Zahryznite sa do skutočného európskeho politického trileru. Tajné nahrávky. Prepisy telefonátov. Úskoky. Falošné úsmevy. A bezohľadné intrigy. Nahliadnite za oponu moci v nevšednom osobnom spracovaní bývalého gréckeho ministra financií Janisa Varoufakisa. Počas gréckeho krachu v roku 2015 sa európski lídri na spoločných stretnutiach snažili nájsť cestu a východisko z krízy. Vtedajší grécky minister

Schmidt Mária legújabb, Látlelet az orosz-ukrán háborúról című írásában arra a mindannyiunkat izgató kérdésre keresi a választ, hogy mégis mi és miért történik a határainktól nem messze 2022 februárja óta? Milyen út vezetett az orosz-ukrán háború kitöréséhez, milyen történelmi sérelmek, nemzetközi politikai célok, anyagi érdekek játszanak közre a konfliktus kitörésében és kezelésének mikéntjében? A

Ako naznačuje už názov, táto kniha je rozpravou o Marxovi, resp. o neomarxime, no zďaleka nielen o ňom. Názov monografie \"Späť k Marxovi?\" je skôr provokatívna otázka k dnešnej slovenskej spoločnosti vrátane vedeckej a filozofickej komunity.

„O koľko lepším miestom by bola Británia, ak by barónka Thatcherová nikdy neexistovala! Jej politika by bola menej znetvorená, spoločnosť menej nerovná, verejné služby menej zanedbané a konzervatívne médiá menej zúrivé. Bola by viac zmierená s Európou aj sama so sebou.

Kam se bude svět ubírat v 21. století? V knize Moc geografie v 21. století, bezprostředně navazující na mezinárodní bestseller V zajetí geografie, který ukázal, nakolik jsou možnosti každého národa omezovány a určovány řekami, horami, pouštěmi, jezery, oceány a množstvím dalších geografických a geopolitických faktorů, Tim Marshall nastiňuje, kde leží ohniska budoucích lokálních i globálních krizí a

Kniha je jedním z literárních pokusů vyhnout se teoretickým a praktickým úskalím ideje evropocentrismu z hlediska výkladu dějin politického myšlení. Byla obsahově rozdělena do dvou částí: obsahem první části je problematika příčin vzniku politických ideologií, pravdivosti a povahy ideologického poznání, kontinuity a diskontinuity ve vývoji ideologií, typologie politického myšlení a struktury a funkcí

Rakouský odborník na extremismus v politice prof. Walter Ötsch a novinářka Nina Horaczek napsali knihu čtivou, strukturovanou a s řadou praktických příkladů, které mohou přispět k tomu, že čtenář pochopí logiku populistického myšlení a bude se moci lépe orientovat v politických strategiích.

Paměti významných osobností jsou vždy pro čtenáře velkým lákadlem v naději, že se dozví něco navíc ze zákulisí mezinárodního dění. Mohou však být i nesmírně cenným pramenem hlubšího studia, neboť mnohdy doplňují to, co je možno poznat ze studia oficiálních publikovaných dokumentů a vědeckých prací historiků.

Kniha představuje výběr úvah o užitečnosti dialogu mezi akademickou sférou, politikou a nositeli vnější migrace, které s určitou přibližností můžeme zahrnout pod pojem česká diaspora. Text si neklade za cíl detailní popis vztahu ČR a dispora, nýbrž míří k podstatě věci, a především se vyjadřuje k tomu, co je třeba učinit, aby vztah ČR vůči těm, kteří se k ní jakýmkoliv způsobem hlásí, dostal oboustranně

Sborník textů napsaných v uplynulém roce osmnácti českými konzervativními autory (např. A. Tomským,R. Jochem, M. Semínem a dalšími), tedy lidmi, kteří - slovy profesora Weavera - nahlížejí všehomír ... jako soubor definic, jež usilují o své vyjádření v reálném světě.

Základní koncepty a termíny, s kterými obor mezinárodních vztahů pracuje a které aplikuje na všechny oblasti světa, jsou postaveny na pilířích západní intelektuální tradice. Autor se zaměřil na termín multilateralismu, který podrobil teoretické analýze včetně typologie pohnutek pro jeho výběr, jako vhodné formy spolupráce.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady?

Ve své zatím poslední esejistické knize polská autorka Jadwiga Staniszkis analyzuje aktuální téma vlivu globalizace na národní stát, a to zejména z pohledu fenoménu moci a proměny vládnutí. Dovozuje, že dnešní situace, charakterizovaná „strukturálním násilím\\\\ globalizace působícím na státy a společnosti postkomunistické Evropy, vyžaduje zcela nový způsob pojímání moci i její reflexe.

Zborník sa sústreďuje na tri štáty - ČR, Slovensko a Rakúsko... Analyzuje chápanie európskej otázky v programoch jednotlivých strán.

V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk. Velká pozornost je věnována ranému křesťanství, Augustinovi, byzantskému, arabskému a židovskému politickému myšlení, počátkům českého politického myšlení, zápasu mezi mocí světskou aduchovní v letech 1050 až 1200 a Tomáši Akvinskému.

Druhý svazek studie o diplomatických vztazích. Po popisu struktury a fungování amerického Department of State a U. S. Foreign Service na jedné straně a československého ministerstva zahraničních věcí na straně druhé, kterými se zabývala autorka v prvním svazku, pokračuje analýzou diplomatických jednání o významných mezistátních dohodách.

\'Thoughtful and intelligent\' Observer\'Inside the anti-political revolt that gave us Brexit and Trump\' Evening Standard\'Fascinating... Excellent.\' Literary ReviewIn the last few years the world has changed in unexpected ways. The power of radical ideas and groups is growing. What was once considered extreme is now the mainstream. But what is life like on the political fringes? What is the real

We live in an age of subterfuge. Spy agencies pour vast resources into hacking, leaking, and forging data, often with the goal of weakening the very foundation of liberal democracy: trust in facts. Thomas Rid, a renowned expert on technology and national security, was one of the first to sound the alarm. Even before the 2016 election, he warned that Russian military intelligence was \'carefully planning

Väčšina Američanov je presvedčená, že nacistické Nemecko porazili Spojené štáty a mnohí z nich si dokonca myslia, že Sovietsky zväz bojoval na strane Hitlera. V Európe búrajú pamätníky osloboditeľov z čias 2. svetovej vojny, z verejných priestranstiev mocní odstraňujú ideologicky “nevhodné” sochy, mainstream presviedča, že “humanitárne” bomby NATO v Juhoslávii pred 20 rokmi chránili ľudské práva. Na

Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie. Občané mají možnost vybrat si své zástupce podle jimi deklarovaných programů a podílet se tím na rozvoji a směřování své obce, země či regionu, v nichž žijí. Druhá světová válka znamenala velký politický otřes pro celou Evropu, a to nejen z pohledu materiálního, ale i duchovního. Ačkoli se problematika