Kolektivní studie Mudrosloví v archaických kulturách obsahuje sedm statí předních českých historiků náboženství, z nichž čtenář může získat přehled o počátcích, základních podobách a proměnách mudrosloví v sedmi vybraných archaických kulturách. Jednotlivé příspěvky mapují mudrosloví od jeho nejlidovějších a nejjednodušších projevů (jako jsou třeba přísloví) až po vysoké formy mudroslovných výroků a

Csak az ember mezítelen és csakis ő lehet az. Ezáltal még jobban megmutatkozik lényege, csakúgy, mint félelmetes magányossága a Teremtésben. Az akt az öltözetnél sokkal inkább megtestesíti a civilizációs fordulatot. Az akt kiemeli az embert a természetből és tudata magányába zárja. A nyugati világ klasszikus tájképfestészetében a meztelen test sohasem olvad egybe a természettel. Ezzel szemben a kínai

Adorno, který vystupoval proti výkladovým systémům, zde podává v podstatě úplný a originální estetický systém. Od vztahu umění estetiky a společnosti v prvních i posledních kapitolách se autor velmi zásadně vyslovuje ke vztahu krásna přírodního a uměleckého, ke kategoriím krásna a ošklivosti, k subjektivním a objektivním stránkám uměleckého díla, k jeho soudržnosti a smyslu, ke zdánlivosti, záhadnosti

Autor se v knize snaží představit problém občanské společnosti jasně, poutavě a při maximálním využití interdisciplinárního přístupu s rovnoměrným zastoupením aspektů filosofických, historických, politologických a sociologických.

Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné. Mnoho současných lidí myslí právě tímto způsobem. Avšak v takovém případě je nutné pro jejich mentální činnost vyhradit jiné označení než myšlení třeba pragmatické přizpůsobení

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Názov, Objekt, Otázky, Hypotéza, Ciele Čo je hodnota, ako môžeme o nej hovoriť? Moderné hodnoty - hodnoty v moderne Hodnoty v zornom poli filozofie

Má-li člověk výběr mezi dobrem a zlem, nutí ho to k zamyšlení nad tím, co která z možností skrývá a kam ho přivede. Ale je důležitou podmínkou, aby o těchto odpůrčích silách věděl, aby znal jejich působnost i cesty, jak v lidských článcích působí. A samozřejmě také, jak se proti nim postavit. Jenže co je z jednoho pohledu dobré, se může z jiného úhlu pohledu zdát špatné. Pro člověka je nutné, aby si

Heidegger szerint „amikor a technika a földgolyó legtávolabbi csücskét is meghódította és gazdaságilag kizsákmányolhatóvá tette, amikor az idő (…) csupán gyorsaság, pillanatszerűség és egyidejűség, az idő mint történelem pedig teljesen eltűnt valamennyi nép ittlétéből, amikor a bokszoló a nép nagy fiának számít, amikor a milliós tömeggyűlések győzelmet jelentenek – akkor, igen, még akkor is mint valami

Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse. Jedná se proto o autora, který má všechny předpoklady pro napsání výborné knihy o Arendtové - a to se mu plně povedlo. Jak uvedl jeden

Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící. Vybraná série Freudových děl představuje korpus dat, jímž nás autor chronologicky provází. Obsahová osa knihy je výsledkem určitého předběžného čtení Freuda a programového přístupu

V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. („Bel“letrie)

A Platón és Európa a szerző legfontosabbnak számító műve, mely a saját otthonában, illegálisan tartott előadásainak a gyűjteménye. A munka első alkalommal jelenik meg magyar nyelven. „Bizonyos körülmények között az ember képes lenne arra, hogy legalább az emberi világot tegye az igazság és az igazságosság világává. Hogy ezt mi módon lehet elérni – épp ez a lélek gondozásának a tárgya. […] És ebben

René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství, v jejichž pozadí viděl obrysy univerzální, primordiální Tradice. Lidstvo podle Guénona podstupuje proces sestupu z duchovního zlatého věku, kdy veškerý

Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno

Ki gondolta volna, hogy Newton többet foglalkozott a Biblia tanulmányozásával, mint korszakalkotó tudományos kísérleteivel? Még kevésbé gondolnánk, hogy meg volt róla győződve: az utókor a vallásos témájú írásai miatt fog emlékezni rá, nem a modern fizikát megalapozó felfedezései miatt. Ha belelapozunk fizika-, kémia- és biológiakönyveinkbe, sorra találjuk azokat a tudósokat, akik csodálattal hajoltak

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, které nebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Tato monografie popisuje teoretická východiska k problematice tělesného sebepojetí a přináší také výsledky výzkumů realizovaných pracovišti obou autorů (tělesné já adolescentů, vysokoškoláků, dospělých, klientů plastických chirurgů…). Zabývá se problematikou sebepojetí člověka a jeho identitou. Zvláštní pozornost je věnována tělu a jeho filosofickému, biologickému, psychologickému, sociologickému i

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar. I tam, kde básně nejsou postaveny na rytmu a rýmu, zbarvují je odstíny zvuku, srážejí se do aliterací, krystalizují v hříčky, hutní metaforami a vytvářejí smyslově naléhavou krajinu, jež je zároveň krajinou ducha.

V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné.