V opuštěném drážním domku, o který nikdo nestál, přebývají dva bezdomovci. Mají za sebou třeskuté zimy, kterépřežili jen s velkým úsilím, i horká léta, během kterých si připadali jako králové.

Básnické sbírky Ladislava Zedníka nejsou určeny k jednorázové konzumaci. Je potřeba pročíst se k nim opakovaným vstupováním do řádků: koncentrované a mnohovrstevnaté básně ostatně formálně ztvárňují to, na co se tematicky zaměřují: jsou to řezy časoprostorovými vrstvami osobní i nadosobní historie.

Před třiceti lety rodina musela uprchnout před totalitou a „normalizací“. Od té doby je vztah jejích členů poznamenán vším, co exil navždy zlomil. V průběhu let si všichni znovu vybudovali své životy, i když na různých kontinentech, s vědomím, že nejsou odnikud.

Dobrodruh Lukáš Matějček v částečně autobiografickém románu vypráví o tom, jak v osmnácti vyrazil z Ostravy poprvé do světa. Stopoval do Íránu, kde ho už po pár hodinách okradli o většinu věcí a zavřeli do vězení.

Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a?vydávání Kocourkova díla. Všechny tři texty spadají do autorovy tvorby „před“ jeho známějšími – a dodejme, že již vydanými – novelami a?romány (mj.

Dramatická, povzbudivá a svým způsobem objevná prvotina Barbory Kindlové. \"Letěla jsem švihem do nirvány, pak jsem padala do hrobu.

Dvacetiletá Karolína studuje filozofii a zdávají se jí podivné sny. Kdyby se jí nerozbil počítač a nebyla zoufalá, tomu cizímu klukovi, co ji oslovil v kavárně, by nikdy nenapsala.

Jiří Vogl v dopise adresovaném Josefu Rybákovi vzpomíná na Písek svého dětství a mládí ve 20. a 30. letech 20. století. Vykresluje živé město se svéráznými obyvateli a jedinečnou atmosférou.

Hlavní hrdinka nové prózy Terezy Semotamové žije v nespokojeném vztahu v cizině; po nevyjasněné smrti partnera se vrací do rodné země, kde však nemá kde žít (ostatně ani neví jak), a tak vezme zavděk skříní, kterou její sestra hodlá vyhodit. Skříň umístí do vnitrobloku a nastěhuje se do ní.

Děj fantaskní prózy je zasazen do blízké budoucnosti (konec 21. století). Lidská civilizace tehdy prošla (před více jak čtyřiceti lety), časy hlubokých systémových krizí, společenského chaosu, pandemií a lokálních válek. Lidé, ti kteří přežili, museli přehodnotit většinu dosavadních zvyků, samozřejmých daností a dosavadních způsobů existence.

Druhý svazek esejů s názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo obsahuje dva texty věnované umění románu: Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa (z knihy L\'art du roman, Editions Gallimard 1986). Na záložce se dočtete: \"Zapomíná se, že zakladatelem Novověku nebyl jen Descartes. Byl to též Cervantes.

Brilantní próza estetika, literárního vědce a významného překladatele je inspirována věcností a výrazovou sevřeností \"nového románu\". Na pozadí historických událostí 2. světové války vypráví tragickou historii české rodiny, z níž dodnes mrazí.

Autor pracoval od začátku 70. let takřka 40 let v České televizi jako produkční a tuto zkušenost s televizním prostředím zúročuje ve svém románu Volha. Z drobných vyprávění hlavního vypravěče – řidiče volhy, „panského kočího“ Standy Pekárka zde postupně vyvstává zvláštní svět tohoto podniku, stojícího jakožto nástroj ideologického působení v popředí zájmu každého režimu. Zajímavý a zábavný román, napsaný

Súbor deviatich poviedok ruskej dekadentnej spisovateľky, prináša reprezentatívny výbor toho najlepšieho, čo sa dá medzi literárnymi skvôstami prvého obdobia ruského symbolizmu nájsť.

Úsměvná knížka Františka Nepila Tělověda se stala inspirací a pobídkou k vytvoření netradičního almanachu o našem těle - odhlavy až k patě. Posbírané drobné postřehy a vtipné poznámky našich známých osobností tvoří z knihy vskutku milé dílko.

Prozaik a esejista J. Jedlička písal v 50. a začiatkom 60. rokov po dobu viac než dvanásť rokov listy svojmu staršiemu priateľovi Václavovi Wildovi.

Voľné pokračovanie úspešnej novely Viděno sudem od zaujímavého českého rockera, ktorý sa vo voľnom čase zaoberá písaním kníh podozrivej kvality s podozrivým dejom..

Novodobé epigramy jsou vydávány při příležitosti 190. výročí narození Karla Havlíčka Borovského, velikého kritika nešvarů dané doby. Inaše doba, ve které žijeme, se příliš neliší, jen vyhnanství v krásném slunném Brixenu pro kritiky režimu jsme častěji nahradili věznicí na Borech.

Česká literatura se nemůže pochlubit mnoha knihami, které by dosahovaly významu tohoto díla. Krvavý román je nejen svéráznou poctou dobrodružnému a brakovému žánru, raritní bibliofilií a živelným textem, jejž Váchal rovnou sázel, aniž si předem vypracoval rukopis.

Historie jedné rodiny, jednoho města a jedné továrny z doby konce Rakouska-Uherska a ve slavném dvacetiletí Československé republiky tak, jak ji ve svých zápiscích zachytil libeňský rodák ing. Bertold Neuman a do románové podoby převedl Miloš Urban.