Vánoce jsou tradičně nazývány svátky klidu a míru, pro hrdiny povídek devíti soudobých českých autorů je to ovšem spíše období plné nejistot, pochyb a často také tíživé samoty. Ale kdy jindy věřit ve šťastné konce než právě o Vánocích?

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako nejednoznačným

„Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on,

Nebyl to však stesk, který by se dal vyléčit pouhým návratem někam a objetím, byl to temný a neutěšitelný druh stesku po promarněném čase, po tom, co jsme neudělali, co jsme neuměli docenit a dostatečně prožít, co nám navždy uniklo, když jsme byli rozptýleni věcmi nekonečně méně důležitými.

Cizinec na pobřeží není zvlášť veselá knížka, ačkoli je vyprávěna humorným jazykem. Autor v ní s nadhledem a bez sentimentu na miniaturní ploše předkládá velká a tragická témata lidské existence, doprovází člověka opuštěného v davu, bloudícího katastrofami moderní doby. Většina z „38 miniatur“ je inspirována životem v emigraci; texty, v nichž čtenáři s důvěrou svěřuje tu nejosobnější zkušenost, potvrzují,

Tady někde to musí být. Jen kdyby pořád nepršelo. Dobré dvě hodiny jsem se prodíral houštím promočený na kost, než jsem to našel. Hromada kamení, děravý hrnec a pár střepů. A také zbytky usazení hřídele mlýnského kola. Tak tady to bylo. Tady žil ten mlynář, o kterém mi vyprávěl kostelník, co mu zbořili kostel. Ještě najít tu jabloň. Déšť už mi nevadil. Střípek po střípku jsem si dával dohromady zapomenutý

Nový humoristický román Ivana Krejčího vás zavede do slunné Itálie, kde si hrdinové příběhu plní své cestovatelské, literární a mnohdy i erotické sny. Plány jedné české rodiny na dovolenou v Toskánsku se obrátí vzhůru nohama v okamžiku, kdy otec vytáhne z hořícího auta italského hraběte a ocitne se v nemocnici. Režie cest zbytku Čechů se ujme mladý syn hraběte, který jim pomáhá poznat krásy svého rodného

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristickosatirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do

Dojemné příběhy našich oblíbených autorů první poloviny minulého století jsou poznamenány proviněním, přinutí nás ale zamyslet se nad tím, jakou vinu nesou hrdinové povídek, když se dokázali postavit okolnímu světu i rodině, když toužili po prostém štěstí ukrytém v opravdové lásce a čistém svědomí, jak těžký hřích nese děvče, jež vyrostlo bez pomoci v bídném prostředí a úplné nevědomosti…

Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, pro změnu ovládaného a poblázněného rozdrceným

Příběh mladého alkoholika, kterému se v opilosti začne zjevovat mluvící pes. Časem si mladík na psa zvykne a bere ho nejen jako existující bytost, ale i jako svého přítele. Reálný život ale není této podivné dvojici zrovna kladně nakloněn.Ve skutečnosti zosobňuje pes alkoholikův pud sebezáchovy, jeho druhé já, které se ho snaží přimět k abstinenci.Pokud ale mladík svého psa poslechne, už ho nikdy neuvidí

Vydejte se spolu s autory do nefalšované kanadské divočiny! Především láska k přírodě způsobila, že se manželé Žídkovi v osmdesátých letech rozhodli odejít z Československa, kde se setkávali s neutěšeným a stále se zhoršujícím stavem životního prostředí, do Kanady. Text doprovází bohatá fotografická příloha.

Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou

V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím. Jeho myšlenky usilují o co největší výstižnost a úplnost, styl je stejně vytříbený jako v jeho nejlepších povídkách. Líčení skandinávské přírody připomíná

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak,

Souboru povídek dominují obrazy obyčejných osudů ve všedních situacích, které tak často odhalují marnost, bezvýchodnost, úzkost z budoucnosti. Postavy své banální rutiny provázejí dialogy plnými intrik, zástěrek i manipulací, komentáři, jimiž klamou sebe i své blízké. Jen tak mohou v tomto světě obstát. Protože jinak nic není.

Dopis ze záhrobí je spasitelné rozjímání o smrti. Jde o příběh mladé ženy, Anny, která nečekaně zemřela, ocitla se před Bohem při soukromém soudu a byla odsouzena ke strašlivé věčnosti utrpení v pekle. Anna o svém osudu vypravuje v dopise, který ve snu předává své přítelkyni Claire. Dovedete si představit Claiřin úlek. O nehodě a náhlé smrti své známé se dozvěděla teprve ten den ráno. Znepokojilo ji,

Autor Zdeněk Vlk *1972 (spolu se svými spoluautory Ježibabou, B., a za nevhodné účasti opilého papouška) se ve svém osobitém a experimentálním díle pokusil navázat na svůj předchozí román Přítel žehu. Podobně i zde je osou příběhu nepodařený pokus o napsání milostného příběhu tentokrát nás tento milostný příběh - novátorsky sepsaný barevnou prózou - zavede do Mokré čtvrti.

Příběh mladé české emigrantky za druhé světové války, která si v Londýně vytvořila milostný vztah ke dvěma bratrům, ale za manžela si může zvolit jen jednoho z nich. Z Československa prchala s rodiči před Hitlerem na poslední chvíli. Její otec pracoval na ministerstvu zahraničí a stejné místo u Jana Masaryka má zaujmout i v Londýně, až bude uznána exilová vláda, ale prozatím Hrachovcovi přežívají,

Soubor Panoptikum hříšných lidí je druhou knihou z třídílné série spisovatele Jiřího Marka, kterou doplňují Panoptikum starých kriminálních příběhů a Panoptikum Města pražského. Soubor povídek obsahuje další případy rady Vacátka a členů mordparty, inspektorů Bouše, Mrázka a Brůžka. V každém příběhu díky jemnému humoru a jazykovému mistrovství Jiřího Marka opět ožívá nostalgický svět prvorepublikové