Autorka ponúka hodnovernú poéziu, jej básne poskytujú možnosť orientovať sa aj v zložitejších súvislostiach. Vo svojom debute tvorí obrazy, ktoré zachycujú niekedy až fantastický priestor mimo slov, to nepomenovateľné, čo sa zvyčajne odohráva v mlčaní. Pomyselnému ja nezáleží na mene, netrápi ho vlastná identita. Nečudo, tá sa rozvíja zakaždým nanovo. Nechýba mu odvaha vykresľovať veci zahalené tajomstvom,

Sbírka poezie plzeňského básníka. Druhé vydání autorovy prvotiny, která poprvé vyšla jako samizdat v roce 1979. Nyní vychází v edici Radbuza.

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to přece jinak – ale to už nevíme, přeznačila to paměť i všechno, co následovalo. A co někdy následovalo právě proto, že jsme si minulost zapamatovali špatně. Sbírka o pasti paměti, vzpomínce jako přibližné mapě času i o „zlaté lásce zkratek“ a období

Hledání opory v proudu, který nás strhává. Klimatická změna, sucho, ale i jiné krize nás proměňují a je stále těžší nalézt zdroje rovnováhy.

Dokonalé zviera(nie) je dielom dokonalým, pre každého milovníka krásnych kníh a poézie hĺbok a výšok života. Opus magnum najvýznamnejšej poetky dnešného Slovenska prináša ojedinelú víziu sveta ako svet rozhovorov s blízkymi.

Vzal jsem jeden den mladého osmnáctiletého člověka, pohlavně zralého a znalého a taky zrovna civilizačně opásaného smrtícími zbraněmi, za měrnou jednotku – míru dne lidského bytí, odkdy se nashromažďovaná energie začíná masově spotřebovávat na nadosobní udržení rodu a právě tak ovšem na nadosobní dosažení individuality… Empirickou křivku „biologického času“ jsem pomocí analytické geometrie matematicky

Sbírka 65 jednostránkových, vesměs velmi úsporně psaných básní. Autorka tíhne k čím dál větší sevřenosti, návaznost na její předchozí sbírku Úzkost na kost je nesporná, základním tématem je nadále láska a smrt, ztotožnění s ohroženou přírodou a \"nesmír smíru\" s ubýváním vlastního života v nevlídném, přirozeným hodnotám nepřejícím prostoru a čase.

Nová zbierka Richarda L. Kramára je básnickou mapou identity v pohybe. Úchopový inštinkt do slovenskej poézie prináša jazykovo vybrúsenú a obsahovo originálnu poéziu, ktorá sa nebojí experimentovať; v duchu toho najlepšieho nielen z tradície anestetickej poézie (avšak s nezameniteľne vlastnou originálnou poetikou) skúma komplexné a krehké témy vnútorného vývoja a prerodu subjektu projektovaného aj

Gerhard Rühm (*1930) patří ke klíčovým postavám evropské literární neoavantgardy. Studoval hudbu, specializoval se na dodekafonii a orientální hudební postupy, v padesátých a šedesátých letech byl členem legendární Wiener Gruppe, později působil v Berlíně a Hamburku, dnes žije a tvoří v Kolíně nad Rýnem.

Súbor lyrických textov, krátkych príbehov a reflexií každodennosti. Autorka v rámci originálnej básnickej licencie hľadá súvislosti medzi na prvý pohľad nespojiteľnými pojmami, ako sú realita a mágia, mystika a matematika, alebo dočasnosť a večnosť.

Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“, představuje mistrovu poezii (výjimečně i v próze) od juvenilií po senilie. Zahrnuje verše z oficiálně vydaných sbírek (například Dvakrát opakované ňadro, 1999; Poddůstojníky,

Kniha prírodnej lyriky od majstra nepísania.

Poézia Vladimíra Roya (1885-1936) vstrebáva do seba podnety slovenskej literárnej moderny a kultivuje ich sebe vlastným introspektívnym spôsobom. Básnika lákala monumentálnosť básnickej apelatívnosti no omnoho viac vyhľadával a rozvíjal možnosti poézie pri zachytávaní jemných poryvov v duši človeka, najmä v stave vypätia a rozochvenia.

Maja Vidmar (1961, Nova Gorica) sa narodila na slovinsko-talianskej hranici, slovenistiku a komparitistiku vyštudovala v Ľubľane, kde dodnes žije a pôsobí v slobodnom povolaní. Na svojom konte má 7 básnických zbierok a jej poéziu v Slovinsku považujú za \"antologistickú\". Za básnickú zbierku Prisotnost získala prestížnu Jenkovu cenu aj Cenu Prešernovej nadácie.

Poéma inšpirovaná eucharistickým tajomstvom sláveným v Cirkvi po všetky časy nacelom svete ponúka čitateľovi hlboký básnicko-filozofický pohľad na svet a na človeka cez prizmu Boha darúvajúceho sa v kúsku chleba. Autor vo svojich obrazoch vychádza z reflexie biblického podania i neskorších kresťanských legiend.

Pražská výtvarníčka a \'pokušiteľka písania\' vo svojej novej zbierke básní a krátkych próz využíva svoje mimoriadne schopnosti pozorovania.

Sbírka básní (poprvé vyšla v roce 1913), v níž teprve dvaadvacetiletý autor bilancuje svůj život a z pozice zmoudřelého člověka a vzpomíná na své mládí. S autorovými ilustracemi.

Dielo je výberom približne z dvesto Smrekových básní. \'So mnou nič neporadíte si.

Básně z konce Verlainova života ve vynikajícím překladu Gustava Francla. Paul Verlaine byl jako člověk jedno velké, zraňované, trpící a bezmocné srdce. Díval se na vše nikoli očima a rozumem, ale právě prizmatem srdce, jež se muselo utíkat ke snu. O „pádech srdce“ říká sám básník, že, „byly jedinými prvky té bouře, kterou byl jeho život“. Tyto životní bouře se ovšem transformovaly v neuvěřitelně podobu

Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho podobu, ani osud před deportací do terezínského ghetta, a přece nad hloubkou jeho veršů člověka zamrazí. Básně Hanuše Hachenburga, z nichž více než třetina je publikována vůbec poprvé, byly napsány jako příspěvky do čas opisu Vedem, tajně vydávaného třinácti až šestnáctiletými chlapci v terezínském ghettu v letech 1943-1944. Jejich oprášení a zveřejnění chápeme jako hold