Jan Vladislav (19232009) byl významný český básník, prozaik, esejista a překladatel. Přestože po většinu svého tvůrčího života patřil mezi proskribované autory a jeho publikační možnosti byly velmi omezené, nedal se zlomit a pevně vzdoroval totalitnímu režimu. Teprve po pádu komunistické diktatury se čeští čtenáři mohli v plné šíři seznámit s jeho rozmanitou literární produkcí. Ačkoli dětem věnoval

Knihy, ktoré ovplyvnili dejiny je pútavý a podmanivý knižný sprievodca viac než osemdesiatimi z tých najslávnejších, najvzácnejších a najdôležitejších písomných diel sveta od Zvitkov od Mŕtveho mora po Denník Anny Frankovej, vrátane ručne iluminovaných rukopisov, zásadných tlačených kníh a niektorých z najlepších príkladov ilustrovanej literatúry. Prekrásne spracované kapitoly sledujú vývoj jednotlivých

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu cizinců na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N.

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních

Výběr z textů proslulého jazykovědce, spjatého s časopisem Naše řeč, přiblíží normotvornou historii češtiny od jejího zmrtvýchvstání v době národního obrození až po boje o jazykovou správnost v první polovině dvacátého století.

Projekt TOP 5 sa zameriava na výskum súčasného slovenského umenia s cieľom priniesť informácie o nových podnetných dielach slovenskej poézie a prózy vydaných vo vybranom kalendárnom roku, tentoraz s vročením 2016. Siedme pokračovanie antológie už píše svoju vlastnú tradíciu a od roku 2012, keď vyšlo prvé vydanie, postupne zmapovalo literárnu tvorbu v rokoch 2010 2016. Za rok 2016 boli vybraté a analyzované

Publikácia predstavuje voľné pokračovanie série Človek a jeho jazyk a usiluje sa predstaviť dielo Jána Horeckého ako zdroj inšpirácií pri ďalšom skúmaní jazyka a terminológie v historickom i systémovom aspekte. S týmto cieľom zostavovatelia prinášajú výber štúdií a textov J. Horeckého, v ktorých sa autor zamýšľal nad kľúčovými terminologickými a onomaziologickými otázkami, akými sú teoretické otázky

Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií. Badatelé se věnují spisovatelovu přístupu k různým historickým obdobím, postavám, specifickým kulturám a prostředím apod. Stranou nezůstává ani středoevropský kontext díla, včetně např. způsobů osvojování hrabalovské tvorby konkrétními

Výbor Tanec mezi hroby představuje čínskou povídku 20. a 30. let 20. století. Povídky vznikaly v době, která byla v mnoha ohledech přelomová. Čínská společnost procházela hlubokou proměnou, stará pravidla a tradiční zvyky se střetávaly s novými idejemi a představami. Také literatura tohoto období byla do značné míry odpovědí na nástup modernity. Rozmanitost takové reakce dobře reprezentují dva svébytné

Táto publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2006 - 2010), Bratislava: Veda 2014. Zachytáva práce jazykovedcov s vročením 2011 - 2015 (príp. dodatky k predchádzajúcim vydaným bibliografiám). Pri jej zostavovaní autori čerpali z fyzických fondov a elektronických zdrojov knižníc, výročných správ vysokoškolských pracovísk

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Kolektívna monografia prináša nový pohľad na romantizmus v slovenskej literatúre. Reflektuje ho v kontexte slovenskej a českej literatúry v širších historických koreláciách ako dynamický pluralitný dobový uzol v škále rozličných konfigurácií a vo viacerých paralelných vrstvách medzi dvoma vyhranenými pólmi vlasteneckého a mesianistického romantizmu. Monografia sa člení na teoretické Prolegomena a na

Monografický súbor štúdií o problematike realizmu v slovenskej literatúre je v poradí treťou samostatnou vedeckou knihou literárnej historičky Marcely Mikulovej, erudovanej a uznávanej odborníčky na slovenskú literatúru druhej polovice 19. storočia. State o tvorbe Martina Kukučína, Boženy Slančíkovej-Timravy, Jozefa Gregora Tajovského, Janka Jesenského, o literárnokritickej koncepcii Tichomíra Milkina,

Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána

Kniha PROTI aj ZA s podtitulom Kritika sa kritikou opravuje je pendantom knihy Z prelomu storočí, z rozhrania žánrov. Tvorcovia a diela (v) zovretí dobou (2006). Renomovaná kritika ju prijala súhlasne ako žiadúci príklad atraktívnej prezentácie vedy (V. Petrík), respektíve ako užitočné a zároveň príjemné „prechádzky po parku literatúry a jej žánrov“ (J. Bžoch). Zatiaľ čo v prvej knihe diptychu M. Jurčo

V máji 2019 uplynulo 30 rokov od úmrtia Dominika Tatarku, významnej osobnosti slovenského kultúrneho prostredia. Pri tejto príležitosti zorganizoval Ústav pamäti národa v spolupráci s Katedrou slovenskej literatúry a literárnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Univerzitnou knižnicou v Bratislave dňa 14. mája 2019 interdisciplinárnu vedeckú konferenciu, ktorej výstupom

Jaké podobnosti lze odhalit srovnáním vlastností řeči a vlastností živé bytosti? Existují styčné body - a jestliže ano, najdeme společný jazyk, kterým by se dalo mluvit jak o živém, tak o řeči? Obohatí studium řeči naše chápání živého, pronikneme do tajemství řeči od vlastností živých bytostí? To jsou otázky, které se z různých úhlů pokouší nasvítit tento soubor textů z pera (či vlastně z počítače)

Autorka v monografii chápe ruskú „novú“ literatúru širšie, a to preto, lebo sa ňou zaoberá vo vzťahu k slovenskému kultúrnemu kontextu. Pôjde teda o novú literatúru, novú obsahom i formou, práve v tomto kontexte, a to v troch podobách: 1. preklady nových diel autorov, ktorí sa už v slovenčine objavili – vo všetkých prípadoch to budú diela modernistov experimentátorov, priamych predchodcov alebo inšpirátorov