Základné vývojové tendencie slovenského myslenia o preklade.

Kniha přináší původní soubor filosofických, estetických a literárněteoretických pokusů o výklad díla Samuela Becketta od českých i zahraničních autorů, mimo jiné od významného divadelníka a Beckettova spolupracovníka Stana Gontarského nebo od proslulé literární teoretičky z Berkeley Ann Banfieldové. Různorodost teoretických východisek (těžícíchz kontinentální i analytické myšlenkové tradice) a mezioborový

Studie, publikovaná poprvé v italštině v roce 1999, sleduje několik klíčových tendencí v procesu utváření moderní české kritiky a literární historiografie na přelomu 19. a 20. století (1883–1918). Poukazuje na vzájemné působení estetického myšlení, literární kritiky a historického studia literatury především ve vztahu k problému realismu. Interpretace dějin české literatury, kterou na přelomu 19. a

Pravicový radikalizmus a nepriateľské postoje v spoločnosti sú javy, ktoré sa kontinuálne menia v čase i priestore na globálnej i regionálnej úrovni. Verejné i odborné diskusie na túto tému často nasledujú po sociálnych a politických zmenách, ktoré determinujú vznik rôznych subjektov reagujúcich na negatívne nálady v spoločnosti.

Kniha přináší literární záznamy snů z let 1949 až 2013. Autor si své sny začal zaznamenávat z podnětu básníka JanaKameníka (Ludmily Maceškové) a stejně jako ona se ze studia a pochopení vlastních snů snažil dobrat duchovní podstaty světa a dát co nejpoctivější podobu své životní mystické Cestě.

Ladislav Bartolomeides (1754–1825) si svojou literárnou tvorbou spätou so širším spektrom vedeckých disciplín – s pedagogikou, etikou, históriou, geografiou, prírodovedou a teológiou – získal uznanie v habsburskom štáte už za svojho života. Jeho beletristickú tvorbu možno dnes prezentovať iba prostredníctvom jediného zachovaného diela Rozmlouvání Jozefa Druhého s Matějem Prvním Korvínus řečeným v království

Príležitostné žánre zostávali v slovenskej literárnej historiografii doposiaľ na pokraji záujmu a takmer bez reflexie, a to i napriek tomu, že v súvekej kultúre plnili významnú funkciu v kultúrnej komunikácii, ktorá súvisela s aktuálnou dobovou politickou a spoločenskou situáciou. A tiež napriek ich výpovednej hodnote smerom k tzv. malým dejinám, teda k udalostiam v životoch rodov, rodín, osobností,

Hamburský básník a myslitel Barthold Heinrich Brockes napsal asi nejrozsáhlejší básnické dílo německé literatury, devítisvazkový soubor Pozemské potěšení v Bohu (1721–1748), v němž vytvořil jeden z klíčových mostů mezi německým barokem a osvícenstvím a mezi koncepty osvícenského filozoficko-náboženského myšlení a krásnou literaturou. Představuje duchovní a společenský pohyb v Hamburgu, který díky infiltraci

Monografická práca z oblasti literárnej vedy Literatúra ako existenciálna komunikácia, ktorej autorom je prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc., skúma súvislosti medzi tvorbou umeleckej literatúry (poézie a prózy), literatúry faktu, filozofickými východiskami a autorskými zámermi tvorcov.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském \"novém románu\") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce). Publikace je syntézou autorova

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Zkušený arabista prof. PhDr. Jaroslav Oliverius, CSc. mapuje vývoj české arabistiky, která je pevně spjata s Univerzitou Karlovou.

Angelika Corbineau-Hoffmannová (1949), profesorka srovnávací literatury na univerzitě v Lipsku, je uznávaná komparatistka, která zvláštně v posledních letech vydala četné a významné publikace. Cílem je seznámit začínající studenty srovnávací literatury s nejdůležitejšími otázkami a koncepty oboru.

Druhý diel klasických prác J. Mukařovského sa venuje teórii literatúry a poetike, vrátane rozsiahlych historických textov a štrukturálnych rozborov básnických diel.

Catalanova obsáhlá monografie je zevrubným výkladem českého literárního života od konce druhé světové války do roku 1959. Hlavním kladem knihy je mimořádná faktografická nasycenost a schopnost uskupit jednotlivé osobnosti i texty do vývojových konfigurací, z nichž bezprostředně vyvstávají jejich hodnotové charakteristiky.

Súbor štúdií vznikajúci v priebehu tridsiatych a štyridsiatych rokov 20. storočia, je bezpochyby jednou z najvýznamnejšíchkníh, aké boli dielu Markíza de Sade venované.

„Vážnosť je na nesprávnej ceste, ak je nudná.“ „Sú choroby, ktoré sú človeku viac k osohu ako zdravie.“ „Absolútna neutralita je svinstvo.“ „No, nezlomím si nohu, aby som sa zasádrovaným páčil.“.. A mnohé iné aforizmy a poetizmy P. Straussa dáva do súvislostí dobových a sémantických autorka, germanistka a slavistka, ktorú zaujíma taký autor, ktorý si písaním „zachránilintegritu“ pretože - ako píše

Čtvrtý svazek Kritické řady přináší tentokrát průřez recenzní tvorbou kritika a literárního teoretika ErikaGilka. Středem zájmu Gilkovy kritické publikační činnosti je česká próza dvacátého století - meziválečná a vzniklá po roce 1989.

Jaroslav Havlíček je čtenářské veřejnosti znám především díky románům Petrolejové lampy a Neviditelný, které se staly i předlohami filmového zpracování. Ojedinělost a významová vrstevnatost Havlíčkových děl však dnes ustupuje poněkud do pozadí, a to i přesto, že leitmotivy Havlíčkových textů mají stále čím oslovit.