Kniha divadelných hier Pavla Kohouta z posledných rokov.

Autor zve diváky a také čtenáře na malé náměstíčko v Benátkách v době karnevalu. Pověstný temperament Benátčanů a Benátčanek slibuje hodně zábavy s děvčaty i zralými ženami, které touží po vdavkách, spoustu veselí i svárů mezi nimi i s prchlivými nápadníky.

Alegorická divadelní hra Ze života hmyzu patří již téměř sto let ke klasikám českých divadelních jevišť. Toto nadčasové komediální drama bratří Čapků ve třech dějstvích popisuje lidské vlastnosti (převážně záporné), demonstrované na postavách z hmyzí třídy.

Senecova tragédia Šialený Herkules spracováva jednu epizódu o hrdinovi, ktorý v nepríčetnosti zavraždil svoje deti a manželku. Rovnakú tému spracoval aj Euripides v tragédii Herakles.

Významný brněnský spisovatel, básník, dramatik, dramaturg a režisér Jiří Mahen nám zanechal rozsáhlé literární dílo. Ve svém novoromantickém a dodnes působivém dramatu vypráví příběh legendárního slovenského zbojníka, který věnoval „tomu Slovensku, těm Janošíkovým regimentům, jež za volnost národa se bijí, za svobodu jeho a pravdu v něm“. Postavu Janošíka v roce 1910 v pražském Národním divadle nadšenému

Klasicistní drama francouzského dramatika Pierra Corneille Polyeuktos bývá považováno za vrcholné klasické dílo, které se věnuje otázkám víry. Životní příběh svatého Polyeukta, arménského šlechtice, který přijal křesťanskou víru a jehož mučednická smrt přivede ke křesťanství i jeho ženu a tchána, guvernéra Arménie.

Zimní pohádka patří do nevelké skupiny Shakespearových pozdních her, které se dnes žánrově označují jako romance (Perikles, Cymbelín, Bouře). Sdílí s nimi rodinné téma a závěrečný motiv odpuštění, usmíření a znovunalezené harmonie. Pro nás je hra zajímavá už tím, že se částečně odehrává v Čechách.

Neschopnost komunikace mezi nejbližšími, touha po penězích, bolestná odhalení pravdy, strach ze smrti, ale zároveň ze života ve lži, pocity opuštěnosti v blízkosti těch, které milujeme. To vše čtenář nalezne ve hře jednoho z největších dramatiků 20. století

Tragédia Cymbelin, hoci v neskorších obdobiach označovaná ako komédia či romanca, nie je až taká známa ako ostatné Shakespearove hry. Rozpráva o britskom kráľovi Cymbelinovi a jeho dcére Imogene, ktorá uteká pred intrigami zlej kráľovnej za svojím mužom Posthumom, lebo si odmietla vziať kráľovninho syna – zlého, zákerného a hlúpeho Clotena.

William Saroyan (1908 – 1981) vstoupil do americké literatury s posláním přimět čtenáře vidět zdánlivě běžné věci svým arménským okouzleným pohledem. Především pro svůj nezdolný idealismus, nesmiřitelnost s osudem a víru v ušlechtilost srdce se jeho postavy v povídkách, románech, divadelních hrách, esejích a memoárech staly pro čtenáře inspirací, ničeho menšího, než jak plně a opravdově žít.

Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.

Aristofanes zaujímal kritický pohľad na všedné, opakované stvárňovanie komických scén, ktoré sám odmietal. Hľadal námety, ktorými by sa od iných komikov líšil svojou originalitou a zároveň poukazoval na spoločenské problémy jeho doby.

Knížka s předmluvou Jaroslava Vostrého tvoří svérázný pendant k výboru Kabaret Eduarda Basse (edice Disk malá řada – svazek 13.), jehož editorem je právě Milan Šotek. Hry se slovy a tanci obsahují pět dramatických textů, které v rozmezí let 2008–2012 napsal mladý autor (*1985) buď pro vlastní autorské divadlo Cabaret Calembour (Borůvčí, Sukna, Plejtvák), nebo na objednávkuprofesionálních scén, pro

Dielo autorky, prvý krát preložené do češtiny, ktorá patrí medzi klasikov súčasnej škótskej drámy.

Samostatné divadelné dielko jedného z navýraznejších afrických dramatikov súčasnosti.

Kolektivní portrét režiséra, který učinil z českého loutkářství fenomén moderního divadla

Rozhlasové hry nevyvolávají skandály. Drábkova Koule však vzbudila pozornost už před svým uvedením (na ČRo 3 - Vltava měla v režii Aleše Vrzáka premiéru 25. 1. 2011) a po něm rozpoutala doslova mediální při.

Čas vykĺbil sa. Mám ho vrátiť naspäť.

Prvé knižné vydanie Witkiewiczových hier (Nové oslobodenie, Chobotnica, Šialená lokomotíva, Blázon a mníška, Matka...) na Slovensku. Autor predznamenal existencializmus i absurdnú drámu, miešanie žánrov.

Dvě antické tragédie s ústředními ženskými hrdinkami z pera starořeckého dramatika o pomstě, spravedlnosti i zodpovědnosti člověka k člověku, vychází v překladu Ferdinanda Stiebitze jako 62. svazek edice D.