Kde létá láska? Co tak asi láska dělá, když opouští svět i těla? Asi létá vzduchem a stává se duchem. Možná je i cítit, možná může svítit v srdcích lidí, co za lásku se stydí.

Poněvadž jitra mohou být i laskavá, proto Rána(,) milostivá. Může jít také o odpověď laskavé ženě, když zaslechla třesk, dunění, střelbu. Hodně slov se těší mnohovýznamnosti. V básnické sbírce vás #basnikvteniskach pouští do svého poetického světa. Častokrát užívá prožitku, zážitku a tíživé lehkosti spojené s okolím, věcmi a situacemi. Dávkujte po stránkách a nechte je, aby vás pohltily.

Básnická sbírka tajemné autorky, která se snaží vyvolat duchy, spojit se s minulým, jen je dávno srovnána se zemí ulice, ve které kdysi rozepjala kabát a chlad si ji uzamkl do žeber.

Básně pro všechna lidská srdce, jež touží po lásce, milují, ale také pro ty, kteří vědí, jak láska bolí. „Vydejte se s mými básněmi a obrazy Eleanor Skurské na cestu do svých srdcí. Nechte se oslovit otevřeností a láskou, jimiž ke mně promlouval vesmír, a vězte, že v srdci jsme všichni stejní.“

Proč má kniha Stručná úvaha o pekle na obálce oko? Protože její autor soudí, že peklo existuje jen v nás samých! Okem se tedy dá nahlednout do peklíček soukromých i veřejných, strašlivých i zdánlivě přijemných. Ale i do míst, kde se cítíme dobře. Třeba domů. Básnická nakouknutí do pekel i rájů, které nám v této knížce poskytuje Alois Marhoul, jsou nejen moudrá, ale i velmi vtipná. Knihu typograficky

Osamocená múza poletující nad ramenem umělcovým, náhle usedá a zapouští hluboko své kořeny. V tom se zdá býti vnímání reality utlačeno tím snovým, průzračnou inspirací nové synapse stvořeny. Skrz prsty starého pošetilce proplouvá silný tok energie, zastavující se až na hrotu jeho dlouhého štětce. Z poza košile jak výbuch sopky jeho horoucí srdce bije, když dotknou se štětiny plátna, hrdě však měkce.

Oneskorená prvá zbierka básnika Karla Klatta, priateľom známeho po menom Kajo, ktorý sa narodil v Česku – na Morave, v Starom Bohumíne, vyrastal v Ostrave a ktorý 40 rokov žije na Slovensku v Bratislave, predstavuje výber 51 básní z jeho celoživotnej tvorby. Mimoriadne kultivované verše sústredené v tejto zbierke a napísané v materinskom českom jazyku básnika, obstoja v konkurencii najlepšej súčasnej

Soubor má stejně jako Kolmačkovy předchozí knížky (Moře, Wittgenstein bije žáka) několik částí (Život těla, Život ve dne v noci, Život nad kráterem, Život na pomezí, Les), jež se skládají z pásem, cyklů a samostatných básní. Převažují volné verše (občas je užit rým), vyskytují se zde i básně v próze. Žánrově je kniha velmi pestrá: lyrickou reflexi střídají hovory o snech, deníkové záznamy nebo zaslechnutá

Indická Agonda, Francie, šumavské podhůří, Praha - to jsou některá z míst, v nichž vznikaly verše nové básnické sbírky Jaroslava Hutky. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré - a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo

Po nahrávkách O smrti i vesele a Písně pro Ježíše vydává MCP třetí CD. Po tématu smrti a tématu modlitby téma písňového smíchu. Drsný středověký Mastičkář, renesanční veselá zvířátka a ožralí Němci, barokní jezovitská Zapalte kacířské bludy, pohoršlivé písně ze sbírek Jana Jeníka z Bratřic a z Obrátilových Kryptadií, na závěr pak ukázky z nově objeveného rukopisu Vídeňské listy. Nahrávka je doprovozena

Sbírka básní, která všem ukáže, jak to bylo doopravdy

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Tvorba Petra Krále, pokrývající časovou rozlohu půl století, byla dosud vydávána jen na přeskáčku a v nestejnorodém edičním zpracování; vinu na tom nesla i cenzura, jíž byl autor po léta vystaven (napřed jako „surrealista“, potom jako exulant), a která vydávání jeho díla značně zdržela. Až jeho souborné vydání by tak mělo dovolit uchopit je jako celek a učinit zjevnou jeho vnitřní celistvost i zvláštní

Knihu tvoří autorem sestavená sbírka Blues pro bláznivou holku (většina textů vznikla ještě před jeho vojenskou službou) a abecedně seřazené ostatní básně a písňové texty, které pocházejí z celého jeho tvůrčího období. Výtvarně tuto edici doprovází fotografie Pavla Baňky, jenž společně s Václavem Hrabětem, Vladimírou Čerepkovou a Inkou Machulkovou vystupoval v roce 1964 na textappelových večerech v

Oficiální prvotina Martina Brože, básníka z Brna

Josef Svatopluk Machar (1864–1942), jeden z iniciátorů České moderny, je považován za předního představitele básnického realismu. Jeho prvotina Confiteor (1887, definitivní vyd. 1889 s názvem Confiteor I) vyvolala po svém vydání podobný skandál jako Máchův Máj nebo Nerudovo Hřbitovní kvítí. Macharův věcný, střízlivě mluvní styl, jeho ironie a sebeironie, neúprosná kritičnost, úsilí o pravdivost a deziluzivní

Lyrickoepická skladba Máj je jednoznačně vrcholem díla zakladatele moderní české poezie a největšího představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy. Nejproslulejší báseň české literární historie o kráse přírody, o lásce i o smrti vychází v pozoruhodném výtvarném řešení, jemuž dominují typicky jemné a citlivé ilustrace Martina Augustína. Ty spolu s nebývale nápaditým a propracovaným grafickým řešením

Uprostřed vztahů, cest, zážitků, duchovních zjevení a porozumění s druhými lidmi se autor dotýká křehkých „perliček na dně“. Vyplouvají určité odpovědi, záblesky krásy, pochopení, smíření. To je pak popsáno nejčastěji formou volného verše prostřednictvím zvukomalebných slov a nenápadného, jakoby skrytého rýmu. Každá cesta a setkání se stávají příběhem. Někdy plným okouzlení, jindy je to setkání s bolestí

Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž TENTO SVĚT závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, karafiáty, pokojové rostliny, jejich tkáň a habitus, jejich listy, semena, květy, vůně a kořeny touto sbírkou prorůstají. Mluvčí se proměňuje v jejich soukmenovkyni – rozkvétá a

Kniha s křehkým a enigmatickým názvem Stébla zkoušet je debutem mladého básníka Jiřího Marečka, žijícího v Olomouci. Název je převzatý podle původního bibliofilského tisku, který autor vydal s ilustračním doprovodem grafika Aleše Locha.