Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po

Úcta stínu Bílé hory Byla to významná událost ona staroměstská exekuce, bylo to svým způsobem vyburcování lidu, jakým dokázali na pokraji smrti oslovit celý český národ. Odkázali mu své poselství. Pojďme být hrdi i dnes na to, že žijeme v Česku a věřit, že pravda zvítězí. 27 statečných českých pánů nám ukázalo cestu. Naše země je krásná a má smysl se za ni prát.

Zborník z rovnomenného medzinárodného seminára „1988 – Rok pred zmenou“, ktorý sa konal 18. novembra 2008 v Bratislave, prináša odborné príspevky historikov zo Slovenska, Čiech a Poľska o situácii v roku 1988, ako aj príspevky z diskusie predstaviteľov vtedajšej opozície. Publikácia obsahuje aj dokumenty, ktoré dopĺňajú jednotlivé štúdie a podávajú ucelený obraz o reforme Štátnej bezpečnosti v r. 1988

Sborník odborných studií z konference Věda v Československu v letech 1945-1953 je tematicky rozdělen do deseti kapitol : vysoké školy, vznik ČSAV a proměny vědeckých institucí, slovenské a polské paralely, věda a kultura, věda a politika, společenské vědy, historiografie, věda a film, přírodní vědy, vzpomínky pamětníků.

Kniha komplexně zpracovává drogový problém v Československu od roku 1938 do roku 1989, kdy u nás byly u moci totalitní režimy – vláda Protektorátu Čechy a Morava, kontrolovaná německými okupanty, a poté komunistický režim. Publikace je rozdělena do tematických bloků obsahujících nástin mezinárodní situace a poté rozbor stavu v Československu.

Výstavný katalóg „Pozri, Prešporok!“/„Look, Pressburg!“ autoriek Lucie Almášiovej a Patrície Ballx rozpráva obrazový príbeh mesta Bratislavy, resp. Prešporka. Predstavuje ho prostredníctvom vybraných výtvarných diel z oblasti grafiky a maliarstva od 16. až po 19. storočie, a zároveň aj prostredníctvom historickej fotografie 19. storočia.

Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech. Předkládaná interpretace městských nepokojů v 15. a 16. století spojuje přístupy moderní urbánní historiografie s rozsáhlou archivní heuristikou.

Kniha usiluje o nový vhled do tématu romské menšiny, ve kterém se obrací na vztah křesťanských církví k Romům. Po stručném přehledu života Romů a postavení církví na českém území od roku 1918 do současnosti následuje rozsáhlý výzkum obsahující statistické údaje zahrnuté v tabulkách a grafech (zmapování situace ve vybraných církvích a vybraných lokalitách ČR). Závěr knihy obsahuje rozhovory se zástupci

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území.

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury.

Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj vztahu tradicionalisticky zaměřených autorů k dobové společnosti. Ve středu zájmu se přitom neocitají pouze estetické či společensko-politické debaty, ale také způsob, jak se autoři uvedených časopisů

První díl souboru kratších textů Petra Pitharta přibližuje třicetileté období šedesátých až osmdesátých let 20. století. Po ukázkách z mladických básnických pokusů shrnuje autorovu polemickou publicistiku v Literárních listech roku 1968, samizdatové texty a záznamy debat v disentu, stati z exilových periodik i „zprávu o stavu společnosti“ z října 1989, která předpověděla to, co si z minulosti poneseme

Dějiny účetnictví nemají v české knižní produkci zvlášť hojné zastoupení, a i proto je kniha Pavly Slavíčkové Účetnictví mezi tradicí a racionalitou od středověku do počátku 18. století v jistém smyslu unikátní. Jejím záměrem je na základě analýzy širokého spektra soudobých historických pramenů seznámit čtenáře s podobou nejstarší účetní soustavy používané na našem území, vysvětlit, v čem spočívala

Publikácia obsahuje zoznam viac ako dvestošesťdesiat významných osobností, pochovaných na modranskom cintoríne. Príhovor v publikácii napísala ThMr. Anna Adamovičová, ev. a. v. farárka.

Monografia prináša odpovede na viacero z dodnes nezodpovedaných otázok z oblastí formovania moderného slovenského národa a aktivít slovenského národného hnutia. Ponúka tiež niekoľko nových a pozoruhodných interpretácií slovenských dejín 19. storočia.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace prezidenta Beneše počátkem října 1938

Druhý svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován čtrnáctému století, které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV.

Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.-1419 aug. 16.) je ediční řadou, která zpřístupňuje listinný a listový materiál archivů z doby Václava IV.

Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let.