Kniha predstavuje stredovekú Bratislavu z obdobia 11. až 16. storočia, keď sa mesto prudko rozvíjalo a na sklonku stredoveku sa stalo jedným z najvýznamnejších miest v Uhorsku. Exkluzívna grafická úprava s množstvom ilustrácií, máp, listín, dobových i súčasných fotografi í a vyobrazení historických artefaktov približuje naše hlavné mesto širokej čitateľskej verejnosti, milovníkom histórie i historikom.

Po první světové válce se změnily nejen hranice států, ale i životní hodnoty a především pohled na ženy. Ať máme na onu dobu názor jakýkoli, nemůžeme jí upřít eleganci. Je to však elegance spíše nenápadná, staví na kvalitě a vychází z chování a vkusu. Je prostě diskrétní. O čem asi přemýšlely dívčí hlavy pod moderními mikády? Co musely vyslechnout ženy v kalhotách a co říkali muži s motýlkem pod vyholenou

Nelze si ani představit utrpení vězňů z koncentračního tábora Gross Rosen v únorových dnech roku 1945. Kniha vychází k 70. výročí tragické události v CHoustníkově Hradišti. Připomíná konec 2. světové války a osvobození Královehradeckého kraje Rudou armádou.

Malá obec Budmerice na úpätí Malých Karpát neďaleko Bratislavy má bohatú históriu. Obci dominuje pálffyovský kaštieľ, ktorý sa v druhej polovici 20. storočia navždy zapísal do našich kultúrnych dejín ako Domov slovenských spisovateľov. Niekoľko generácií spisovateľov tu vytvorilo svoje diela, stretávali sa na literárnych podujatiach s umelcami z celého sveta. Autor zozbieral množstvo fotografií, faksimilií

Reprezentatívna publikácia predstavuje dominantu Červeného Kostelca v celej jeho histórii.

Soud s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky. Tématem práce, založené na rozsáhlém archivním výzkumu a na bohaté osobní zkušenosti autora, který měl v 60. letech coby konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a také člen rehabilitačních komisí přístup k tajným dokumentům, však tentokrát nejsou samotné kritické události vykonstruovaného procesu, ale jeho další osudy.

V malebnom prostredí´ Veľkej Fatry plnom prívetivosti borovíc, bukov, líp, zelene lúk a trávnikov s pestrofarebnou mozaikou voňajúcich kvetov nachádzali pri liečivých prameňoch u´tocˇisˇte, ochranu, zdravie i pôžitky hodujúci králi, cisári, kniežatá´, grófi, baróni, zemania, mešťania, ale aj kardináli, arcibiskupi, biskupi – pri´slusˇni´ci sˇlˇachticky´ch svetských i cirkevných elít, ktorí´ spolu so

Tyto skutečné kriminální případy hravě překonají fantazii autorů těch nejlepších detektivek. Případ Hepnarová.

Rok 1953 opravdu nelze označit slovy historicky nevýrazný. Posuďte sami: začátkem března umírá na své dače u Moskvy Josif Stalin.

Kniha zpřístupňuje život, práci a myšlení Františka Uhlíře (1900–1980), předního politika Československé strany národně socialistické, místopředsedy exilové Státní rady za druhé světové války, v kanadském exilu po únoru 1948 pak profesora sociologie, kněze anglikánské církve a zakladatele misie pro křesťanské vzdělávání dospělých Temple Pastures u Ottawy. Čtenáři se do rukou dostává komentovaná edice

Poslání Ročenky Československého dokumentačníhostřediska, která se svazkem za rok 2003 vydává na cestu, těsně souvisí s úkoly, jež si vytyčila obecně prospěšná společnost ČSDS: přispívat ke studiu dějin domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa, shromažďovat a zpřístupňovat svědectví o duchovním vzdoru, o nezávislém myšlení a samizdatovém vydávání, o formování zárodků

Tucet příspěvků českých i zahraničních odborníků sleduje proměny administrativy modernizujícího se státu a jeho úřednického sboru. V kontextu nejen národnostních problémů, ale i rozvíjejícího se politického stranictví jsou v publikaci představena různá odvětví státní správy jak v posledních desetiletích existence habsburské monarchie, a to na příkladu několika korunních zemí, tak i po roce 1918 v nově

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly

Básník, prozaik, překladatel a historik Jiří Kovtun napsal ve své monumentální trilogii Tajuplná vražda – Masarykův triumf – Republika v nebezpečném světě jedinečného průvodce po novodobých českých dějinách od Hilsneriády do konce prezidentství T. G. Masaryka v roce 1935. Na více než dvou tisících stran popsal velké české dějiny, ale zachytil i mnoho ze života a myšlení dané doby.

Texty z rokov 1967 až 1969 venované nacistickej okupácii a úsiliu českej kultúry o \'nájdenie nového národného povedomia\' tvárou v tvár nebezpečiu.

Název a motto knihy vzešly z listování vzpomínkami jedné z dcer politického vězně, tedy podle komunistického práva nepřítele státu z let padesátých minulého století. Kniha přináší sedmdesát příběhů těchto dcer, které se musely v dětství vyrovnat s nedobrovolným odloučením od otce, musely čelit politické persekuci ale ispolečenskému vyloučení.

Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu. Díky tomu, že autorka nám představuje i zajímavé babiččiny předky, přičemž se dokonce pokouší rozluštit jedno dávné rodinné tajemství, stejně jako díky způsobu, jakým líčí své zážitky z častého soužití s milovanou

Kniha je věnována historii nejstaršího, nejvýznamnějšího a nejznámějšího rodu v Karlových Varech, rodu Becherů. Zabývá se tímto rodem od jeho příchodu do tehdy ještě Karlových Lázní v roce 1520 a končí odsunem posledních potomků v roce 1945.

Karel Hvížďala již v 80. letech v exilu korespondoval s dvacítkou českých spisovatelů žijících v emigraci (mj. Kryl, Beneš, Filip, Aškenazy, Fischl, Listopad, Škvorecký, Škutina, Binar, Lustig, Hutka či Brousek). Během dvou let pomocí ping-pongu otázek a odpovědí dokázal vytvořit obraz české literární scény v zahraničí.

Osudovost, tragika, zločin a někdy i tajemno – to spojuje hrady, pevnosti a města, která si podle Vladimíra Lišky zaslouží označení nejděsivější místa české historie. Obří hrad, Zvíkov, Býčí skála, Velké Losiny nebo hrad Houska jsou lokality, které na nás působí svou skrytou energií. Jde o místa s magií lidské bolesti, utrpení, bídy, ale i smrti, která si zde kdysi vybírala svou krutou daň.