Kniha Jaguár v kocovině je souborem reportáží z malířských cest Jana Dungela po Jižní Americe. Autor v nich čerpá ze svých pracovních deníků a čtenářům přibližuje pozoruhodná setkání nejen s divokými zvířaty, ale také s místními obyvateli a jejich kulturou.

Proč bez detailu nelze nazřít celek? Čím se liší fakt od faktu prezentovaného čtenářům?

Ráno 24. února 2022 se svět změnil. Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu s cílem dobýt rozsáhlá území a násilím svrhnout její demokraticky zvolenou vládu.

Čas nie je len minulosť, ale aj budúcnosť, v ktorej budeme žiť v pamäti našich detí a vnúčat. Hlboká a múdra kniha obľúbeného islandského spisovateľa Andriho Snara Magnasona v sebe prepája prvky eseje, reportáže, rodinnej histórie i mytológie, aby sa pokúsila odpovedať na naliehavé otázky, ktoré nám kladie klimatická katastrofa.

Delí ich len pár desiatok metrov, no každá sa nachádza v inom časovom pásme. Aký paradox! Veď slnko nad nimi vychádza i zapadá v rovnakom čase.

Riadil vplyvný úrad s dôležitým postavením v bezpečnostnej štruktúre štátu. Nedokázal dôveryhodne vysvetliť početné majetky ani vyvrátiť väzby na firmy, z ktorých viaceré profitovali zo štátu.

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří.

Jaký je vlastně život Kateřiny B., která se v roce 2009 objevila v unikátním časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové? Režisérka Katku sledovala čtrnáct let v sestupné spirále drog, krádeží, prostituce a fyzického i psychického chátrání, kterou jen občas přerušila naděje a odhodlání s drogami skoncovat.

Kniha Nesvatá válka o Svatou zemi je strhující reportáž o izraelsko-arabském konfliktu, v níž autor využívá téměř dvacetiletých zkušeností práce novináře na Blízkém východě. Vychází z osobních setkání se stovkami lidí od prezidentů přes teroristy, cynické manipulátory, mírové aktivisty až po řadové obyvatele neklidného regionu.

Oslava, šampanské, tanec, prestávka na masaker, znova tanec, znova šampanské... Tak vyzerala oslava na zámku Rechnitz, ktorú v marci 1945 usporiadala autorova prateta Margit Batthyány. Zostalo po nej stoosemdesiat zavraždených Židov, stoosemdesiat zmárnených ľudských životov.

Zahryznite sa do skutočného európskeho politického trileru. Tajné nahrávky.

Den, který navždy změnil tvář současné Evropy: 22. červenec 2011. Anders Behring Breivik nejprve v centru Osla odpálil nálož, jíž zabil osm lidí, a pak se převlečený za policistu a po zuby ozbrojený přesunul na ostrov Utoya, kde postupně zavraždil šedesát devět účastníků letního tábora pořádaného mládežnickou organizací sociálnědemokratické strany.

Asne Seierstad necúva pred žiadnou ťažkou témou. Dva týždne po teroristických útokoch na veže Svetového obchodného centra odchádza do Afganistanu, aby spoznala život bežných Afgancov.

Je synonymom čistoty. Ušľachtilosti.

Tato knížka se stala literární senzací. Přináší zcela nový, překvapující a zároveň znepokojující pohled na dění v nejsledovanějším koutě planety.

Martin M. Šimečka je burič aj tíšiteľ, provokatér aj mysliteľ, spytujúci sa aj rozprávač, najmä je to však rýdzi intelektuál, akých má stredná Európa málo.

Oneskorené reportáže patria medzi najvýznamnejšie prozaické diela v slovenskej literatúre. Po prvý raz vyšli v roku 1963 a v istom zmysle otvárali novú etapu našej literatúry nielen v československom kontexte, ale aj európskom.

Keď Gottland získal ocenenie za najlepšiu európsku knihu roka, vo svojom prejave jej autor povedal: „Teším sa, že kniha Poliaka o Čechoch môže byť knihou Európana o Európe.“ Poľský novinár a spisovateľ v nej predstavuje výber reportáží venovaných Českej republike, resp. Československu. V jeho dejinách sa horor strieda so smútkom a groteskou, autor z nezvyčajného uhla nazerá na zdanlivo známe udalosti

Kniha polského publicisty, cestovatele a spisovatele je osobitě pojatým cestopisem, subjektivně laděným kulturním,historickým, sociologickým a především kulinárním průvodcem po té části Evropy, jejímž společným jmenovatelem je někdejší Rakousko-Uhersko. Kniha polského publicisty, kulinárního \"teoretika i praktika\", cestovatele a spisovatele Roberta Makłowicze Café Museum je osobitě pojatým cestopisem,

Vzepřít se Rusku, bránit své území a nezávislost – na to Čečensko krutě doplatilo. A Západ tehdy mlčel, protože se nechal od Vladimira Putina přesvědčit o tom, že Čečenci jsou teroristé a vyhlazovací válka je nutností.