Kniha sestává ze čtyř kapitol, jež se pokoušejí o historickou analýzu čtyř formativních období vývoje sociologie v USA: jejích počátků, meziválečného období, období takzvané „zlaté éry“ a důsledků radikální kritiky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pro současnou fragmentaci oboru. Nejde o vyčerpávající shrnutí dějin americké sociologie, nýbrž o historické kontextualizace identifikující hlavní

Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit.

Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou.

Vedecká monografia podáva stručné a komplexné spracovanie problematiky volebnej geografie Slovenska. Dôraz kladie na priestorový kontext volebného správania, ale zohľadňuje aj politologické a sociologické aspekty výsledkov parlamentných volieb v rokoch 1998, 2002, 2006 a 2010.

V Konspiračních teoriích (Conspiracy Theories, 2019) autor rigorózně a přitom srozumitelně objasňuje, jaká je povaha těchto teorií, proč jsou tak populární a v čem tkví příčiny jejich škodlivosti. Quassim Cassam je profesorem filosofie na University of Warwick; předtím učil v Cambridge, na University College London, a téměř dvacet let v Oxfordu.

Autor v obsáhlé monografii analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl, řemesla, zemědělství, obchod a částečně i služby. Ve zvoleném časovém úseku odkrývá okolnosti vzniku odborných škol a mimoškolních vzdělávacích alternativ,

Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice.

Dvadsiate deviate vydanie Štatistickej ročenky Slovenskej republiky.Tento produkt prezentuje oficiálnu štatistiku a je dôležitým zdrojom súhrnných demografických, sociálnych a ekonomických informácií o Slovensku.

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli.

Kniha mapuje současné role romské ženy a její postavení v rodině i v rámci majoritní společnosti. Romská žena je tradičně považována za osobu, která má být v domácnosti, starat se o bydlení a pečovat o děti.

I když se „migrační krize“ České republice obloukem vyhnula, vedla zásadním způsobem ke kontaminaci veřejného diskurzu islamofobií, přestože je česká islámská komunita dobře integrovaná. Tato komunita však není zcela asimilovaná, protože si zachovává jisté prvky autochtonní populace, a to může být zdrojem napěti pro postoj většinové české populace.

Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu.

Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence \"střetu civilizací\". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí

Nezaměstnanost je naléhavým problémem dnešní doby. Má sociální, ekonomické, psychologické i zdravotní důsledky.

Monografie se zabývá vztahem britské metropole a novodobých olympijskýchher. Její úvodní část je věnována založení mezinárodního olympijského hnutí, prvním hrám moderní éry a sportu jako významnému společenskému fenoménu v Anglii (Velké Británii) v 18.– 20. století.

Jednou z nejdramatičtějších událostí Blízkého východu posledních let byl útěk statisíců civilistů, kteří v roce 2014 na severu Iráku prchali před postupujícími jednotkami tzv. Islámského státu. Mezi uprchlickými skupinami byli také příslušníci náboženské menšiny jezídů.

Touto knihou uzavřel německý sociolog Ulrich Beck trojici spisů, které náležejí k základům teorie reflexivní modernizace. Po Rizikové společnosti (1986, česky 2004) a Politik in der Risikogesellschaft (1991) to byla právě tato práce, vydaná roku 1993, která konkretizovala hlavní prvky koncepce druhé moderny a aplikovala je na sféru politiky.

Kniha se zabývá problematikou vzniku kapitalizmu v Evropě 16. stoletía jeho dalším vývojem z pohledu tzv. teorií světového systému. Tyto teorie vidí moderní svět jako celek propojený mocenskými a ekonomickými vztahy, vyznačující se hlubokými nerovnostmi a naplněný obtížně řešitelnými rozpory.

Tato kniha je souborem kritických reflexí na téma multikulturalismu, který autor chápe jako společenský fakt, nikoli normu, do níž bychom měli vtěsnat naši morálku a politické chování. Multikulturní situace je důsledkem otevřenosti moderních společností, která znamená nutnost přemýšlet o identitě současně jako o problému totožnosti a jinakosti.

Sborník textů k starořecké kosmologii (CH. H. Kahn, G. E. R. Loyd, H.-G. Gadamer, J. Patočka, F. Solmsen) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.