Skrze životní příběh Kamila Korejse bilancuje autor vlastní život, teologická studia, hledání víry i umělecké zápasy. Těžiště situuje do let šedesátých a na počátek sedmdesátých.

Čtyřicetiletý scenárista Sebastian se probudí po úrazu z narkózy a zjistí, že si nedokáže vzpomenout na několik měsíců svého života. Pomoc s rozpomínáním mu nabídne jeho ošetřující lékař, který se dle svých slov zabývá celostním přístupem k medicíně, kontakt z vnějším světem mu zprostředkovává mladá sociální pracovnice Zoe.

Richard místo do školy chodí do hospody, Jindřiška shání omluvenku na venerologii, Veronika zase místo školy na gynekologii zjišťuje, jestli není náhodou těhotná s Honzou. Aleš si vzal Marcelu, protože byla tehdy na lyžáku tak neodbytná, Anita jede na romantický čundr se dvěma spolužáky.

Výtěžek z prodeje této knihy věnujeme zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu. Z krátké diskuse na Twitteru vznikl nápad složit povídkovou sbírku, jejímž společným jmenovatelem by mohl být strach či smrt a současně hrdinství i naděje.

Čapkovy Obrázky z domova dýchají upřímnou, pokornou láskou k naší zemi, ke krajině a k lidem, kteří tvořili a tvoří náš domov. Jsou upřímné jako naše touhy, starosti, úmysly a sny, vepsané do kraje jako promodrávající síť řek a potoků, travnaté důlky a bochánky, lesnaté bábovičky i olysalé homole, větrem se vlnící účesy obilných polí i zrcadlící hladiny rybníků.

Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20. století. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, k jaké národnosti se kdo přihlásí při sčítání lidu, kdo dřív vystaví novou školu a kdo komu zamordoval psa jménem Masaryk.

Šestý svazek Spisů Jakuba Demla představuje jeden z výkyvů jeho duchovního i politického světa, totiž plody jeho angažmá v Sokole z let 1923-1925. Nečekané ztotožnění se sokolskou organizací i se sokolským myšlenkovým světem dává dobově smysl – vzhledem k Demlovu znechucení světem katolickým i k slovansky laděnému nacionalismu, jenž ho se Sokolem spojuje.

Tohle není soubor esejů. Není to vyznaní lásky.

František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo.

Když jsem se rozhodoval, čím budu, měl jsem o své budoucnosti často spory s mým tátou, nebo, jak bychom byli bývali tehdy v Brně řekli, s mym tatem. Ale pak jsem se mu v duchu omluvil, ponevadž jsem pochopil, že to se mnou myslel jen dobře.

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají.

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými . Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili?

Lenka Sobotová v souboru povídek Suchý konce s pozoruhodným smyslem pro žánr a propracovaným stylem s jasnou autorskou perspektivou navazuje na svůj knižní debut. I protagonisté těchto povídek jsou vystavováni nečekaným zkouškám, které je nutí uvědomit si potřebu životního cíle.

Marta Polopanna, to jsou autobiografickou formou popisované osudy tří generací autorovy rodiny. Tyto osudy se odehrávaly v časovém rozpětí minulého století.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony.

V rozsiahlom románe Anny Zonovej sledujeme osudy štyroch národne, sociálne i generačne rozdielnych postáv, ktoré zobrazujú tragédiu 20. storočia tak, ako sa odohrala na pozadí moravských Sudetov od 2. svetovej vojny až po šúčasnosť.

Příběh o zážitcích mladého ekonoma po příchodu do podivného společenskovědnéhovýzkumného ústavu nepostrádá humor, ironii ani kritický pošklebek. Nutno však dodat, že pitvorný svět více či méně předstíraného sociálního inženýrství pod ochrannými perutěmi tuzemských i evropských institucí podává vkusně, shovívavě a bez hysterie profesionálních tepačů nešvarů.

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin. Praha před koncem 19. století.

Rukopis Krátké povídky, IX. svazku Díla Milady Součkové, byl postupně objevován v autorčině literární pozůstalosti až vpolovině devadesátých let. Vznikal převážně na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých, tedy na samém konci autorčiny životní pouti.