Kniha nás zavedie do komických čias socialistického Československa videného očami dvadsaťročného chlapca.

První vydání knihy vyšlo v Norsku v r. 1987. Román je do značné míry autobiografický (v osobě Tomíkově) a spojený spříběhem rodiny Jamborových v severočeském pohraničí šedesátých let.

Sedm sester z Moany Hebe je obrazová kniha s vlastní mytologií pohybující se na pomezí fantasy příběhu a poezie. Obsahuje kritické texty zpracovávající témata feministického přežití, politiku naslouchání, význam kolektivního hlasu a závažnost ekologické situace.

Je lepší alkoholismus nebo snobismus? A co něžná tyranie nedělních návštěv a povinných bábovek?

Výtěžek z prodeje této knihy věnujeme zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu. Z krátké diskuse na Twitteru vznikl nápad složit povídkovou sbírku, jejímž společným jmenovatelem by mohl být strach či smrt a současně hrdinství i naděje.

Mladé dievča, 15-ročná Kveta v roku 1947 napísala a ilustrovala kroniku svojho detstva, prežitého v medzivojnovom období. Venovala ju mame, Marii Zavadilovej, ktorej fotografie dcéry knižku sprevádzajú.

Román o touze po lásce rodiče a odhodlání jí dosáhnout, ať to stojí cokoliv. Třiadvacetiletá Simona, které všichni říkají Símka, žije s mámou v domě po babičce.

Významný český novinář a spisovatel Karel Hvížďala slaví v roce 2020 své osmdesáté narozeniny. K této příležitosti vychází mimořádné souborné vydání jeho úspěšných knih pod názvem Věta jako povolání.

Saturnin vyšel poprvé v roce 1942. Doposud se dočkal vice než dvaceti vydání v českém jazyce a jeho autor patří mezi národní klasiky české humoristické literatury.

Kniha Povídky z povětří vznikla zcela logicky. Sama se přihlásila a chtěla být napsána.

Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot.

Německo stále okupuje většinu kontinentální Evropy. Třetí říše vede totální válku a nepřestává vyvolávat temné běsy.

„Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji.

Podtitul knihy Mr(a)zí – Deník, který jím není – naznačuje, že chronologická posloupnost je téměř to jediné, co by mohlo upomínat na žánr deníku. Text je programově hybridní.

Topolov dobrodružný román zo súčasnosti sa dotýka tém, ktoré znepokojujú ľudstvo odjakživa: viera, starnutie, zmysel života, samovražda, láska, rodičovstvo a aj tých, ktoré sú teraz najauktuálnejšie: \\\"sťahovanie národov\\\", politická korektnosť, krymský konflikt... Citlivý človek je komický a brutálny, karnevalový a zároveň prísne organizovaný.

Zvedáme obočí nad záhadami kolem nás a naše mysl se jitří v touze po novém poznání. Soubor krátkých, ale myšlenkově bohatých esejů, které vycházely v časopise Vesmír v letech 1996 až 2002, navazuje na předchozí knihu Otevřené oči a zvednuté obočí, která vyšla v roce 1998.

První tři příběhy povídkové knížky Ve stínu mastodonta čerpají z atmosféry a dobových reálií šedesátých let minulého století. Patnáctiletá ambiciózní hrdinka z povídky Mezní léto prožívá probuzení své ženskosti a zároveň společenského prozření za přispění synka švédského továrníka.

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu.

Eseje a filozoficko-kultúrne state menej známeho autora (1904 - 1961).

Tato knížka je o věcech, které zajímají Martina Hlavu. Například o nemoci z vesmíru, zeleninovém počítači, citrónových nohách nebo polovině Japonce… Scházíme se skoro každý týden a mluvíme a mluvíme, přestože někomu by naše témata mohla přijít do jisté míry imbecilní.