Z pera významné brněnské klavíristky vzniklo mistrné dilo o práci operního režisera, který je již jak více třicetpětlet věrný městu Brnu. Jeho tvorba byla oceněna mnoha cenami a to jak na našem území tak v zahraničí.

Martin Porubjak písal veľa, veľmi dobre a o širokom okruhu tém. Z jeho textov by sa dala zostaviť kniha politických komentárov a glos, kniha osobných spomienok na zaujímavých ľudí, s ktorými sa priatelil a spolupracoval, kniha cestopisných čŕt – a samozrejme kniha, a nie jedna, o divadle.

Kdo to byl Michail Čechov? Jaká byla jeho divadelní metoda?

Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016. Ke zkoumání české loutkářské tradice a jejích fascinujících a dodnes inspirativních proměn se připojily dvě desítky osobností z tuzemského loutkářského světa, jak teoretici a historici,

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu.

Publikace pojednává o současné situaci loutkového divadla v České republice. Pojmenovává a definuje, co může dnes znamenat loutka jako objekt, a jak se na ni dívá odborná i laická veřejnost.

Aká by mala byť divadelná recenzia? Mala by mať vážnosť akademickej eseje alebo nádych dočasnosti facebookového chatu?

Kniha se věnuje v první řadě dramatické tvorbě autorů Vídeňské skupiny Ernsta Jandla a Elfriede Jelinek, které spojuje experimentální poetika a současně téma kritiky nacismu, obecněji pak témata násilí a války, která se autoři snaží uchopit stylizací svých divadelních a rozhlasových textů. Charakteristický je pro ně experiment s jazykem i formou a kritický vztah k tradici krásného umění, jehož ustálené

Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Zároveň vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle.

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje.

Slovensko-anglická publikácia Súčasná dráma a performatívny priestor: od textu k imerznému divadlu/Contemporary Drama and Performative Space: from Playwriting to Immersive Theatre, prináša príspevky na tému imerzného divadla ako významnej alternatívy v oblasti javiskovej tvorby nového tisícročia. Ako v úvode píše jedna zo zostavovateliek publikácie, Vladislava Fekete: „Nikto nemôže vopred predpokladať,

České vydání knihy o divadle tohoto významného polského scénografa, režiséra a v neposlední řadě také reformátora je rozděleno do dvou částí. První část tvoří překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora.

Knížka vychází za mediální podpory Českého rozhlasu v září 2015 jako pocta k 85. nedožitým narozeninám umělce. Jde o vůbec první velmi otrevřený bilanční portrét, který pravdivě mapuje celý Haničincův život.

V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany \"tradic staropražské pouti\" se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů,

Kniha mapuje historii výtvarného divadla Kolotoč.

Kniha sa zaoberá slovenskou scénougrafiou po roku 1989. Celofarebná, anglicko - slovenská publikácia.

Kniha zahŕňa väčšinu textov, ktoré Jan Schmidt napísal o divadle alebo o témach, ktoré sa divadlatýkajú.

Známý historik-pragenzista nám zprostředkovává opět jednu z kapitol pražského kulturního života. Tentokrát se jedná o historii karlínského varieté od jeho počátků na konci 19. stol. až po \"zlatá\" meziválečná léta.

První ucelenější studie o jednom z největších divadelních reformátorů 20. století Bertoltu Brechtovi a o tom, jak se jeho divadlo a myšlenky podepisovaly na našem divadle a myšlení. Studie zachycuje brechtovské stopy od předválečné éry (H. Haas, V+W, E. F. Burian) a války (Divadlo Větrník) přes léta šedesátá (brněnská Mahenka, divadla malých forem, I. Vyskočil) až po studiová divadla do roku 1989 (Provázek,