Kniha pomocí teoretického aparátu studia sociálních hnutí popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989. Ve čtyřech zkoumaných letech (1992, 1997, 2002, 2007) jsou sledovány změny u sebe-definičních, diagnostických, prognostických a motivačních rámců vzhledem k proměnám integračních politik,

Lidé se nerodí jako nepopsaný list papíru, na který společnost píše podle své libovůle. Příroda nám dala do vínku povahu, s níž musíme umět pracovat.

V životě, kde jsou hodnoty odvozovány od kasovních trháků a lidé touží po nejnovějších technických a módních vychytávkách, kde svůj názor odvozují od bulvárních drbů a jsou líní přemýšlet nad složitými otázkami, čelíme vážnému riziku, že ztratíme citlivost a přestaneme vnímat utrpení druhých. Zlo totiž neodhaluje svou tvář jen za okolností, v nichž lidé často jednají pod extrémním nátlakem, jako jsou

V roku 2004 sme ticho vstúpili do medzinárodného spoločenstva zvaného Európska únia. Mnohí z nás si naivne myslia, že týmto krokom automaticky zmiznú napätia medzi národmi a etnikami.

Sociologický esej vychází po třech desetiletích od svého vzniku v anglickém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát.

Publikace pojednává o profesní etice policie. V první části seznamuje čtenáře se základními pojmy, filosofickými východisky a myšlenkovými souvislostmi, v jejichž kontextu byly a jsou kladeny v evropské tradici ty nejzákladnější etické otázky.

Following their engaging study Homelessness among Young People in Prague, the authors of this book turn their attention to an older population facing the same issue, a very different situation since these older adults grew up under a communist regime where an obligation to work was enshrined in law and living on the street could result in a prison sentence. Based on three years of research, this book

Kniha se zabývá pohledy čtyř generačních skupin, mladých lidí, mladší střední generace, starší střední generace a nejstarší věkové skupiny na hodnoty, politické, ekonomické a společenské otázky, které se týkají života naší společnosti a jejich obyvatel. Ilustruje, jakým způsobem si každý člověk osvojuje názory na dění u nás a kolem nás, kde jsou příčiny názorových rozdílů mezi generacemi.

Vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) radikálně proměňuje nejen to, jak rozumíme světu a jak vzájemně komunikujeme, ale také způsob, jakým se díváme sami na sebe a jak chápeme svou vlastní povahu, existenci a odpovědnost. Rozšíření ICT tak představuje čtvrtou revoluci v dlouhém procesu přehodnocování základní podstaty a role lidstva ve vesmíru: jakožto lidstvo netvoříme nehybný střed

V souvislosti s vyostřenou politickou diskusí o církevních restitucích vyvstává v naší společnosti s novou naléhavostí otázka po smyslu křesťanských církví pro současného člověka. Tato knížka na ni chce alespoň částečně odpovědět.

Kniha otevírá novýpohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále používány.

Současný politický diskurs v USA - a i v dalších průmyslových demokraciích - byl až doposud založen na bezmezné víře v \"prosperitu\", která pramenila z pocitu vítězství nad chudobou a zápasem o přežití. Dnes, když demokracie získala spíše materiální rozměr, se již málo bavíme o tom, kam by měla vlastně směrovat.

Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny (1999 a 2002), alepodstatně rozšiřuje a aktualizuje její text - a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou.

Publikace je věnována vědeckému dílu a s ním spojeným životním osudem jednoho ze zakladatelů moderního empirického sociálního výzkumu Paula Felixe Lazarsfelda. Zaměřuje se hlavně na jeho výzkumy prostředků hromadného sdělování.

Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaatřiceti letech od svého vzniku ve čtvrtém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát.

Kniha francúzskeho sociológa študuje vývoj systémov sociálnej komunikácie - väzbu medzi rôznymi typmijazykového prejavu, štruktúrami spoločnosti a kolektívnou mentalitou.

Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosticeloživotní?

Jednotlivé príspevky v tejto publikácii sa zaoberajú kľúčovými otázkami ekonomického rastu za súčasného zvyšovania zamestnanosti v kontexte trvalo udržateľného rozvoja. Je to extrémne komplikovaná úloha.

V nové knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru.