Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942

Významný slovenský filozof Miroslav Marcelli prednášal na Katedre filozofie Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde teraz pôsobí ako emeritný profesor. V súčasnosti prednáša na Katedre filozofie Fakulty humanitných vied Karlovej univerzity v Prahe.

Druhý díl série Postkoloniální myšlení I-IV, jejímž úvodním svazkem byl překlad knihy Frantze Fanona Černá kůže, bílé masky tvoří historické východisko odrážející angažovanou genezi postkoloniálního myšlení jako de facto emancipačního programu druhé vlny \"dekolonizace\" - ozbrojeného i politického procesu boje koloniálních zemí za nezávislost, který byl na Západě vnímán jako proces rozkladu evropských

Intelektuál a prvotriedny provokatér vo svojej kritickej príručke inšpiruje budúce generácie rebelov a rebeliek. Skúma formy odporu od vznešeného disentu po bezdôvodné odvrávanie a predstavuje myšlienky tých, ktorí nezapadli do spoločnosti a stali sa jeho vlastnými vzormi.

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát \"druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za \"masarykovské“. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a

Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století. Autor podrobně rozebírá Solovjovovy filosofické, náboženské, sociální a politické názory, věnuje se jeho vztahu k římskokatolické církvi, obviněním z panteismu, ekumenickým názorům a kritice ruského státu.

Táto publikácia je určená predovšetkým študentom humanitných fakúlt vysokých škôl, ktorí pri štúdiu svojich odborov potrebujú porozumieť ich hlbšie filozofické a ­etické súvislosti. Predstavuje problematiku metaetiky z pohľadu kritickej analýzy niektorých vybraných súčasných trendov, pričom uchopuje predmet skúmania ako interdisciplinárny komplex, v ktorom významnú úlohu zohráva rastúci záujem o­ metafyziku,

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu. Ve třetí knize obhajuje Órigenés působení křesťanských učitelů, jejichž přednášky oslovují nejen filosofické vzdělance, ale také lidi žijící na okraji tehdejší společnosti.

Čyževského text se věnuje Komenského dílu Labyrint světa a ráj srdce. Autor vymezuje témata, která prostupují celým Labyrintem, přičemž pozornost upíná zejména ke čtyřem stěžejním: k tématu duchovní cesty, tématu vypuzené pravdy, nesmyslnosti či absurdnosti lidského světa a tématu Krista a lidské duše.

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá.

Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století, se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka a zároveň světoobčana, který prožil většinu života v Brazílii a také ve Francii či v Německu, ale především jeho dílem. Hlavními tématy Flusserovy filozofe jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti.

Z čeho žije moderní sekulární stát a kde je možno hledat zdroj jeho legitimity? Nakolik lze říci, že náboženství patří ke kulturnímu podloží, z nějž tento stát, navzdory svému sekulárnímu charakteru, vyrůstá?

Soubor krátkých textů, které se zaměřují na základní oblasti lidského života: od problémů bolesti, samoty a smrti přes hledání smyslu života v soukromé i veřejné angažovanosti až po vrcholné zkušenosti lidského naplnění v lásce, v umění či v přírodě. Kniha nenabízí jednoduchá řešení, spíše se snaží reflektovat obtížnou pozici duchovně otevřeného člověka v duchovně vyprahlém prostředí.

Autor nazerá na bytie z pohľadu totalizmu, ktorý redukuje prirodzenosť a chce byť nositeľom jedinej pravdy, jednak z pohľadu holizmu, ktorého podstatou je princíp plurality a mnohotvárnosti sveta.

Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu probouzí zájem o fenomén komunistické řeči, což patrně souvisí s nástupem nové generace, která už se starým režimem nemá přímou zkušenost. Na druhé straně je z mnoha rozličných hledisek patrné, že se česká společnost stále ještě s obdobím komunistického panství, zvláště s jeho podobou „normalizační“, náležitě nevyrovnala (vyrovnání zde chápu jako integraci do naší

Morálna filozofia Jacquesa Maritaina (1882 – 1973) jedného z najvýznamnejších francúzskych a európskych mysliteľov 20. storočia, koincidujúca s názvom tejto monografie, predstavuje syntézu jeho intelektualistických ideí so širokospektrálnym a interdisciplinárnym rozhľadom, ktoré môžeme nazvať aj teo-filozofiou. Celoživotné ašpirácie tohto filozofa, diplomata, univerzitného profesora, muža kultúry otvoreného

Dielo z roku 1929 je posledným dielom o logike, ktorému mohol dať definitívnu podobu ešte Husserl sám.

Kniha s podtitulem \'Studie k Augustinovi,Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\' obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času.

Série knih Rozhovory s lidstvem nabízí lidem na celém světě konkrétní, velmi specifický pohled na život a na naši úlohu v něm, ale zároveň čtenáře vybízí, aby jej komentovali, reagovali, podělili se o své myšlenky a názory a pomáhali tak lidstvu přepsat svou vlastní kulturní historii. Je jasné, že příběh, který teď individuálně i kolektivně na této planetě prožíváme, je pro velikou většinu z nás velmi