Bieloruská literatúra patrí medzi najmenej prebádané slovanské literatúry. Preklady takmer neexistujú a všeobecné povedomie o tejto krajine sa blíži k nule.

Vtipná, inšpiratívna a prekvapivá kniha psychoterapeutky a novinárky vás zavedie do zákulisia terapeutických sedení, pri ktorých jej pacienti (a ona sama) hľadajú odpovede. Lori Gottliebová je terapeutka, ktorá lieči pacientov v súkromnej ambulancii v Los Angeles, no pre osobnú krízu sa jej svet zrúti ako domček z karát.

Na začátku byl dopis jedné mladé dívky jednomu slavnému režisérovi. Tou dívkou byla Anne Wiazemská, režisérem Jean-Luc Godard.

Nový román autora světoznámých bestsellerů Muž, který chtěl být šťastný a Den, kdy jsem se naučil žít své čtenáře tentokrát překvapí: Představte si, že žijete ve světě, kde moc a vládnoucí elity ve jménu obecného blaha a „pro vaše dobro“ neustále zmenšují už tak dost okleštěný prostor vaší svobody. Používají důmyslné techniky manipulace, aby vás přiměly chovat se tak, jak potřebují; čas od času ve

Dve novely L.N.Tolstoja čitateľa uvedú do bojov na Kaukaze. Obidve konfrontujú predstavu o bojovej sláve a pocity nadradenosti nad rodovým usporiadaním kaukazských kmeňov s realitou a krutosťou skutočnej vojny, v ktorej veľmi málo záleží na sláve a v ktorej je niekedy ťažko odlíšiť víťaza od porazeného.

Pantagruel, „první arcidílo moderní komičnosti“ (F. X. Šalda) líčí svéráznou cestu hlavní postavy za poznáním. Stavba románu poskytovala autorovi spoustu příležitostí k satiře na všechny oblasti soudobého života a středověkého myšlení, jako byly scholastická teologie a logika, mnišství a katolická askeze, protestantské puritánství i doznívající rytířství, kromě toho je i parodií na soudobou literaturu

Debutová sbírka povídek jednoho z největších současných autorů weird fiction, velmistra hororového žánru, spisovatele, který od osmdesátých let minulého století spřádá podivné příběhy, v nichž z nočních můr vystupuje iracionalita existence. Ligottiho svět obývají posedlé postavy všemožných doktorů, umělců, profesorů, psychiatrů a psychopatů, protagonisté žijící v omšelých anonymních městech s pokřivenými

Vtipné, na zamyslenie aj znepokojujúce. Neurológ David Eagleman popustil uzdu svojej fantázie a ponúkol nám štyridsať možných pohľadov na to, ako by mohla vyzerať naša existencia po smrti.

Vypravěč románu je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění.

Jmenuji se Maryte – věta, kterou se šestiletá Renata naučí litevsky a opakuje ji jako zaříkadlo proti všemu zlému. Pochází totiž z městečka ve Východním Prusku, z dnešní Kaliningradské oblasti, a má tu smůlu, že je Němka.

Osudy mladých ľudí i osud Československa sa odvíjajú paralelne. Hlavní hrdinovia románu ovplyvňujú vývin udalostí v roku 1989, no revolúcia zasiahne aj do ich súkromných životov.

Jmenuji se Saša Saveljev. Chodím do druhé třídy a bydlím u babičky a dědečka.

V románové tvorbě britského nobelisty Kazua Ishigura představují Neutěšenci (The Unconsoled, 1995) význačný předěl. Po světově úspěšném Soumraku dne (The Remains of the Day, 1989, č. 1997), jemuž předcházela dvě raná díla s japonskou tematikou, Vybledlá vyhlídka s kopci (A Pale View of Hills, 1982, č. 2018) a Malíř pomíjivého světa (An Artist of the Floating World, 1986, č. 1999), se autor rozhodl

V roce 1946 se mladý švédský novinář a spisovatel Stig Dagerman vypravil do Německa a v pozoruhodném svědectví zachytil, jak smíšené pocity v něm válečné trosky vyvolávají: zkoumá utrpení, nenávist i vinu. Situace, v níž návštěvník na podzim roku 1946 zastihl německý národ, byla stručně řečeno taková, že vyvozovat z jeho ideologického postoje jakékoli závěry se jevilo jako morální nemožnost.

Román o manželstve a putách, ktoré nás zväzujú, napísal jeden z najpopulárnejších talianskych súčasných spisovateľov. Vandino a Aldovo manželstvo sa tak ako mnoho iných nevyhlo nástrahám rutiny, vyčerpania, chladu.

Román Na ostří nože je vyzrálou ukázkou Maughamova umění. Je to příběh mladého Američana Larryho Darrella, který se jako letec dobrovolně účastnil první světové války.

Tri romány, ktoré vznikli v rôznych obdobiach, dva posledné sú nedokončené. Autorka aj v nich vykresľuje neľahké osudy ženských hrdiniek v Anglicku v 18. a 19. storočí, hoci román Watsonovci sa z tohto rámca trochu vymyká, opäť nechýbajú detailné opisy charakterov i prostredia, a aj tentoraz čitateľom ponúka množstvo postáv. Od jej predchádzajúcich próz sa však odlišujú Austenovej pohľadom na svet

Urozená mladá dáma, a stát se malířkou? Dívka z přední rodiny a živit se samostatně štětcem a barvami?

Jediný román kultovní americké básnířky Sylvie Plathové Pod skleněným zvonem vznikl v roce 1962 – údajně hektickým tempem – a vyšel pod pseudonymem Victoria Lucas v lednu 1963, pouhý měsíc před dobrovolnou smrtí autorky. Kniha se dnes počítá k americké klasice a bývá stavěna především do sousedství Salingerovy přelomové prózy Kdo chytá v žitě.

Život v New Yorku sa Cleo vymkol z rúk. Každý druhý večer trávi na párty, ale doposiaľ nikoho poriadne nespoznala. Čoskoro jej vypršia študentské víza a nemá peniaze ani na cigarety. Všetko sa zmení, keď stretne Franka. Mladá britská výtvarníčka a o dvadsať rokov starší muž z reklamky sa ocitnú v romániku, s ktorým nikto nedokáže držať krok. Po pár mesiacoch sa vezmú a popri komplikovanom vzťahu tejto