Dílem autenticky, dílem v tvůrčí nadsázce zobrazuje Eduard Tomáš ve svém biografickém románu postavy a děje ze světa české jógy a mystiky minulého století. Duha v zrcadle tak kromě nadčasového duchovního poučení přináší lehce zašifrovanou, avšak velmi cennou zprávu o mystickém kvasu doby.

Byť to může znít sebepodivněji, to jediné, co může momentálně dát Evě Petry Soukupové pocit svobody, jsou smažená kuřecí křidélka – alespoň to si myslí její nejlepší kamarádka Renata. V případě Karla, hlavního hrdiny povídky Petry Dvořákové, je situace mnohem jednoznačnější.

Richard místo do školy chodí do hospody, Jindřiška shání omluvenku na venerologii, Veronika zase místo školy na gynekologii zjišťuje, jestli není náhodou těhotná s Honzou. Aleš si vzal Marcelu, protože byla tehdy na lyžáku tak neodbytná, Anita jede na romantický čundr se dvěma spolužáky.

Je lepší alkoholismus nebo snobismus? A co něžná tyranie nedělních návštěv a povinných bábovek?

Ženy, které spáchaly zločiny. A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou.

Od dětské nemocnice až do Štefánikovy čtvrti běží Merhautova ulice, jedna z nejdelších brněnských ulic. Ale když se zeptáte náhodného chodce, po kom je pojmenována, nejspíš se dozvíte, že po nějakém politikovi.

Strašidla a mytické bytosti, objevující se pověstech a v pohádkách většinou vyvolávají děs a hrůzu. Zjevují se na nejrůznějších místech a v různé době a podle svého charakteru straší, některá konají dobro, jiná škodí.

Soubor úsměvných historek vypovídá o první republice, její politické a společenské atmosféře. Karel Engliš popisuje mnohé významné osobnosti politického života, například Tomáše Garrigua Masaryka, Antonína Švehlu, či Jana Malypetra, i řadu událostí první republiky s vtipem a elegantním nadhledem.

Krajina a příroda vypadaly na internetu nedotčeně, průzračně, nádherně, mimo veškeré kategorie. Ihned jsem zatoužila ještě jednou, naposledy, překonat sebe sama, své strachy z létání, výšek, z neznámého, ze své kondice a věku – a jet.

Příběh je osobní vzpomínkou autora na události od květnového povstání v pětačtyřicátém roce do osudové nociz 20. na 21. srpen 1968. Je sestaven z událostí, které autor zažil nebo se o nich dozvěděl z otcova deníku, a které jsou pro onu dobu typické.

Na přelomu léta a podzimu dramatického roku 1953 se na provizorní ošetřovně jednoho vězeňského bloku jednohojáchymovského lágru denně střetávají čtyři jeho nedobrovolní obyvatelé tří národností: český židovský lékař, jenž už přežil Osvětim a pochod smrti a nyní situaci čelí osobní statečností a humorem, československý hokejový mistr světa, odsouzený za špionáž,vlastizradu a dezerci, kápo německé národnosti

Píše se rok 1946. Od konce války uplynul právě rok.

Něco za něco je poutavý román, ve kterém autorka s nevšedním porozuměním, psychologickými znalostmi a řemeslnou zručností, líčí příběh jednoho rozpadajícího se manželství z pohledu tří žen - manželky, milenky a tchýně. Člověk nikdy předem neví, jakou podobu má štěstí, a proto ani hlavní hrdinka knihy čtyřicátnice Martina netuší, že tragédie, jíž prochází, může nakonec přinést i něco dobrého, a možná

Jen málokdy je cesta k velkému maléru dějin vylíčena tak citlivě jako v knize Miloše V. Kratochvíla Evropa tančila valčík, která vychází ke stoletému výročí sarajevského atentátu a začátku první světové války. V dějových liniích, rozvíjených ve Vídni, v Čechách, v Německu a Rusku, se lidé před prahem první světové války blíží velké katastrofě.

Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o \"čase nad propastí\". Navazuje volně na autorovy esejistické svazky Krysy v Hadrianově vile (2004) a V aréně prachu, stínů a večerů (2010), ale liší se od nich výraznou koncentrací na problematiku současného globálního a virtuálně koncipovaného světa. Proč nás

Knihu žertovných aforismů Jiřího Oliče doprovázejí veselé ilustrace Jaroslava Róny.

I slunná strana života má své stíny. Nebo jsou o tom přinejmenším přesvědčeny hrdinky tří povídek v nové knížce Martiny Formanové.

Radima Kopáča a Jana Nejedlého spája literárna kritika, publicistika a editorská činnosť. V súčasnosti sa stretávajú na portáli českej literatúry www.czlit.cz.

Kniha, ktorá vznikala ako predloha scenára rovnomenného televízneho seriálu, patrí medzi najlepšie romány zaoberajúce sa fenoménom emigrácie. Jej dej sa začína v roku 1983, kedy v deň letného slnovratu utečú najrôznejšími cestami zo svojej vlasti do Rakúska dve rodiny a niekoľko jednotlivcov, Čechov i Slovákov, aby hľadali šťastie vo vysnívanom slobodnom svete.