Kniha určená široké veřejnosti představuje klasický pohádkový žánr poněkud netradičním způsobem, a to prostřednictvím příběhů ze současnosti. Hrdinou se může stát každý z nás.

Miluji své nepřátele - proto se nebojím, že si nějaké udělám. Prázdných lidí je všude plno.

Autobiograficky ladený román jedného z najväčších českých básnikov.

Jakkoli se v povídkách Kateřiny Rudčenkové mění místo, prostředí a čas, jejich hrdinky jsou pokaždé variantou jí samotné. Komplikované a neuspokojivé vztahy s muži střídají cesty po světě, ale především cesty do vlastního nitra skrze rozšířené stavy vědomí.

Svět Hrbáčových povídek je nejen podivuhodný, je podivný a taktéž plný podivínů. Chvílemi vypadá, že je opravdu dvojitým odrazem na naší sítnici, jindy se ale obří pyramidy dávných Inků oproti němu jeví pouhými pupínky na praeputiu.

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc.

Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce. Jediné, co má, je rybí šupina pro štěstí a doklad o tom, že je duševním dědictvím jistého Metoděje H., který ovšem tvrdí, že je to celé nějaký omyl.

Knížka o ženách a pro ženy. A pro silné muže.

Příběh statečné matky dvou dětí, kterou komunistický režim donutil k riskantní cestě za svobodou. Chtěla svému synovi splnit přání vystudovat architekturu, což bylo v tehdejším Československu s rodinným kádrovým profilem vyloučené.

Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání.

Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě) jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití

Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání.

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce.

Kniha je souborem esejů a úvah představitelů zemí Střední Evropy na téma problémů současné doby. Tématy jsou historická hodnocení starší i nedávné minulosti , úvahy o aktruálních výzvách, jimž Evropa čelí, filosofické eseje reflektující nálady současnosti.

Po čtenářsky úspěšných pamětech Staši Fleischmannové vycházejí Sny její sestry Olgy (* 1919), vynikající fotografky. Její záznamy snů se vyznačují věcností a milou atmosférou.

Marta Polopanna, to jsou autobiografickou formou popisované osudy tří generací autorovy rodiny. Tyto osudy se odehrávaly v časovém rozpětí minulého století.

Publikace obsahuje tři Tomášovy dopisy, doplněné o úvodní studie a bibliografii ke každému z nich. Prvnířeší problém přípustnosti přijímání peněz a vybírání daní od židů a křesťanů, druhý se zabývá praxí úvěrového prodeje a třetí stručně odpovídá na otázku, zda a za jakých okolností je dovoleno využívat astrologie.

Nové vydání slavné humoristické knihy, která pobavila již několik generací čtenářů, je podle ankety Knihamého srdce vítězem u českých čtenářů, tentokrát doplnil barevnými ilustracemi Adolf Born. Na jejích stránkách se dovíte, co se stane, když vás věrný sluha Saturnin přestěhuje z pohodlného bytu na loď, kde vás navštíví se svým synem Miloušem teta Kateřina,která omračuje spoustou přísloví a ráda by

Novela O rodičích a dětech (2003) Emila Hakla je vlastně dialogem otce a syna odehrávajícím se během jedné procházky po pražské Stromovce. Již o něco dříve v české literatuře vyšla jiná novela, která je také dialogem dvou lidí.

Ve svazku vycházejí dva klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834—1891). Jestliže v Arabeskách (1864) jsouv popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž opovrhuje maloměstská společnost, v Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a vypravěč promlouvá jako zapisovatel, ironický či satirický komentátorosudů malostranských obyvatel. Nerudovy