Reprezentativní vládu mnozí z nás považují bezmála za synonymum demokracie. Francouzský politolog Bernard Manin ve své studii ukazuje, že historicky tvořil princip reprezentace naopak protiváhu k demokracii jakožto vládě shromážděného lidu. Vysvětluje, jak se principy reprezentace vyvíjely v politických zřízeních antických Atén, Říma, italských renesančních republik i moderních států, a jak se proměňovaly

Krok za krokem strhává Gerhard Wisnewski masku lžím a falším médií a tajných služeb o atentátech z 11.září 2001. Kde jiní dosud dávali jen otázky a vyvolávali pochybnosti, rozvíjí poprvé zcela jinou verzi 11. Září – scénář, který je daleko hrůznější, než oficiální popis případu, vysvětluje, k čemu potřebují politici a ekonomové teroristy. Při svém strhujícím hledání kriminalistických a politických

V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji

Usídlení Čechů ve středu Evropy rozhodlo o tom, že česká diplomacie vždy měla jistou evropskou dimenzi. Existence států jiných národů v bezprostředním sousedství českého státu nutila brát v úvahu vztahy s nimi, což vyžadovalo dobrou znalost národních odlišností a jejich pochopení a respektování včetně značné dávky tolerance při hledání vhodných forem vzájemných vztahů.

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905.

V knihe Ako skapal tatranský tiger som sa snažil vyvrátiť mýtus, že na Slovensku bude lepšie, keď politici prestanú kradnúť. V tejto knihe sa budem venovať katastrofálnym dôsledkom toho, čo sa stane, keď zabudneme, že aj hodnotoví lídri z „nášho“ tábora musia ovládať politické remeslo.

Podle dat UNHCR z roku 2020 je na světě 26,4 milionů uprchlíků, polovinu z nich tvoří děti. Jejich situace není nijak jednoduchá a s celou řadou překážek se setkávají i v oblasti vzdělávání.

Kniha se věnuje způsobům, jakými české a slovenské politické strany uchopily a komunikovaly otázky evropské integrace a sbližování obou zemí s Evropskou unií v letech 1989–1998. Popisuje, jak se vyvíjel pro- i protiintegrační diskurz českých a slovenských politických stran a kolem jakých témat byl kon­struován.

Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč \"pravicové\" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč \"levicové\" strany přestaly hájit zájmy chudých.

V roku 2011 vydal Ústav politických vied Slovenskej akadémie vied zborník statí s názvom Svet v bode obratu. Systémové alternatívy kapitalizmu (koncepcie, stratégie, utópie). Mal ambíciu prispieť do kritického diskurzu o kapitalizme z pohľadu novej výzvy pre tento svetový civilizačný systém.

Předkládaná publikace analyzuje českou krajně pravicovou scénu a zaměřuje se primárně na Národní stranu, která se v poslední dekádě pokusila sjednotit integrálně nacionální proud české politiky. Text diskutuje nejenom tuto politickou stranu, ale zaměřuje se na základní témata a termíny současné krajní pravice, kterými jsou například národ, národní zájmy, vlastenectví, vlast, patriotismus, národní identita,

Tato kniha přichází s novým pohledem na Spojené státy, který vychází z nutnosti překonat nekriticky obdivné i nekriticky odsuzující přístupy. Nový přístup je založen na hlubším pochopení vnitřní rozmanitosti, rozporuplnosti i rozhádanosti uvnitř americké politiky i společnosti.

Kniha vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2016 na FF UK. Prostřednictvím biogramů významných osobností někdejší běloruské exilové komunity připomíná pražské akademické obci i širší české veřejnosti často tragická dilemata běloruských intelektuálů, vědců a literátů první poloviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického

Ústředním tématem knihy je analýza sociální filosofie K. R. Poppera a vybraných zástupců tzv. rakouské libertariánské školy, tj. Ludwiga von Misese, Friedricha Augusta von Hayeka a Murraye Newtona Rothbarda, a to konkrétně v otázce demokracie a jejího hodnotového či procesuálního ukotvení.

Kniha pojednává o komplexní povaze národní identifikace v postsocialistickém Slovensku. Artikulace slovenské identity se odehrává na pomezí naturalizované národní kategorizace a opozičních ideologických interpelací v prostředí rostoucí socioekonomické stratifikace a v rámci širšího kontextu neoliberální politické ekonomie stojící na banálním internacionalismu.

V listopadu 1989 v tehdejším Československu zkolaboval režim reálného socialismu a počala se rodit společnost, která již neměla záviset na vůli státu, ale na aktivitě svobodných občanů. Otevřely se příležitosti pro autonomní politický aktivismus, důležití hráči začali vidět fungující občanskou společnost jako podmínku stabilního demokratického režimu.

Čtyřikrát se ve světových dějinách stalo, že se bez patrných příprav náhle zrodil nový životní řád vyrůstající z přesně vymezeného světonázoru. Základy, na nichž se mohl zbudovat pevný systém, vznikly rychle.

Moje Evropa má v sobě něco z dobrodružných příběhů dávných staletí, které se za dlouhých večerů sdělovaly převážně vyprávěním. Za takovýchto nekonečných večerů byl ostatně kdysi zavdán i podnět k sepsání této knížky, ke zmapování podivuhodně nestálého středoevropského prostoru na samém konci bouřlivého 20. století. Moje Evropa je společná dobrodružná výprava dvou přátel do tajůplného a takřka neprobádaného

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Ma

Kdo rozhoduje o tom, co se smí říkat, a o čem je třeba mlčet? Názorová svoboda je v naší zemi zaručena ústavou. Avšak jak je tomu opravdu? V realitě se neustále střetáváme se zákazy něco si myslet a veřejně o tom hovořit. Velmi snadno se tak ocitáme u hranic toho, co lze veřejně sdělovat. Autor analyzuje konformismus bující všude kolem nás a konstatuje: Kdo vyslovuje názory nebo konstruuje souvislosti,