav bádání v daných oblastech.

Obrázková kniha pro předškolní a mladší školní děti s příběhem a písněmi o poutníkovi, který přinesl lidem světlo. Příběh je podobenstvím Ježíšovy přítomnosti mezi lidmi.

Kniha nadväzuje na zborník textov, ktorý vyšiel v roku 2015. Titul knihy opäť odkazuje na programový dokument pápeža Františka Evangelii gaudium (Radosť evanjelia).

Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.

Charakteristickým rysem modlitby růžence je opakování stejných slov. Může nám tato modlitba pomoci setrvat v Boží přítomnosti?

Kniha se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickémobdobí v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury.

Kniha je souborem statí na základní témata křesťanské víry z oblasti věrouky, biblistiky, morálky, liturgie a liturgického roku a duchovního života. Autor nezamýšlel své dílo jako systematickou příručku, ale jako podněty k zamyšlení.

Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou. Nejde zdaleka jen o opakovaně konstatovaný nedostatek kněží v mnoha zemích, ale o zodpovědné využívání Božích obdarování pro život církve.

V křesťanství jde především o mysterium paschale, o Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání Ukřižovaného. Křesťansky věřit znamená věřit v Ježíšovo vzkříšení.

Hlavním smyslem navrácení církevního majetku je svoboda církví odpovědně řídit sebe samy. Svědectví, jak svěřené jmění církev spravuje, je součástí věrohodnosti jejího poslání.

Leon Wiesltier, Rabi Löw, Rabi Ješaja ha-Lewi Horowitz, Alfred J. Kolatch, Ivan Wernisch, Alexandr Putík, Koloman Gajan, Emil Reich, Viktor Fischl, Kateřina Pošová, Henry Kraus, Viktor Klemperer, Albert Goldstein, Gorgio Pressburger, Arnošt Goldflam.

Kardinál Tomáš Špidlík, uložený ve velehradské bazilice, spočívá v sarkofágu, na němž mozaiková výzdoba Marka Rupnika, světově uznávaného umělce, vyjadřuje celoživotní poslání tohoto \"velkého Čecha\". Výklad ikonografických vyobrazení předkládáme ve stručném průvodci, který poslouží zároveň k inspirativní meditativní četbě.

Tomášovým úmyslem je pojednat o andělech (separovaných substancích), a traktát je rozdělen do dvou hlavních částí. V první části se Tomáš pokouší shrnout a kriticky posoudit to, co o separovaných substancích soudili různí filosofové od samého počátku filosofie až do Tomášovy doby, především Platón a Aristotelés.

Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, Izáka a Jákoba. Jeho vypravěči i posluchači jsou již po generace ti, kteří dbají v Tóře založeného příkazu, který je též mottem výstavy pesachových hagad ze sbírek Židovského muzea v Praze.

Tato studie se věnuje dynamice křesťanské tradice v perspektivě humanitních a společenských věd. S využitím Gadamerovy filosofické hermeneutiky, Lotmanovy a Uspenského kulturní a historické sémiotiky a Luhmannovy systemické teorie navrhuje autor tři modely, které umožňují lépe pochopit pohyb a proměny křesťanské tradice a aktivně se účastnit na jejím dnešním utváření.